From birth to death - Kili&Fili (CZ)

To nemůžeš udělat!

KAPITOLA 15 - TO NEMŮŽEŠ UDĚLAT!

Dlouho do noci oslavoval Thorin a jeho synovci Dísiiny narozeniny. A když už i měsíc opustil noční oblohu, odebrali se ke spánku. Bylo pár hodin před svítáním.
Hlasité bouchnutí dveří probralo Filiho ze snu o dálných krajích a cizí kultuře. Po několika neúspěšných pokusech o usnutí to mladý trpaslík vzdal, zvedl se, oblékl a vyšel ven na čerstvý vzduch. Potichu procházel chodbou tak, aby nikoho nevzbudil, když v tom si všiml malé nenápadné změny. V koši s holemi jedna ubyla. Thorinova.
,,Ale ne!" Jako by najednou zapomněl na všechnu opatrnost, vyletěl ze vstupních dveří ven. Běžel dlouho bez přestávky nebo jen kratičkého odpočinku, až doběhl k malé dřevěné boudě uprostřed lesa. V tuhle malé chatičce měli uložené zásoby zbraní, jídla a cestovního vybavení pro případ nouze. Už z dálky Fili poznal, že se uvnitř svítí a tak vešel bez zaklepání.
Černovlasý trpaslík stojící zády ke dveřím se neotočil, jen pronesl ,,neměl jsi sem chodit Fili."

,,A ty jsi neměl odcházet." Odbyl Thorina Fili.

,,Fili," začal Thorin a otočil se na svého synovce, ,,jste už dospělí, zvládnete se o sebe i o matku postarat sami. Už mě nepotřebujete."

Veškerá naděje ve Filiho očích vyprchala. Otevřel ústa aby něco řekl, ale hned je zase zavřel. Thorin přešel k Filimu a položil svojí těžkou ruku na jeho rameno, Fili, i přes tenkou látku tuniky, cítil hrubost strýcových rukou. Pozvedl hlavu a zadíval se do očí stejné barvy, jaké má on sám. Na Thorinově tváři se zračil jemný úsměv, obešel Filiho a vyšel ze dveří do potemnělého lesa.

,,To nemůžeš udělat Thorine!" Zakřičel Fili za strýcem.

,,Můžu a musím. Postarej se o Kiliho a o matku. Zbohem, Fili, synu Dísiin,

Fili stál a díval se za odcházející postavou zahalenou v šedém dlouhém plášti a s kápí přetaženou přes hlavu. ,,Zbohem, Thorinu, synu Thrainův." Zašeptal ještě s vědomím, že jej nemůže nikdo slyšet a odešel. Nešel domů, nemohl. Potřeboval teď být sám. Namísto toho si sedl na zem vedle chatky a zapálil si dýmku. Tohle se nemělo stát. Thorin neměl nikdy odejít.

Mezitím Kili

,,Ale ne!" Tato slova zaslechl Kili z chodby, obul se a vydal se za bratrovým hlasem ven. Filiho zahlédl hned jakmile vyšel ven. Chtěl vědět kam jde tak se za ním jen potichu plížil. Už z dálky viděl Kili dřevěnou boudu z níž se linulo světlo, odbočil tedy a vydal se k ní z druhé strany. Přikrčil se pod okno a pozorně poslouchal.
Ta rána, kterou utržil po vyslechnutí cizího rozhovoru, byla tak veliká, tak nesnesitelná. Chtěl se vydat hledat Filiho, ale cestou o něco zakopl a spadl na zem. Tedy spadl by, kdyby jej na poslední chvíli nezahytily něčí ruce. Otočil hlavu a spatřil blonďaté vlasy svého bratra.

