Our Song / Niam

«kitties and Merlin»

Liam

Už jsou to tři dny od toho vloupání. Niall se každou noc budí s noční můrou. Po tom všem se na mě úplně upnul. Nikam nejde sám. Musím být furt s ním jinak propadá v záchvaty. Do firmy musí jezdit se mnou a do školy už taky nechce chodit. Je mi jasné že se bojí.

Teď je asi třičtvrtě na tři a já sedím v pracovně a dodělávám nějaké papíry. Chci si to dodělat teď, ať mám nějaký čas na Nialla. Taky čekám telefonát od toho strážníka. Musel za nimi přijít a vypovědět. Bude to pro Niniho těžké ale já vím že to zvládne. Je to můj silným kluk a já jsem připravený mu být oporou.

Z mého přemýšlení mě vytrhne pláč a já hned věděl co se děje. Okamžitě jsem vyběhl z pracovny a utíkal do ložnice. Tam jsem našel Niniho zkrouceného v klubíčku v rohu postele.

Vešel jsem do pokoje a šel až k posteli. Na tu jsem si sedl a pohladil ho po ruce.

,,Hej Nini, co se stalo? Další špatný sen?" zeptal jsem se a vzal si ho do náruče.

,,J-jo." řekl se zvlykem a snažil se nadechnout.

,,Tak pojď, půjdeme si povídat. Co na to říkáš? Aspoň na to zapomeneš." navrhnu mému zlatíčku.

,,Tak jo." zamumlal mi do hrudi.

Nejdřív než jsem mu začal něco vyrábět, tak jsem si lehl do postele a opřel se o její čelo.

,,Teď jsem si vzpomněl. Já jsem ti vůbec nic neřekl o tom štěňátku." řeknu s hraným údivem.

,,O jakém štěňátku?" zeptal se nechápavě a podíval se nahoru na mě.

,,No o tom, jak jsem volali té paní. To jak jsou strašně daleko." vysvětlím mu.

,,A jak je to daleko?" zeptá se.

,,Ta paní bydlí v Leedsu. To je od Slimbridge asi tři hodiny. Přesně dvě hodiny a padesát osm minut." řeknu.

,,To je hodně." zašeptá.

,, Takže pro něj nechceš?" zeptám se zklamaně.

,,Chci, ale zvládne to ten pejsek?" zeptá se ztrápeně.

,,Zvládne. Klidně můžete každou hodinu zastavovat ať se projde." nabídnu mu.

,,Tak jo. A kdy si pro něj budeme moct jet?" zeptá se už s lepší náladou.

,,No, teď je ještě malilinkatý. Paní říkala, že si pro něj můžeme přijet tak kolem Vánoc. Ale pokud chceme, můžeme se na něj přijet podívat dřív." řeknu.

,,Pojedeme?" zeptá se nadšeně a sedne si mi na klín.

,,Jestli budeš chtít. Já pak zavolám té paní a domluvíme se kdy tam přijedeme." usměju se na něj.

,,Jsi nejlepší. Miluju tě." řekne a obejme mě.

,,Já tebe taky. A teď už jdeme spát." odpověděl jsem mu, políbil ho a šli jsme spát.

Niall

Ráno jsem se vzbudil a začal jsem hledat Liama. Když jsem ho nikde nenašel, chtěl js m začít panikařit. Jenže jsem si najednou všiml jak stojí u okna za velkým závěsem a telefonuje.

Vstal jsem z postele a přešel k němu. Obmotal jsem mu ruce kolem pasu a hlavu si položil mezi jeho lopatky. Aspoň ho trošku zahřeju. Blbec stojí jen v kalhotách u otevřeného okno v půlce října.

Venku panuje pohádkový podzim a já se ujišťuji, že podzim je moje oblíbené roční období. Neříkám že ostatní období nemám rád, ale ten podzim má něco do sebe. Stromy jsou zbarvené, padá z nich to zbarvené listí a do toho svítí sluníčko. Ideální pro procházku.