From birth to death - Kili&Fili (CZ)

Ledová bestie

KAPITOLA 16. - Ledová bestie

Několik týdnů po Thorinově odchodu se jeho synovci a sestra připravovali na zimu. Zimy v Modrých horách nebývaly tak hrozné jak se o nich povídá, ale tahle byla výjimkou. Již na začátku listopadu bylo všechno listí ze stromů na zemi a všechna okna a zdi zpevněná kvůli silnému větru. Ovšem tohle nebylo to co trpaslíkům přišlo divné, na tohle byli zvyklí. To co je děsilo byl nedostatek zásob a jídla. Podle předběžných součtů jim jídlo, dřevo a ostatní zásoby vydrží nanejvýš do půlky února a co bude dál to nikdo neví.

Kili zrovna seděl na lavici v jídelně a přes zamžené okno pozoroval stromy ohýbající se v silném vichru, když v tom vše ustalo. Meluzína přestala kvílet, dřevěné okenice se už netřískaly o zdi a ponocný přestal vytrubovat příchod noci. Namísto toho mohl tmavovlasý trpaslík pozorovat první sněhové vločky snášející se z šedivé oblohy. Malé bílé tečky třpytící se v záři zapadajícího slunce. Ačkoli Kili věděl co zima znamená, nemohl se ubránit pocitu štěstí a tak se jeho ústa roztáhla do mírného úsměvu.

,,Zima. Zima, která nás všechny zahubí." Řekl znechuceně Fili, jenž právě vstoupil do místnosti.

,,Nebuď tak pesimistický Fili! Zima není jen zlá, je to také období Vánoc a kdy jindy jsme všichni spolu než na Vánoce?" Odpověděl Kili tónem malého dítěte těšícího se na dárky.

,,No právě Kili, letošní Vánoce budeme jen tři," odvětil Fili.

,,Třeba ne. Třeba se Thorin vrátí!"

,,Kili, sám tomu nevěříš. Přestaň si dělat plané naděje! Je pryč už tři týdny, nevrátí se!"

,,Trocha naděje by ti neuškodila bratře!"

Fili už chtěl stejně ostře odpovědět, ale zarazilo ho Dísiino rázné ,,dost!''

,,Chlapci moji, to že budeme jen tři je pravda, to ale neznamená, že nemůžeme být šťastní ne? Podívejte se z okna, padá sníh. Měli bychom teď myslet na to jak přežijeme zimu, ne kolik nás bude u Štědrovečerní tabule."

Oba synové jen příkývli a dál sledovali snášející se sněhové vločky. Tahle zima bude zlá, všichni to věděli. A všichni se báli.

