From birth to death - Kili&Fili (CZ)

Už jen kousek od konce

KAPITOLA 14. - UŽ JEN KOUSEK OD KONCE

@thebananarain - to je pro tebe zlato

Zlatavé paprsky ranního Slunce se pomalu vkrádaly do tmy a noc začala ustupovat dni. Jako první se probudili ti nejmenší tvorečkové, housenky, brouci, motýli a jiný hmyz. Poté vklouzlo probuzení do snů hadům, ještěrkám a měkýšům. Chvilinku na to už zpívali ptáci svou píseň a budili větší zvířata a bytosti. Mezi nimi byli i trpaslíci žijící v okolí Ered Luin. Jeden ostrý paprsek světla vklouzl i do Filiho pokoje a přerušil plynulý tok jeho snů.

Znepokojeně zabručel a otevřel své jasně modré oči, které se mu zablýskly pod dopadem světla. Rychle pohled odvrátil a přetáhl si těžkou přikrývku přes hlavu. Po několika vteřinách mu však došel vzduch a musel svoji blonďatou hlavu vystrčit. Několikrát zamrkal a promnul si oči, ale Slunce ho přesto štípalo a nutilo vstávat. S povzdechem na rtech se tedy zvedl a kolébavě přešel k velké dřevěné skříni. Pravé křídlo dveří hlasitě zavrzalo když jej Fili s trhnutím otevřel.

,,Já chci ještě spát!"

Rozespalý a zřejmě naštvaný hlas Kiliho byl čitelný až u Filiho v pokoji. Trpaslík se pro sebe uchechtl a dál se prohraboval ve skříni, když v tom se náhle otevřely dveře. Trpaslík sebou tak trhl, až zakopl a skončil na kobercem pokryté podlaze.

,,Probůh Fili! Jsi v pořádku?" Thorinovy silné ruce mu už pomáhaly na nohy a ledově modré oči ho prohlížely jako zrovna nalezený drahokam.

,,Myslím, že jsem si zlomil nohu." Vyjekl Fili když ho Thorin postavil.

,,Počkej, posaď se!" Rozkazoval Thorin zatímco usazoval Filiho na postel. ,,Přinesu ti obvazy a nějaké prkno. A také nějaké bylinky na bolest." S těmi slovy rychle vyběhl z místnosti.

Jakmile dveře doklaply jal se Fili svého plánu a vyskočil na své úplně zdravé nohy. Potichu si obul boty a seskočil z okna. Několik set stop od domu se zastavil a vylezl na mohutnou vysokou borovici, ze které měl výborný výhled do okolí a tak si všiml bratra bežícího k témuž stromu.

,,Jak se ti povedlo zmizet?" Začal se vyptávat Kili jakmile vylezl na poslední z větví.

,,Předstíral jsem, že jsem si zlomil nohu a Thorin šel sehnat nějaké léky. A ty?" Odvětil Fili a se smíchem položil téže otázku bratrovi.

,,Vzbudil jsem se dřív a vylezl oknem ven. Deku jsem vystlal slámou, aby to vypadalo že stále spím. A když přišel Thorin a začal mě budit, zavolal jsem, že chci ještě spát, ale přitom jsem už stál venku pod oknem. Strýc pak odešel za tebou a já mohl jít." Kilimu se na tvíři zračil šibalský úsměv.

,,Ale jakto že jsi tedy přišel až po mně?"

,,Stavil jsem se ve spíži pro jídlo!" Kili dostal histerický záchvat smíchu a během všelijakého hýkání a hekání podával bratrovi kusy sušeného masa a čerstvý chléb.

,,Jak to že mě to nenapadlo?!" Postěžoval si Fili pro sebe.

,,Protože ten inteligentnější a chytřejší jsem tu já, tak se s tím smiř!" Zvolal Kili a ukousl si kousek masa, kterým se málem udusil, když ho bratr praštil do ramene.

,,Až laskavě dojíš můj inteligentnější, chytřejší a hlavně mladší," na slovo mladší kladl obzvlášť důraz. ,,Bráško dojíš, tak bychom měli vyrazit. A mělo by to být brzo." Filimu vyrazila na čele vráska když se podíval do dálky a ruku přesunul na jílec svého meče.

,,Hmmm," začal Kili, ale strnul když spatřil ztrápený výraz svého bratra. ,,Fili, co vidíš?"

,,Skřety," odpověď přišla téměř šeptem.

,,Skřety?! Co tady dělají skřeti?" Kilimu se ve tváři mísila zlost, odhodlání, odvaha a ještě něco dalšího, to ale Fili nedokázal identifikovat.

