Our Song / Niam

« Of course you do, prince »

NIALL'S pov

Celou hodinu a půl čekám v autě a čtu si tu větu furt dokola. Stále přemýšlím nad tou větou, ale hlavně přemýšlím jak by mohla pokračovat. Nebo je to snad konec a někdo má začátek? Z mého přemýšlení mě vytrhl až Liam který zrovna nasedl za volant.

,,Ahoj maličký. Omlouvám se že jsem přišel později. Učitel zkoušel a tak nějak zapomněl na čas." omluvně se na mě podíval. Batoh si hodil na zadní sedačky a převzal si ode mě klíčky.

,,Aha. Ani jsem si nevšiml." zašeptal jsem.

,,Tsss. To jsem ti vůbec nechyběl?" zeptal se hraně dotčeně.

,,J-jo, teda asi. Jo, ne, jo ale... Jo-" chtěl jsem pokračovat ale naštěstí mě z toho vymotal Liam.

,,Maličký, klid. Já nejsem naštvanej." ušklíbl se Liam.

,,Aha." zašeptal jsem celý červený a podíval se z okýnka.

,,Tak asi pojedeme, ne?" zeptal se brunet vedle mě.

,,T-tak j-jo." znovu jsem zašeptal. Když se tak zamýslím, Liamova vůně je najednou strašně intenzivní.

,,Takže do té kavárny na rohu?" zeptal se pro jistotu.

,,Asi jo." zašeptal jsem. Vzápětí jsem  ale vyhrkl.
,,Ale je to na tobě."

,,To teda není. Jsou to tvoje narozeniny a navíc ode dneška jsi dospělí. To musíme aspoň trošku oslavit." řekl vážně.

,,Myslím že ta kavárna bude fajn." řekl jsem nakonec.

Cesta byla vlastně stejná jako ráno. Rádio hrálo na plné pecky a my si prozpěvovali společně s ním. Byli jsme asi deset minut od té kavárny, když se na mě Liam podíval a najednou mi dal ruku na stehno. Na chvíli jsem se zarazil, strnul jsem ale pak jsem si na to zvykl a dokonce jsem dal svou ruku na tu jeho.

,,Ty Nini, co to máš na té ruce? Já jsem si myslel že ty nemáš tetování." zeptal se mě a pohledem směřoval k mé větě na ruce.

,,Jo to... Víš jak mě svědila ta ruka?" na to mi kývl.
,,Tak na tom místě se mi ukázala má věta." řekl jsem pyšně s bradičkou vzhůru.

,,Tobě taky?" zeptal se Liam a vytřeštil oči na silnici. Tím mě však úplně vykolejil.

,,Taky?" zeptal jsem se na zpátek.

,,No? Celý den mě svědí ruka a teď tu poslední hodinu mi ustupovalo tetování. Ale ke konci hodiny, tam byla ta věta." usmál se.

,,Přečteš mi ji?" zeptal jsem se nadšeně.

,,Co se na to podívat až v kavárně? Bude tam klid." navrhl Li.

,,Tak jo." potěšeně jsem se usmál a už jsem se těšil na to, co tam bude mít.

,,No tak, už mi to ukaž." naléhal jsem na Liama.

,,Výdrž chvíli Ni. Jenom si objednáme a už ti to ukážu." řekl mírně naštvaně a já tak věděl, že už nemám prudit. Svěsil jsem hlavu a díval se na svoje spojené dlaně v klíně.

,,Dobře, promiň." zašeptal jsem.

,,Ni, promiň. Nechtěl jsem tě vylekat ale výdrž chvíli, ju?" zeptal se mě a pohladil mě po zádech.

,,Ne, to já promiň. Mám se chovat slušně a ne takhle. Takhle mě má Alfa chtít nebude." zašeptal jsem a nahrnuli se mi do očí slzy.

,,Hej, Nini. Klid jo? Proč by tě neměl chtít? Tak malinkou, roztomilou, bezbrannou, šikovnou a nevinnou Omegu by neměl chtít? Takovou Omegu by chtěla každá Alfa. Takovou, jakou bude moct chránit. Být jí na blízku v dobrém i ve zlém. Dát si s ní slib před Bohem. Pošeptat mu každé ráno jak moc ho miluje. Nachystat mu snídani a celý den se o něj starat, aby nemusel nic dělat. Potom si spolu stvořit malá strašidýlka, která by lítala bosíma nožkama po celém domě. V mém případě i po celém ranči. A hlavně spolu zestárnout." řekl mi a celou dobu se mi díval do očí.