Ozvalo se silné klepání na dveře. ,,Paní Dís? To jsem já, Ferheld, mám pro vás zprávu!" Dís honem běžela starému ponocnému otevřít.
,,Ach Ferhelde, pojďte dál. Co za zprávu mi v takovém počasí nesete?" Dís ustoupila stranou, aby bělovousý trpaslík mohl projít do spoře osvětlené chodby.
,,Nic dobrého bohužel," právil smutně trpaslík.
,,Ach snad se nestalo něco strýci!" Zhrozil se Kili.
,, Ale kdeže... ve skladu zásob začalo hořet! Půlka zásob je pryč a navíc to vypadá, že zima bude ještě horší než jsme čekali!"
,, Ach ne, co si jen počneme..." Zabědovala Dís.
,,Musím obejít ještě spoustu domů, nezbývá nic než popřát hodně sil."
,,I vám pane Ferhelde."
      Následující týdny byly mrazivé, plné sněhu a ledového větru, ale dalo se to přežít. Jenže poté se začaly zásoby jídla ztenčovat, a naopak přibývali nemocní a mrtví. Nikdo netušil co dál. Spižírny každého domu zely prázdnotou a zvěři bylo v lesích také pomálu. A tak přišel jeden z lovců s nápadem. Povolal každého kdo umí dobře lovit a vydal se s nimi do hor, mezi nimi byli i Fili a Kili.
,,Pospěšte! Už jen několik mil!" Zvolal zepředu lovec, jehož jméno nikdo neznal, ale všichni mu říkali Krvavý tesák. Byl to jeden z nejlepších a nejtišších lovců vůbec. Při úbytku lesní zvěře před několika lety to byl právě on a jeho skupina, kdo se vydal na severozápad a lovil vlky. Získal obdiv celé vesnice a byl povýšen na vůdce lovců.
   Chvíli na to se lesem ozvalo žalostné vytí. Každý věděl, že jeho tvůrcem je vlk a tak se celá skupina rozběhla víc na sever. Kili ale ne, cestou zahlédl čerstvé stopy ve sněhu. A tak se sám vydal opačným směrem, na jih. Zmrzlý sníh mu křupal pod těžkými botami a na těle cítil chlad. Kožené rukavice už nepracovaly tak jak měly, a z copánků ve vlasech byly malé rampouchy.
Potichu se plížil po stopě a pečlivě poslouchal každý zvuk s šípem připraveným v tětivě. Tady jsi. Byla první myšlenka, která ho napadla, když mu přes cestu přeběhl jelen následovaný zuřivým vlkem. Kili nebyl hloupý věděl, že vlci loví ve smečkách a tak nechal první vlčí betu proběhnout a čekal na další. Nečekal dlouho, pár vteřin na to se objevili další členové včetně sněhobílého mohutného alfy. A právě ten se stal Kiliho cílem. Na malý okamžik se mu toho nádherného zvířete zželelo, ale přesto vystřelil, minul. Ač se to nestává často, Kili synovec Thorina, třetí mezi následníky trůnu, minul cíl. Kili se však nevzdal, vzal svůj neúspěch jako boží znamení a střílel po ostatních členech smečky.  Tři padli k zemi a rychle a téměř bezbolestně zemřeli, čtvrtého zasáhl šíp do přední pravé tlapy. Kili věděl, že to není smrtelné zranění, ale teď už ho nemohl jen tak zabít. Udělal tedy pravý opak, pomocí starého triku šelmu uklidnil a vytáhl šíp ze zraněné nohy, vlk skučel tak, že přilákal ostatní trpaslíky, ti jen úžasle hleděli. Kili vytáhl z kabátu kousek látky a tlapu ovázal. Následně jej vzal do náručí a odnesl. Fili s dalšími muži už zvedali těla mrtvých vlků. Vydali se na cestu domů.
,,Kili! Kili!" Volal na Kiliho bratr.
,,Ano?"
,,Jak.... jak jsi to dokázal? Zabít čtyři vlky!? Sám!"
,,Byli tři," odsekl hrubě Kili.
,,A co tedy hodláš dělat s tím čtvrtým hm?!"
Kili se sklíčeně podíval na spícího tvora v náručí. ,,Vyléčíme ho a pustíme zpět do hor, tam mu bude nejlépe."
,,Dobrá tedy."
,, Fili, kolik jste nalovili vy?"
Fili si povzdechl, ,,málo, jen dva vlky a několik jelenů."
,,Lepší než nic," Kili se na bratra povzbudivě pousmál.
   Ve vesnici je všichni oslavovali. Nemohli uspořádat velkou oslavu, ale přichystali alespoň trochu jídla a pití, aby dali na jevo jak moc si lovců váží. Druhý den ráno sníh trochu roztál a tak se k večeru do vesnice dostali kupci s dalšími zásobami.
,,Nudím se Fili, je tu moc velký klid." Řekl najednou Kili bratrovi.
,,Já také, na jaře někam vyrazíme. Třeba do Minas Tirith."
,,Ach... město králů," pronesl Kili jakoby zasněně.

Já vím, já vím jsem hrozná. Nejhorší. :(  Moc se omlouvám, že jsem nepřidávala, měla jsem úplné okno. Mám vymyšlené o čem bude kapitola 17, ale nevím o čem 18 - zkuste mi napsat do komentáře - třeba něco vymyslíme. :)

Vaše znechucená sama sebou
*AMAZINGIS*