Our Song / Niam

« sicknees »

Niall

Vzbudil jsem se asi ve třičtvrtě na sedm. Bylo, nebo spíš je, mi hrozně. Bolí mě v krku, jak jsem později zjistil, mám i horečku. Bolí mě břicho a hlava.

Opatrně jsem se otočil v Liamové náruči a zespodu se na něj podíval. Vlasy mírně rozcuchané, rty spojené a oční víčka se mu lehce třepotala ze spánku. Tak, abych ho neprobudil, jsem se vymotal z jeho pevného objetí a běžel na záchod. Tam jsem se okamžitě vyzvracel. Vytáhl jsem si ústní voda a tou si vyčistil pusu. Úplně si nechci hned čistit zuby. Dělal jsem to tak vždy když jsem byl nemocný a moc se mi to nevyplatilo. Když jdete zvracet víckrát, omrzí vás to.

Sesunul jsem se po skříňce pod umyvadlem, zavřel oči o oddechoval.

LIAM'S pov

Z mého bezedného spánku mě vzbudily sluneční paprsky, které prosvítaly přes žaluzie. Večer jsme úplně zapomněli zatáhnou jak žaluzie tak i ty zatemňovací závěsy. Se zamručením jsem se pokusil nahmatat maličkého, ale nebyl tam. Ospale jsem rozlepil oči, zvedl se na loktech a podíval se po pokoji. Jenže Niall nikde. Jeho peřina byla rozházená a moje mikina kterou jsem měl na židli byla pryč. Když jsem se podíval kolik je hodin, praštil jsem sebou zpátky do postele. Je sedm hodin ráno. Chci ještě spát. Neznamená že mám statek, tak musím vstávat brzo. Jenže když jsem chtěl znovu usnout, uslyšel jsem z koupelny dávicé zvuky.

Okamžitě jsem vyletěl z postele a běžel do koupelny. Opatrně jsem otevřel dveře a podíval se na místo, kde se nachází záchod. Můj maličký zrovna splachoval a zády sjížděl po skříňce s umyvadlem.

,,Nini, co se stalo?" zeptal jsem se soucitně.

,,Jen mi je špatně. Z toho se vyspím a budu zase jako rybička." usmál se na mě Ni.

,,Tak pojď. Půjdeme si lehnout, ju? Rozložíme gauč, uděláme si kakao. Uděláme si takové hnízdečko a budeme se dívat na pohádky." navrhl jsem.

,,Dobře. Ale já jsem chtěl ještě něco koupit tvé mamce. Vždyť za chvíli bude mít tu oslavu." řekl smutně ale zároveň naštvaně.

,,Však už pro jí máš tu knížku od té... jak se jmenuje?" zeptal jsem se.

,,Mona Karsten." řekl. Niall i mamka ji milují. Niall ode mě dostal k narozeninám nějaký komplet pěti knih. Mamce se samozřejmě hned zalíbili, tak jsme jí je s Nim koupili.

,,No to je jedno. Teď pojď mají dneska dávat Toy Story." hned jak jsem dořekl, sehk jsem se, zvedl si ho do náruče a odešel s ním do obýváku.

V obýváku jsem ho položil na gauč a běžel jsem jsem do ložnice pro polštáře a deky. Když jsem se vracel do obýváku, v televizi už hrálo Toy Story. Ni mezitím co jsem byl pryč dal malé polštářky na bok. Na chvíli jsem Nialla musel z gauče vyhodit, abych mohl ten gauč rozložil. Poté jsme nachystali 'hnízdečko'. Mého malého miláčka jsem následně uložil a šel nám přichystat snídani. Uvařil jsem nám čaj, Niallovi jsem připravil piškoty protože je mu blbě. Sobě jsem udělal udělal tousty s avokádovou pomazánkou.

Celý den jsme přileželi u televize. Čumeli jsme na různé pohádky, filmy a seriály. V tuto chvíli je asi půl osmé večer a my koukáme na Harryho Pottera a vězně z Azkabamu. Spokojeně jsem přehraboval vlásky mému zlatíčko, když mi najednou zazvonil telefon. Niki S.

,,Kdo volá?" zeptá se unaveně Ni.

,,Jen kamarád. Vyřídím si to s ním a hned se vrátím." bez čekání na odpověď jsem vyskočil z gauče a běžel ven na terasu kde jsem si rovnou zapálil.

,,Niki, nazdar kámo. Co potřebuješ?" zeptal jsem se.

,,Mám to pro tebe." řekl tajuplně.

,,Fakt? Kdy se pro to můžu stavit." vydechl jsem kouř.

,,Kdy by ti to vyhovovalo?" zeptal se pro změnu on.

,,V sobotu? Chci mamce nejdřív popřát a pak až si pro to zajet. Niall o tom nesmí vědět." hned jak jsem to dořekl, potáhl jsem si z cigarety.

,,Dobře. Jen mi dopředu zavolej ať vím že jedeš. Budu to potřebovat připravit." řekl Niki.

,,Ok. Domluveno, čau." a tím jsem to típl.

,,Ty kouříš?" ozvalo se za mými zády a já se málem udusil kouřem.

,,No?" konečně jsem se nadechl.

,,Víš že to škodí zdraví?" zeptal se. Obešel mě a následně se ke mně přitulil.

,,Vím. Ale mě to uklidňuje. A nemáš ty náhodou ležet?" zeptal jsem se podezíravě.

,,Mám. Ale mám tvojí mikinu, svoje teplé tepláky a teploučké papuče." nevinně se na mě podíval.

,,Kdyby jsi teď nebyl nemocný, ohl bych tě hned teď." zavrčel jsem mu do rtů.

,,Ale já nemocný jsem. Takže si počkej." políbil mě a utekl do domu.

Nad jeho chováním jsem se musel usmát. Je tak stydlivý, že teď určitě leží hlavou v polštáři a červená se.

Když se tak porozhlédnu, zjistím, že máme docela velký pozemek. A protože podzim letos přichází dřív, a my jsme na takové samotě o které nikdo neví. Mohli by jsme si to celé nějak ozdobit. Jakože světýlka, vyřezávané dýně a tak dál. Tomu spíš rozumí Nini a moje mamka.

Zbytek cigarety jsem zhasl a vyhodil. Zhluboka jsem se nadechl a vrátil se zpátky na gauč za Niallem, kde jsme společně usnuli.

Takhle to u nás bylo až do dalšího pátku.

Co má Niki pro Liama?

To se dozvíte příště.

Omlouvám se že je kapitola po delší době ale já nebyla schopna něco napsat. Buď mi to nešlo a nebo jsem měla moc školy.

Tessie ❤️