From birth to death - Kili&Fili (CZ)

Otcové

KAPITOLA 11. - OTCOVÉ

Říjen 2884

,,Thorine, proč vlastně nemáš ženu, děti?" Ptal se Kili strýce.

,,Protože jsem si slíbil, že nebudu mít rodinu dokud nezískáme Erebor zpět a jako své děti považuji vás dva, ačkoli jste dětmi mé sestry." Kili se nad Thorinovou odpovědí pousmál.

,,Jaký byl tvůj otec? Nemluvíš o něm." Thorin zbledl, nejspíš takovou otázku nečekal.

,,Po smrti Thróra, mého děda, byl můj otec, Thráin, natolik nešťastný že se zbláznil. Jeho žal ho dohnal k šílenství tak velkému, že opustil náš lid a vydal se do hor. Sem tam se šíří zmíňka, že byl spatřen, ale nikdo to nemůže potvrdit. Je ztracen." Kilimu se na tváři rozlil lítostivý výraz. ,,To je mi líto." Opravdu mu to líto bylo, on sám svého otce vůbec nepoznal, a Fili si ho nepamatuje dost na to, aby o něm mohl vyprávět.

,,Proč se nezeptáš na to co tě trápí?" Zeptal se Thorin a Kili jen nechápavě zvedl obočí.

,,Proč se nezeptáš na svého otce, Kili?" Kili na sucho polkl.

,,Byl to dobrý muž, a dobrý voják. Neříkám, že byl nejlepším otcem, ale měl dobré srdce, alespoň se snažil." Chtěl pokračovat, ale Kili ho zastavil, ,,jak to myslíš že se snažil?" Thorin se zhluboka nadechl a pokračoval. ,,Pomáhal chudým, přispíval na léky pro nemocné, ale," zastavil se jako by přemýšlel jak pokračovat. ,,Řekněme, že miloval více žen než vaši matku. Nechci, aby jsi si ho představoval ve špatném světle, někdy srdci neporučíš." Thorin se odmlčel. ,,Moje sestra, vaše matka, to velmi špatně snášela a Fili to převzal od ní, pak jsi se ale narodil ty a jemu to konečně došlo. Staral se o vás, tvrdě pracoval, aby jste žili v blahobytu. Když ti byli tři roky, nastal zde v Modrých horách nedostatek železa, každý schopný muž musel jít pracovat do dolů. Trávili jsme tam celé dny i noci, až jednou.... bylo to veliké neštěstí. Od jedné z luceren chytlo bezpečtnostní lano a začalo hořet. Tenkrát zemřeli stovky trpaslíků, včetně vašeho otce." Thorin smutně sklopil hlavu utopenou v ponurých vzpomínkách.

,,Proto už se tam netěží?" I Kilimu bylo líto padlých mužů, mužů kteří padli za ně, za obyvatele jejich města.

,,Ano, starosta to zakázal jako úctu padlým." Thorinův hlas zněl tiše a chraplavě.

,,Ale ty tam chodíš." Namítl Kili.

,,Něměl bych." Thorinův pohled vyjadřoval něco mezi napomenutím, lítostí a oddaností. V ten moment vešel do místnosti Fili s radostným úsměvem na tváři. Kili i Thorin se na něj udiveně dívali. Jen zřídka se stávalo, aby Fili byl kvůli něčemu šťastný a Kili nevěděl proč.

,,Co se stalo tak skvělého, že to roztáhlo tvůj úsměv?"  Fili se jen znovu zasmál. ,,Četl jsem dopis od Oriho, pak ti ho přinesu. A proč jste vy dva tak vážní?" Ani jeden se k odpovědi neměl, až nakonec promluvil Kili, ,,mluvíme o otci." Filiho úsměv na chvíli pohasl, ,,ach ano, náš otec." Slovo otec zvláště zdůraznil jako by to bylo něco slizkého.

,,Fili! Nic ti nedává právo mluvit o něm zle!"

,,Nic? Nic? A co to, že se nechoval jako otec?! Ani jako manžel?!" Fili se snažil být hlasitější než Thorin, marně.

,,Dělal vše pro to aby se vám dobře žilo!" Fili už chtěl namítnout něco naoplátku, ale všiml si matky stojící u dveří a zmlkl. ,,Matko." Pronesl pokorně. Thorin i Kili zbystřili a posadili se zpět na židle.

,,Váš otec možná nebyl nejlepším manželem a ze začátku ani otcem, ale potřeboval jen čas. Čas se to naučit. A naučil se to."  Její lítostivý a smutný hlas zněl jako by mluvila o samotném světlu lidstva. Filiho zmučený pohled trochu povolil a vpustil smutek, Kili se tvářil stejně zasmušile a Thorinovi se ve tváři značila omluva. Někdy je lepší nechat mrtvé mrtvými a pokud už na ně přijde řeč, mluvit o nich jen v dobrém.

Po nějaké době další kapitolka. Za krátkost dílu, za chyby a za prázdnotu mé hlavy se moc omlouvám. VÍM ŽE TYHLETY POZNÁMKY AUTORA NIKDO NEČTE (JÁ TEDY NE), TAKŽE DŮLEŽITÉ INFORMACE BUDU PSÁT PŘED ZAČÁTEK DÍLU!!!!!
VŠECHNY PŘIPOMÍNKY DO KOMENTÁŘŮ!!!!!

*AMAZINGIS*