It's Not True |DreamSMP| ✓

31.

Pohled Karla:
"Takže už záleží jen na Karlovi." Pokrčil rameny Quackity a oba se na mě podívali. Co teď mám k sakru říct?

"Ehm-" zamlčel jsem se. "Já teď úplně nevím, co na to mám říct."

"Není to tak těžký, buď ano nebo ne." Řekl flustrovaně Alex. Myslím, že mu na tom záleželo. Záleželo mu na tom, jestli spolu budeme mít trojku. Bože, to je zvrácený.

"Já nevím." Schoval jsem si hlavu do dlaní. Proč jsem mu to připomínal.

"Za zkoušku nic nedáš." Přidal se Sapnap. Zvedl jsem hlavu a nevěřícně se na něj podíval.

"Ty to chceš?" Pozvedl jsem obočí.

"Proč ne?" Pokrčil rameny. "Čekal jsem, že s tím problém mít nebudeš." Zasmál se.

"Jestli chceš čas, tak ti ho dopřejeme." Ozval se Quackity ze zadního sedadla.

"Myslím, že nepotřebuju čas na rozmyšlenou." Sklonil jsem zrak k nohám.

"Takže ano nebo ne?" Zeptal se Nick po delším tichu.

Pohled Ranba:
Máma mi to teda vůbec neulehčovala. Neustále mi psala zprávy na Messenger, že se mám držet od Tobyho dál, ať to od něj nechytím ještě víc. Není to fér. Je to můj život, moje rozhodnutí. Nemůže mi bránit v mé sexuální orientaci.

Paní Smithová řekla, že pokud doopravdy přijede, tak s ní zkusí promluvit. Bylo by skvělý, kdyby ji trochu obměkčila, ale mamka si většinou stojí za svým a obávám se, že to tentokrát nebude výjimka.

"Jak se cítíš?" Promluvil po několikaminutovém tichu Toby.

"Nic moc." Odpověděl jsem. Ležel jsem jak bez duše na pohovce a koukal do stropu. Tubbo seděl na židli u stolu a psal si s Tommym. Chápal, že bych ocenil nějaké to ticho, abych mohl přemýšlet, takže mi ho dopřál.

"Můžu jít za tebou?" Otočil se na mě.

"To se nemusíš ptát." Posadil jsem se a čekal, až ke mě přiběhne, abych si ho schoval do náruče.

"S tím rozchodem jsi to myslel vážně?" Zeptal se. Nechci se o tom bavit, ale když už to nakousl.

"Já nevím. Pokud mi tě zakáže, nebude to ani pro jednoho lehký a myslím si, že by to byla správná volba." Zamumlal jsem.

"Věřím, že to lehký nebude, ale já tě nemůžu nechat jít." Zakuňkal.

"Zůstaneme kamarádi. Tak jak to bylo před tím." Vlepil jsem mu pusu na čelo.

"Nechci se kamarádit Marku." Přimáčkl se víc na mě.

"Lepší ale, než si dát sbohem úplně." Řekl jsem.

"To asi jo." Uznal se smutným tónem v hlase.

"Teď ale nesmutni, musíme si užít možná poslední chvíle spolu." Usmál jsem se.

"A co chceš dělat?" Zvednul se tak, aby mi viděl do tváře.

"Co třeba toto?" Přitáhl jsem si ho do polibku. Zakýval hlavou, že ano a začal mě chtivě líbat. Zajížděl jsem mu prsty do vlasů, za které jsem mu jemně tahal. Musím říct, že to je zatím nejlepší líbání s ním. Jakoby mělo být poslední.

"Oh, pardon." Otevřely se dveře a my se od sebe okamžitě odtáhli. Tak toto bylo trapný.

"Mami!" Tubbo si schoval hlavu někam pod sebe asi v naději, že ho tak nikdo nevidí.

"Promiň. Chtěla jsem se zeptat, jestli se nechcete jít se mnou projít po městě. Šli bychom třeba na zmrzlinu nebo někam na zákusek. Zaplatím to." Nabídla nám.