,,To nevím, ale hodlám to zjistit!" S odpovědí seskočil ze stromu a rozběhl se vstříc skřetům. Kili mu byl v patách.
,,To tam chceš prostě vběhnout Fili?!" Křičel, při běhu, za hnědovlasým trpaslíkem bratr.
,,Máš lepší nápad bratře?!" Oplatil mu stejně Fili.
,,Ne, ne to nemám," trpaslíkův výraz byl zarputilý, nejistý ale odhodlaný.
,,Kili, vidíš kolik jich je?"
,,Tři skřeti a, ,, odmlčel se, ,,už jenom dva skřeti a tři vrci."
Fili zpozorněl, ,,co myslíš tím už jenom dva?"
,,Někdo po nich střílí." Kiliho pohled byl zaostřen na zbývající dva skřety a rukou přejel po pírkách na šípu.
,,Kam zmizeli?!" Vyjekl Fili, když se mu oba skřeti ztratili z dohledu.
,,Já, já nevím. Měli bychom jít, jinak to nestihneme!" Zavelel Kili a oba trpaslíci zamířili do středu města.

_________________________

,,Bude to za dva zlaté, Fili." Usmál se na Filiho trpasličí obchodník zatímco mu podával lesklý smaragdově zelený šátek svázaný v úhledném balíčku.
,,Děkuji, Garte," poděkoval a vrátil se k bratrovi čekajícímu u fontány ve středu náměstí. ,,Co jsi vybral bratře?"
Kili se šibalsky usmál a vytáhl dřevěnou krabičku se stříbrným zdobením. Otevřel ji a Filimu se naskytl pohled na celou sadu zlatých korálků do vlasů. Na každém korálku byla podobizna a jméno jednoho člena Durinova rodu, počínaje Durinem a konče Kilim.
,,Můj bože! Kde jsi to sehnal?!'' Vyptával se Fili hned.
,,Před několika měsíci jsem napsal dopis Orimu, jeho zručné ruce dokáží udělat cokoli. Přišlo to minulý týden."
Fili si povzdechl, ,,tomu se můj dárek vůbec nemůže rovnat."
Kili položil bratrovi ruku na rameno, ,,bude ráda že jsi si na ni vzpoměl, neboj."
Fili se usmál. ,,Už bychom se měli vrátit, pojď"
Když se oba trpaslíci vrátili domů, nikdo tam nebyl a tak mohli v klidu dojít do svých pokojů a tam dárky pro matku zabalit. Když zrovna Fili pomáhal Kilimu převázat rudou stuhu přez krabičku, zavinutou v tmavomodrém sametu, uslyšeli rachot z Thorinovy ložnice. Vyšli tedy na potemnělou chodbu a potichu otevřeli dveře do Thorinovy ložnice. Oba sebou leknutím trhli. když zjistili, že v domě nejsou sami. U malého okénka tam seděl zkroušený Thorin začtený do nějakého dopisu.
Pomalu k oběma bratrům otočil hlavu a lehce se pousmál. ,,Říkal jsem, že se vrátíte, ale vaše matka mi nevěřila a vydala se vás hledat." Nakonec se zasmál zvláštním trpkým smíchem.
,,Thorine, co se děje?" Zeptal se starostlivě Fili.
,,Nic důležitého, nebudu vám kazit radost. Chcete vidět můj dárek pro Dís?"
,,Ach ano!" Vydechl Kili, načež se všichni rozesmáli.
A tak Thorin vstal, přešel ke skříni a velký balík. Když se na něho Kili nechápavě podíval, zatáhl za šňůrky a odhalil tak třpitivou safírově modrou látku zdobenou sříbrnými výšivkami.
,,To je nádhera, co je to?" Zeptal se Fili a obrátil hlavu k Thorinovi.
,,To je hedvábí z Minas Tirith. Vaše matka si vždy přála ho mít, mluvila o tom ještě když jsme žili ve zlatem vykládaných komnatách Ereboru."
Díky Thorinovu dárku se Fili cítil ještě hůře, ale ani jeden z dalších dvou trpaslíků to nezpozoroval.

Později večer, po předání dárků pro Dís

,,Všichni jste mi udělali takovou radost!" Jásala zrovna Dís a tiskla si přitom dárky k hrudi.

Tak tady máte po opravdu dlouhé době novou kapitolu, která je dle mého názoru úplně o ničem. Nicméně je důležitá pro další díl, který ponese název: ,,To nemůžeš udělat!"

Amazingis