«19.𝒌𝒂𝒑𝒊𝒕𝒐𝒍𝒂»

331 35 8
                                    

Aby tu nebyl celou dobu sám, musím se pak vymluvit na práci. A teď už běžím za nimi.

Liam

,,Li, už bude večeře." zavolal na mě Niall zpoza zamčených dveří a mě to vytrhne z přemýšlením.

,,Už běžím." zakřičím na něj a štěně uložím do pelíšku.

Hned jak se uvelebylo jsem si vzal telefon a šel jsem do ložnice se převléct. Vzal jsem si na sebe obyčejné jeansy a košili. Když jsem sebíhal poslední schody, objevil se před nimi Nini.

,,Veselé Vánoce, lásko." zašeptám mu do rtů hned jak k němu dojdu.

,,Šťastne i tobě." zašeptá zpět a usměje se.

,,Kde je Louis?" zeptám se když usedáme k stolu plnému jídla.

,,Jel k mamce. Ráno mu volala a asi před dvěmi hodinami pro něj přijel Mark." řekne Niall a nám oboum přichystá jídlo na talíř.

Po jídle

Hned jak jsme dojedli, jsme dali všechno nádobí do myčky a zbytek jídla jsme schovali do lednice.

,,Přejdeme na dárky?" zeptá se Niall.

,,Jasn-" ani to nedořeknu a domem se ozve rána.

,,Co to je?" zašeptám Ni a natiskne se na mě.

,,Nevím, ale zjistím." řeknu a vydám se za zvukem.

,,Šlo to ze zhora." zašeptá Niall který mě drží za ruku a celý se třese.

,,Taky si to myslím." odpovím mu a vydávám se po schodech nahoru, společně s ním v patách.

Jen co jsme vešli do patra, zvuky zesílily. Trochu jsem se zaposlouchal a čekal jsem, jestli neuslyším, z jaké strany patra to jde.

Po pár sekundách si uvědomil, nebo spíš mi to došlo, že to jde z mojí kanceláře. Nad tím jsem se musel pousmát.

,,Proč se směješ?!" vyjekne šeptem Niall.

,,Ticho!" rozkážu a jdu k mému kanclu.

,,Promiň." zašeptám Ni se skloněnou hlavou.

,,V pohodě." zašeptám a s polibkem pokračuji. ,,Teď pojď za mnou. Můj dárek už se nudí." zasměji se mu do rtů.

,,Tos mi koupil opici?!" vykřikne ale hned mu dojde co udělal a tak si dal ruku před pusu.

,,Tak trochu." zasměji se a jdu dál.

Hned co dojdeme ke dveřím a mé kanceláře, odemknu a společné s Ninim vejdeme. Jen co vstoupíme, naskytne se nám pohled na stěně, které kvůli dečce shodilo tác na kterém byla miska, talíř s příborem a sklenička s hrnkem od kafe.

,,To je štěně?!" vykřikne.

,,To je Barney a kdyby neudělal bordel, dostal bys ho jako dárek k Vánocům. Takže veselé Vánoce." řeknu a podívám se na Nialla.

,,To je Barney? Ten vyrostl." rozplývá se nad ním. ,,A ty jsi ta nejlepší alfa na světě. Miluji tě."

,,Líbí?" zeptám se se smíchem.

,,Jasně! Nic lepšího jsem si nemohl ani přát." usmívá se a Barneyho si pohladí.
,,A teď je řada na mně." znervózní.

,,Nic si mi nemusel dávat." vynadám mu.

,,Ale musel. A já jsem hlavně chtěl. Li, moc tě miluju a chci s tebou být do konce života." řekne a podá mi do rukou obálku.

,,Taky tě miluji Ni. Hrozně, hrozně moc. Tak moc, že si to nedokážeš ani představit. Ale nic si mi dávat nemusel." šeptám mu do rtů a chytám jeho tváře do svých dlaní.

,,Ale musel, koukni se." kývne hlavou k obálce, kterou jsem před chvílí položil na svůj stůl.

,,Maledivy? Ni, to muselo stát hromadu peněz." řeknu a káravě se na něj podívám.

,,Nad tím nepřemýšlej. Mysli na to, že spolu budeme deset dní. Deset dní v exotice. Jen mi dva." usměje se a následně mě políbí.

,,Kdo se postará o farmu?" zeptám se. Někdo musí postarat o Barneyho a kočky.

,, Nemáme daný datum. Počkáme až Barney vyroste a bude poslouchat. Pak můžeme vyjet. Navíc jsem domluvený s Nicol a Ruth. Slíbili mi, že se o to tady pak postarají." hned jak mi to vysvětlí, ho políbím a nakonec kývnu.

Tak a teď už jen epilog. Během dneška by měl být.

Můžete se na něj těšit kolem šesté

Tessie ❤️

Our Song / NiamKde žijí příběhy. Začni objevovat