Middle Salvatore

Dvacátá šestá část

FM: „Klausi...ona...umřela...bylo příliš pozdě...mrzí mě to..."

KM: „ne ne ne musí být nějaký způsob, jak jí vzkřísit nemůžu jí ztratit znovu ne to prostě nejde!"

Kole je zaslechl a někam upíří rychlostí utekl. Klaus seběhl schody a běžel za Elijahem, který je taky slyšel to stejné i Rebekah s Hayley.

RM: „Niku je mi to líto..."

KM: „ne nenechám ji jít prostě jí musíme zachránit a nechci slyšet, že to nepůjde!"

HM: „Freya nezná nějaký způsob, jak jí oživit? "

KM: „říkala že je pozdě "

HM: „vždycky je ještě nějaká možnost "

KM: „snad je mu– no počkat kde je Kol? "

EM: „nevím někam zmizel "

FM: „zkoušela jsem všechno nic nefunguje...je pryč... "

KM: „ne Freyo prosím řekni mi, že je ještě nějaký způsob prosím..."

FM: „bohužel Niku..."

KM: „ne...nějaký musí existovat..."

Freya chytila Klause za ramena.

FM: „bohužel není je mi to moc...moc líto bratře "

Rebece a Hayley začali téct slzy a Elijah měl v očích slzy. Klaus odešel za mnou do pokoje a sedl si ke mně na postel, chytil mě za ruku a tekla mu slza.

KM: „je mi to strašně...strašně moc líto lásko...měl jsem tam být..."

Stála jsem hned vedle něj na druhé straně a mluvila na něj, ale neslyšel mě.

KM: „jestli mě slyšíš tak tě strašně moc miluju a budu hledat způsob, jak tě dostat zpátky za každou cenu "

Usmála jsem se na něj a ukápla mi slza. Najednou do toho pokoje přiběhl Kol a zlomil Klausovi vaz a moje tělo někam odnesl.

 Šla jsem celou dobu za ním, protože jsem nevěděla, co s ním plánuje udělat, ale pak jsem nemohla odejít z jejich sídla a nevěděla jsem kam mě Kol nese.

Z pohledu Kola

Nesl jsem Viki tělo hned za Davinou na hřbitov čarodějek, kde jsme ho následně spálili a zbyl z ní jenom popel.

 Davina ho magii přenesla do nádoby, kterou uzavřela a jako regentka jí jako jediná mohla vzkřísit.

(omlouvám se, jestli to budu mít blbě napsaný slovo „regentka " nevím, jak se to správně píše)

Upíří rychlostí sem běžel Viki pro nějaké oblečení a Davina mezitím dokončila to kouzlo. Upíří rychlostí jsem přiběhl zpátky a před tou kopkou na mě už čekala Davina.

KLM: „je naživu? "

DC: „ano ale jenom mi dej oblečení, aby se mohla obléknout "

Podal jsem jí to oblečení a slyšel něčí kroky tak jsem vběhla na začátek uličky a tam šel naštvaný Nik.

KM: „kam jsi jí odnesl?! "

KLM: „Niku uklidni se! Vysvětlím ti to! "

Nik mě chytil pod krkem a přirazil ke zdi a měl žluté oči.

KM: „kde je?! "

KLM: „Niku uklid- "

Nestihl jsem to ani doříct a z té kopky vylezla Viki s Davinou.

Z pohledu Viki

V: „Klausi pusť ho! "

Klaus se zarazil a pustil Kola a díval se na mě.

KM: „j-jak je to možný?..."

V: „to poděkuj tady Davině je to ragentorka "

D: „regentka "

Davina mě hned opravila a Klaus mě šel obejmout. Silně mě objal a já objala jeho.

KM: „už nikomu nedovolím, aby ti ublížil...slibuju "

V: „o to se nemusíš bát lásko "

Pak jsme šli všichni společně do jejich sídla a všichni na mě koukali jako na zázrak a Hayley s Rebekou mě šli obejmout a pak mě obejmula i Freya a Elijah. 

Večer byl dlouhý a Elijah s Hayley nám oznámili platný termín svatby. Bavili jsme se skoro celý večer o svatbě a my s Klausem plánovali budoucnost. 

Kde budeme bydlet anebo jestli budeme cestovat po světě. To zatím bylo záhadou ale věděli jsme, že nebudeme bydlet nějak daleko od Mystic Falls ani od New Orleans. 

Že bychom chtěli bydlet někde mezi nimi. Freya nám řekla že si asi našla přítelkyni, ale že nám to nechtěla říct, protože nevěděla, jak bychom na to reagovali. 

Všichni ale na to reagovali v celku dobře. Kol s Davinou byly šťastní za všechny a taky plánovali společné bydlení, že by se odjeli podívat do New Yorku, a že by nás přijeli každý měsíc kontrolovat.