Angel of Death (ff Steve Rogers)

Část sedmnáctá

Poskakoval tam kolem sporáku v zástěře s kytičkami. Rozesmálo mě to. On si toho samozřejmě všiml, protočil očima zasmál se taky. Připravil něco podobného lívancům, jen to bylo tenčí a větší. Pozorovala jsem to a pak se podívala na Steva. „To jsou palačinky." Usmál se. Bylo to zvláštní ale chutnalo to sakra dobře. „Víš chtěl jsem s tebou mluvit." Kývla jsem a poslouchala ho. „Tony mluvil o dovolené, byli jsme skoro všude, a tak nás napadlo, že bychom, mohli cestovat jinde než na zemi. No a chtěli jsme ti navrhnout, jestli bys byla ochotna, vzít nás na svou planetu." Jak to dořekl, zakuckala jsem se vodou a s vykulenýma očima jsem se na něj podívala.

„No... mohla bych vás tam vzít, ale museli bychom být jen u mě, ostatní by asi nebyli moc nadšení, kdyby zjistili že jsou na naší planetě lidé." Steve jen kýval. „Myslím, že to nikomu vadit nebude." Po snídani jsme se oblékli a letěli do Stark Toweru. Ostatní se nás furt na něco vyptávali, když jsem jim oznámila, že na moji planetu letět můžeme, měli všichni velkou radost. Tony oznámil, že bychom mohli letět příští týden, já souhlasila. „Ale je vám jasné že tady na zemi budete týden pryč, ale na mojí planetě, je to jako několik měsíců." Trošku se zarazili a Tony prohlásil. „Tím líp a navíc, ty a Rogers budete mít víc času pro sebe." Usmála jsem se a začala s nimi plánovat, jak se tam dostaneme. Večer jsme si se Stevem šli lehnout, vzali jsme si jeho pokoj, byl větší a byla tam pohodlnější postel. „Těším se na několik měsíců u tebe." Prohlásil Steve a přitáhl si mě do objetí. „Taky se těším." Políbili jsme se, zhasli a společně usli...