Čtvrtá část

758 32 1
                                    

Před námi stála Rebekah a držela za krkem Viki která měla na ruce aspoň tři vlkodlačí kousance a byla skoro celá od krve.

D: „co jsi jí to provedla..."

RM: „říkala jsem ti že za to něco budu chtít a tady to máte "


Z pohledu Stefana


Když jsem viděl Viki jak jí Rebekah drží měl jsem chuť jí urvat hlavu ale to jsem nemohl protože by se to odrazilo proti nám. Rebekah jí zlomila vaz a my s Damonem jsme byly hned u ní a Rebekah zmizela. Vzal jsem Viki do náruče a odnesl do obyváku na gauč. Damon za námi zavřel dveře a šel rychle za námi. Jen co jsem jí položil na gauč Damon si k ní kleknul a chytil jí za ruku. Oba jsem se o ní báli. O pár minut později se Viki probudila.


Z pohledu Viki


Nevěděla jsem, co se se mnou děje, byla jsem zmatená tohle jsem ještě nikdy v životě nezažila.

V: „Je mi to strašně líto "

D: „nic se neděje všechno bude v pořádku slibuju "

V: „co se to se mnou děje? "

D: „máš v sobě vlkodlačí jed..."

V: „ta-takže já umírám..."

D: „najdeme způsob, jak tě vyléčit neboj nenechám tě umřít "

V: „obávám se, že na vyléčení asi žádný způsob není "

S: „ale my nějaký najdeme neboj se nenecháme tě odejít neušla jsi tolik let abys pak umřela na vlkodlačí jed "

V: „to je hezký děkuji "

Oba jsem je obejmula a Damon mi pak donesl krev v skleničce.

V: „děkuju mám strašný hlad "

S: „není za co sestřičko "

V: „musím do školy kolik je hodin?"

D: „je teprve půl čtvrté ráno"

V: „musím jít dneska na první den školy nemůžu to zmeškat "

D: „Viki to asi nepůjde nejsi ve stavu kdy bys mohla někam jít "

V: „Damone já to zvládnu slibuju, že se ještě vrátím ze školy "

D: „Bonnie na tebe dá pozor, kdyby se s tebou cokoliv dělo řekni to Bonnie anebo mi zavolej jasný?"

S: „kdybys měla třeba halucinace nebo by ti bylo špatně tak to musíš hned říct "

V: „ano nebojte "

V: „mám vás ráda "

Obejmula jsem je a měla jsem slzy v očích. Celých 173 let jsem byla s nimi a za nějaké hodiny se na ně možná budu dívat z druhé strany. Byl to strašný pocit a bylo mi to líto. Viděla jsem, jak se o mě oba bojí, ale nikdo nevěděl, že se tohle stane. Za ten celý čas strávený s nimi a přáteli jsem si to moc užila.

S a D: „my tebe taky a moc "

Řekli oba za ráz a mě stekli slzy po tvářích. Byly všechno, co jsem měla a rodina je na prvním místě. Jestli mám dneska umřít tak ne před nimi někde sama nechci, aby trpěli nebo mě viděli umírat.

Čas utekl jako voda a už bylo půl sedmé a já se chystala na první a pravděpodobně poslední den školy s přáteli. Vzala jsem si na sebe červené dlouho šaty s dlouhým rukávem aby nikdo neviděl ty kousance, černé boty na podpatku a černou kabelku na mobil. Přišla jsem za Damonem a Stefanem dolů a usmála se na ně.

Middle SalvatoreKde žijí příběhy. Začni objevovat