BTS a vražda v hotelu s psím masem

Kapitola 5 - Pomůžete už kurva tomu Minhovi?!

„Kurva," ujelo Yoongimu, když pojal podezření, že na té zatracené hoře, kde ještě před chvílí seděli oni, sedí nyní asi tak dva další lidé a (čímž už si nebyl tak jistý, přeci jen to bylo daleko) nejspíš je pozorovali.

„Ha!" zahlásal Jin vítězoslavně. „V tomhle jsem dobrej. Líbí se ti to."

„Ne, ty trdlo," obořil se na něj Yoongi. „Zvorali jsme to. Někdo nás sledoval. Támhle..." pokusil se ukázat prstem za sebe, ale z jeho pozice vleže se tak činilo dost těžko.

Jin zamžoural tímtéž směrem, ale nikoho neviděl, a to nejen proto, že by potřeboval brýle. A Yoongi nevěděl, že stačil jeden jeho pohled, aby se ne příliš odvážní šmíráci zalekli, takže už byli pryč, když se Jin podíval.

„Hej, hej, hej, ty máš nějak moc starostí," pokáral ho nyní. „To bude asi tím, že se moc díváš." Prohlásil, načež si odvázal šátek z krku takovým způsobem, že je do něj div oba nezamotal, a přiložil mu ho na oči. „Tak. Lepší?" otázal se, když Yoongimu na týle uvázal dva pevné uzly.

„No já nevím," bránil se. „Vážně tady...? Na tom... ehm... dinosaurovi?" Začal šeptat, aby je brachiosaurus náhodou neslyšel, když už je musel cítit na svých bedrech. „Chci říct... určitě to budeš mít pod kontrolou?" namítl Yoongi jemně.

„Já snad někdy něco nemám pod kontrolou?" podivil se Jin.

„Ehm..."

„Tak jo nebo ne? Vysíláš dost nejasné signály."

Yoongi nechápal, co na tomhle úletu tolik miluje. Jina snad doopravdy ne, v tom se určitě spletl (jakože URČITĚ!), možná jenom... jenom... tu atmosféru? Třeba...? Zároveň měl ale z vlastních zkušeností ověřené, že ať byl, jaký chtěl, Jin by nikdy nikoho neznásilnil, a ačkoliv by mu nejspíš většina z nás nyní ráda řekla pravdu, a sice, že Jin vlastně jednu ženu znásilnil a jistý Minho, který už ale fakt do prdele čeká na to, až ho někdo zachrání, je jeho vnuk, stejně nemůžeme, protože se nacházíme v naprosto jiném prostoru a čase. Takže máme zase všichni smůlu.

I když popravdě řečeno, Yoongi si myslel, že má poprvé po dlouhé době štěstí. A přestože to nebylo úplně dlouhodobé štěstí jako spíš orgasmus, co pocítil v jednu konkrétní chvíli (přičemž většina z vás nejspíš tuší, že orgasmus na rozdíl od dlouhodobého štěstí trvá fakt krátkou dobu, a ti, co to ještě netuší, nebo nedej bože neví, co to „orgasmus" vůbec je, tu nemají co dělat), tak my přece nejsme až takoví chcípáci, abychom mu tuhle krásnou chvíli (a všechny ty ostatní, co strávil s Jinem) sebrali, že ne?

Po Novém roce šlo v Namjoonově životě všechno ráz naráz. Prve se mu narodila dcera, která byla pojmenována po Yoongiho dvojnici – Yoonji. Pár dní na to mu volal uvězněný Minho, že by ocenil, kdyby se s ním mohl setkat, jenom, že on má prý trochu problém s cestováním, protože je víceméně ve vězení.

Namjoon sebou vzal na pracovní cestu Jina samotného, ať se prý taky něco přiučí. Ten ochlasta si samozřejmě s sebou vzal láhev kdovíčeho i do taxíku, a tak, když na něj Namjoon pohoršeně mlasknul a pokáral jej se slovy, že se chová opravdu nevhodně, natáhl ruku s flaškou jemu pod nos a začal se omlouvat: „Ježiš, soráč, mně vůbec nedošlo, že jsem ti nenabídl, jsem to ale dement."

„To budeš brzo, když budeš takhle pokračovat," přisvědčil Namjoon a odtáhnul se od tekutiny, která jeho nosové buňky dráždila natolik, až se mu vehnaly slzy do očí. Ten chlastá první ligu, pomyslel si. „Kurva, dej to pryč!" zakuckal se. „Já nejsem Yoongi, kterej ti tohle toleruje, ačkoliv by neměl. Já respektuju nařízení. A ty bys měl taky."