,,Šmíruješ mě?!" Zeptal se ostře Fili Kiliho.
,,Možná, že kdyby jsi nebyl slyšet na míle daleko, nebylo by to tak snadné!" Oplatil mu stejně Kili.
,,To stále nevysvětluje cos tu dělal bratře."
,,Šmíroval tě" ,na to se Fili jen zamračil.
,,Proč to udělal? Co stálo v tom dopise Fili?"
Starší z bratrů jen pokrčil rameny a dodal, ,,ale také bych to rád věděl."
,,Měli bychom se vrátit matka už bude vzhůru", zakončil téma Kili.
,,To ano, chci se zeptat co ví!"
,,Fili, neměl bys na ni tlačit. Ani pro matku to nebude jednoduché a navíc pokud Thorin odešel, udělal to z vlastní vůle." Kiliho pohled věnovaný bratrovi obsahoval lítost, zármutek ale i pokárání.
,,Ty bratře, mi nebudeš říkat co mám a co nemám dělat! Já jsem tady ten starší! Vzpomínáš?!"
Thorinův odchod všechny zasáhl a Fili s Kilim to museli pochopit.
,,Ano, ano vzpomínám. A také si vzpomínám na den kdy jsi řekl, že věk je jen číslo. Prosím, nehádejme se."
Fili se jen usmál, objal bratra kolem ramen a společně sledovali východ slunce, přičemž se na ně pomalu snášela ranní rosa.
Po několika minutách, které jim připadali jako věčnost, se vydali k domovu, a než tam došli, bylo už slunce na obloze.
Kili potichu procházel domem, už to skoro vypadalo, že matka stále spí, když v tom se ozval smutný hlas ,,odešel že?" Zeptala se Dís sedící v kuchyni na lavici.
,,Ano, věděla jsi že to udělá?" Kili byl rád, že jeho bratr ještě zůstal v lese, protože přesně věděl kam by tahle konverzace v jeho přítomnosti vedla.
,,Mluvil o odchodu dlouho, ale nikdy se nezmínil kdy to hodlá udělat." Dís se ještě víc zamračila.
,,Chápu jeho rozhodnutí. Vždyť tu pro nás byl více než padesát let!"
Dís se pozvedly koutky v úsměvu, ,,věděla jsem, že ty to pochopíš. S Filim to bude horší, měl ho raději než otce."
,,I on to jednou pochopí" , ujišťoval matku Kili, ,,koneckonců neodešel navždy ne?" Když dlouho neodpovídala zděšeně k ní vzhlédl.
,,Matko?! Vrátí se že?!"
,,To nevím chlapče, snad ano."
V tu chvíli se dveře rozrazily a do místnosti vtrhl Fili, Kili si automaticky ochranářky stoupl před matku, ale Dís ho opatrně odstrčila a objala Filiho.
,,Je mi to líto" , zašeptal téměř neznatelně, když se vyprostil z matčina obětí.
,,Měl jsem ho brát vážněji, jeho odchod je moje chyba. Odpusťte mi prosím." Zanaříkal Kili.
,,Bratře, není to ničí chyba. A už vůbec ne tvoje" , usmál se na něho Fili a položil Kilimu ruku na rameno.
,,Počkat, co to je?" Zeptal se Fili a ukazoval přitom na zažloutlou obálku ležící na stole. Dís ji vzala do ruky, otevřela a začala předčítat dopis, který se uvnitř ukrýval.

Drahá sestro, Kili a Fili,
pokud jste se mě nerozhodli sledovat, tak právě zjišťujete, že jsem se rozhodl odejít. Už roky se chystám k odchodu, ale teprve nyní se naskytla dobrá příležitost. V okolí Hůrky byl spatřen můj otec Tráin. Vydal jsem se tedy zjistit co je na tom pravdy.
Fili, postarej se o bratra a o matku. Oba jste už dospělí. Najdi si vhodnou práci a založ rodinu. Nicméně nezapomeň, že ti v žilách koluje královská krev a jednou se možná staneš králem Ereboru!
Kili, pilně studuj a dál pokračuje v lukostřelbě, jednou se ti to bude hodit. Nikdy nezapomeň svůj smysl pro humor a vždy se drž bratra. Sourozenci jsou pro život moc důležití!

Dál už četla Dís pro sebe.

Dís, má malá sestřičko. Nezapomeň se dál usmívat tak jako do teď. Je úžasné jak výjmečně jsi zvládla výchovu chlapců i bez muže. Přesto tě musím požádat, dopřej těm dvěma trochu volnosti. Zaslouží si ji. Psal jsem Balinovi, za pět zim si pro Filiho s Kilim přijdou aby je naučili bojovat a žít jako trpaslíci z Durinova rodu.

Váš strýc a bratr
Thorin II. Pavéza, syn Thráinův