Middle Salvatore

Šestá část

Ráno

Ráno jsem se probudila nějak okolo šesté ráno. Normálně jsem se nachystala do školy, batoh s učením, oblečení a dres na trénink roztleskávaček. Dneska jsem šla do školy dřív abych nepotkala Elenu a Caroline, protože mě včera hezky naštvali.

V: „Ahoj..."

D: „ty už jdeš do školy? Proč takhle brzo? "

V: „abych nepotkala Elenu s Caroline "

D: „a proč? Vždyť chodíte vždycky spolu do školy "

V: „za ten včerejšek "

D: „o tomhle jsme se už bavili "

V: „Měj se "

Odešla jsem z penzionu a šla rovnou ke škole. Když jsem ale k ní došla čekali tam na mě holky tak jsem je obešla a šla rovnou ke své skřínce.

C: „Viki nebuď naštvaná "

E: „Viki bylo to pro tvé dobro "

Zavřela jsem skříňku a podívala se na obě.

V: „nechte mě na pokoji už jste toho udělali dost "

Naštvaně jsem odešla do třídy a sedla si vedle Bonnie.

B: „Viki co se děje? "

V: „Elena s Caroline mě naštvali "

B: „slyšela jsem co se včera stalo v Grillu, ale určitě to tak nemysleli "

V: „Bonnie to je hezký že je chráníš ale nemuseli to dělat my s Klausem jsme jenom kámoši a oni dvě strašný práskačky "

B: „Viki tohle nemůžeš takhle brát "

V: „a jak to mám podle tebe jako brát? Bonnie s tebou to taky nechci řešit, protože bych možná řekla něco, čeho bych pak litovala "

Sebrala jsem se a šla sem ven ze školy ještě před hodinou. Potřebovala jsem se uklidnit holky mě strašně naštvali, protože to mohl být super večer a oni ho takhle zkazili. Pak jsem šla zpátky do třídy a sedla jsem si do lavice a holky jsem se rozhodla ignorovat.

Po škole

Šla jsem na trénink roztleskávaček, na kterém byly i holky, takže jsem je stále ignorovala a dělala jsem jen to co jsem měla. Potom jsem šla normálně domů a celou cestu jsem měla vypnutý telefon. Přišla jsem domů a nikdo nikde tak jsem šla rovnou do pokoje a viděla tam Damona jak se mi hrabe ve věcech.

V: „co tady sakra děláš?!Vypadni z mého pokoje! Dělej! "

Damon se na mě otočil a odešel. Už jsem na to neměla nervy a sbalila jsem si věci a odcházela jsem z Penzionu,

D: „kam si jako myslíš že jdeš?! "

V: „pryč někam kde budu mít vlastní soukromí a nikdo se mi nebude plést do života a prohrabávat mi věci! "

Naštvala jsem se a odešla jsem pryč z Mystic Falls.

...........................................................................................................................

Jak čas plynul cestovala jsem různě po světě a získávala nové zkušenosti do života. Každý rok na Vánoce a na narozeniny jsem psala bratrům pohlednice z města kde jsem právě byla. Ale během jednoho roku se všechno změnilo...