Middle Salvatore

Patnáctá část

Ráno

Probudila jsem se a už pomalu svítalo slyšela jsem někoho jít po schodech tak jsem ještě chvíli ležela do té doby, dokud mi někdo nezaklepal na dveře.

V: „dále "

řekla jsem rozespalým hlasem a do pokoje vešel Klaus který měl na tácy snídani kterou mi přichystal.

V: „Klidně bych si jí snědla u stolu "

KM: „dnes je tvůj první bál za těch dlouhých let "

Usmála jsem se na něj a on se též usmál.

V: „tak to děkuji za tuto nádhernou snídani "

KM: „není vůbec za co lásko "

Klaus už chtěl odejít, ale já mu nabídla, jestli si se mnou nechce sníst tu snídani, protože jsem věděla že celou jí sama nesním. Klaus se zasmál a sedl si za mnou na postel a společně jsme se nasnídali.

 Hned po snídani mi Klaus předal vzkaz od Hayley a Rebeky že se pak za nimi mám stavit, že mi udělají nějaký účes, který by se hodil na ten bál. Podle mě bylo ještě docela brzo se připravovat ráno na bál který je až večer. 

Ale Rebekah nás chce vidět, jak jsme připraveni společně s Elenou, Bonnie, Caroline, a hlavně jak jsme oblečené. Caroline jsem se rozhodla ignorovat, protože jsem na ní byla naštvaná. Tak jsem si na sebe vzala můj oblíbený outfit a šla jsem za holkami.

 Samozřejmě že jsem tam přišla opět jako poslední, ale to myslím ničemu nevadilo, protože holky už tam měli pro mě připravené obrázky s účesy. Cca půl hodiny jsme vybírali účesy které by mi mohli ladit k šatům, a nakonec se přece jenom nějaký našel.

 Tak a teď nás čekalo zkoušení šatů. Zašla jsem do pokoje kde mě Rebekah přichystala nádherné šaty na bál. Byla jsem z nich nadšená a hned jsem se šla do nich převléknout. Holky se šli také převléknout do šatů. Všechny jsme se sešli v hale a vypadali jsme nádherně. 

Rebeka měla zelené šaty, Freya modré, Elena zelenočerné, Caroline modré, Bonnie též zelené a toto jsem měla na sobě já:

Šli jsme se ukázat klukům kteří na nás koukali jak na zjevení.

RM: „tak a teď se jdeme převléknout a dochystat chybějící věci na bál a že toho je hodně "

Všechny jsme se šli převléknout abychom si neušpinili šaty. Bál začínal v sedm večer a my až do tří odpoledne pracovali.

V: „Zajdu k bratrům, jestli to nebude vadit abych věděla, že budou připravení "

Nikomu to nevadilo tak jsem šla a nebyl to takový kus. Když jsem tam došla slušně jsem zaťukala a otevřel mi Damon.

V: „Tak co jak jste na tom hoši? "