,,Bože Li." zašeptal jsem a rozvzlykal se.

,,Broučku." zašeptal Liam a vzal si mě na klín.

Ihned jsem mu obmotal ruce kolem ramen a hlavu zabořil do krku. Tam, jde je vůně nejsilnější. Kdyby byl omega, je to místo, kam má alfa omegu kousnout. Nohy jsem měl vedle jeho boků a v tu chvíli jsme se ho odmítal pustit. Liam mě objal kolem pasu a hladil mě po zádech. Hlavu zabořil do mého nejcitlivějšího místa. Na místo, kde jednou bude značka. A já doufám, že bude zrovna od něho.

,,Ta bylo tak hezký." řekl jsem mezi vzlyky.

,,Fakt? A to tě to tak rozplakalo?" zeptal se se smíchem.

,,Jo." řekl jsem uraženě ale neodtáhl jsem se od něj.

,,Takže nechceš přečíst tu větu?" zeptal se s úšklebkem.

,,Chci, chci, chci." vyhrkl jsem a odtáhl se od něj. Ale na klíně jsem mu sedět zůstal. Když jsem si to uvědomil, začervenal jsem se a sedl si vedle něj.

,,Klid jo? A mám to přečíst první?" zeptal se.

,,A můžu já?" zeptal jsem se pro změnu já.

,,Tak jo, čti." vyzval mě.

,,Loves all of you." přečetl jsem svou větu. 
,,Teď ty." usmál jsem se na něj.

,,Cause all of me," a když jsme se na tu ruku podíval, na konci té věty měl čárku.

,,Ta tvoje věta bude asi ta první, že?" zeptal jsem se zvědavě. Jenže Liam se najednou zasekl.

,,A co když ty naše věty patří k sobě. A nejen ty věty. Ty mi navíc hrozně pěkně voníš. Tak jako domov." řekl a já zčervenal.
,,Ty se nám červenáš." zasmál se a dloubl mi do tváře.

,,Nedělejte šaška a přečti to tak, jak jsi to řekl ty." řekl jsem naprosto vážně ale po chvíli jsme oba vyprskli smíchy.

,,'Cause all of me, loves all of you." přečetl šeptem. ( Protože všechno ze mě, miluje všechno z tebe. )

,,Páni." vydechl jsem a okamžitě objal Liama.

,,Přesně." zasmál se Liam a začal mě znovu hladit po zádech.
,,Myslíš, že by jsi se mnou šel na rande? Má drahá polovičko?" zeptal se mě.

,,Jistě že ano, princi." zasněně jsem se na něj podíval.

Pak nám už jen donesli kafe a zákusky. Já jsem však snědl jen část. Mohlo by to zapříčinit to, že bych znovu zvracel. Už stačí že jsem dneska vyzvracel tu snídani. Teď navíc musím pro Liama zhubnout. Nechci mu dělat žádnou ostudu.

Teď jsme na cestě domů. V autě je poklidná atmosféra, v pozadí hrají písničky a Liam drží mou ruku společně z řadící pákou. Jak já ho miluju.

,,Hele Nini. V pátek jsem nábor do místního fotbalového týmu. Myslíš že by jsi tam zašel se mnou?" zeptal se mě a hodil na mě podíval jeho psí oči. Jedním slovem. Neodolatelné.

,,N-noo." v tu chvíli jsem nevěděl co říct.

,,Nemusíš se bát. Bude tam i Louis a Harry. Však Harry už je v pohodě, ne?" zeptal se mě.

,,Jo, je. Tak dobře, ale jen pro to, že tě mám rád a že tam jsou i kluci." řekl jsem a usmál se na něj.

To jsem však nevěděl co mě tam bude čekat...

Čau čau, je tu nový den a s ním i nová kapitola. Je mi jasné že nový den rozhodně není, ale je to další den .😅

To je jedno. Moc se omlouvám ale přes den mám školu a teď jsem si toho ještě nemocná tak musím i inhalovat.🤧🤕

Ale aspoň ten večer.😁

Tessie ❤️