From birth to death - Kili&Fili (CZ)

Nečekané setkání

KAPITOLA 7. - NEČEKANÉ SETKÁNÍ

,,Proč se omlouváš Fili? Co se stalo?" Ptá se nechápavě stále trochu otřesený Kili.

Fili vynořil hlavu z bratrových vlasů, ,,zdál se mi zlý sen. Byl tak.... tak skutečný."

Kili se na bratra soucitně podíval ,,Fili, co se stalo? Co se ti zdálo tak hrozného?"

,,Byla bitva," začal roztřeseně popisovat svojí noční můru, ,,bojovali jsme a vyhráli. Pak tě zabili a byla to má vina."

,,Ať už se stalo cokoli, jsem si jistý že to tvá vina nebyla. Ve válce se umírá, tak je předepsáno v knihách i v osudu." Utěšoval ho Kili.

,,Říkal jsi, že bychom tam neměli chodit, že už je pozdě, ale já tě přinutil. Byla to má chyba."

,,Né nebyla, rozhodl jsem se přeci sám a navíc to byl jen sen."

,,Dobrá, už o tom nemluvme. Měli bychom se oba ještě prospat." Kili si přesunul své provizorní lůžko blíže k Filimu a zabalil se do tenké deky. Netrvalo dlouho a oba usnuli.

S ránem přišlo slunce, slunce tak zářivé, že by spálilo každičký kvíteček, být k němu blíže. Jeho zlatavé paprsky prosvěcovali hustou bílou mlhu a trhali ji na kousky. Tato krásná zář probudila i dva trpasličí bratry ležící u úpatí hory. Ovšem nepřinutilo je to zvednout se, jen dál leželi a rozespale se na sebe dívali. Tenhle okamžik byl nezapomenutelný, často spolu nocovali v lese, ale nikdy né tak daleko od domova.

,,Dobré ráno," prolomil tu krásnou chvíli Kili.

,,Dobré," povzdechl si Fili. ,,Máš hlad?"

,,Jako vlk," s těmi slovy Kili vyskočil na nohy a vydal se, s lukem v ruce, k lesu.

,,Počkej Kili! Chci jít já, ty jsi byl včera!" Kili se jako na povel zastavil a vrátil se zpět. Fili ho poplácal po rameni a sám se vydal do lesa. Kili si povzdechl a začal si brousit meč a zpravovat šípy. Fili se vrátil téměř hned, nad čímž Kili jen užasle kroutil hlavou.

,,Počkat, kde máš kořist?" Zeptal se Kili zmateně bratra při pohledu na jeho prázdné ruce.

,,Les je plný mrtvých zvířat, nelíbí se mi to Kili."

,,Cože? Jak to myslíš?"

Fili si povzdechl, ,,myslím to přesně tak jak to říkám, les je plný mrtvých zvířat. Měli by jsme se vrátit, hodně rychle." Kili rychle přikývl a začal balit věci, když měl vše zabalené, podal Filimu zbytek chleba a sám si kousek vzal. Vydali se na cestu a cestou ukusovali už trochu tvrdý chléb.

Cesta byla příkrá a kluzká, proto z ní trpaslíci museli sestoupit a jít oklikou přez Ered Luin. Když došli do středu města, Kili se náhle zarazil.

,,To není možné," Fili se nechápavě podíval směrem co Kili. Nic neviděl.

,,Ty ho nevidíš že?" Zeptal se Kili a stále upíral pohled na černovlasého muže hádajícího se s nějakým obchodníkem.

,,Dwalin," vydechl Fili, když ho jeho oči konečně zaostřili.

Kili s Filim v patách se mu okamžitě vydali vstříc, oba zapoměli, že tu Dwalin i se svým bratrem Balinem žijí. Došli k němu tak blízko, že mohli slyšet rozhovor-hádku právě probíhající mezi ním a druhým trpaslíkem.

,,Ten meč patřil Borinovi, mému pradědovi, nemůžu ti ho jen tak prodat!" Zakřičel Dwalin.

,,Dám ti za něj mnohem víc, než za všechny zbraně co tu máš dohromady!" Odvětil stejným tónem obchodník. Dwalin chtěl říct něco dalšího, ale Filiho hlas jej zastavil.