Čtrnáctá část

415 15 1
                                    

V: „Stefane to je v pořádku... "

Obešla jsem ho a šla jsem ven ale před penzionem na mě čekal Kol.

V: „jestli mě jdeš přemlouvat abych si to nechala vyléčit tak se ti to nepodaří "

KLM: „Viki je mi jedno co jste si s Klausem udělali ale kvůli tomu nemusíš hned jít na jistou smrt ne? "

V: „to je sice pravda ale-"

KLM: „žádné ale prostě se jdi nakrmit abys ještě pár dní přežila, takže pojď "

V: „no dobře "

Šli jsme zpátky do penzionu a šli jsme do sklepa kde jsme měli zásoby infuzí krve. Vzala jsem si tu nejspodnější, kdyby mi náhodou chtěli dát do jednoho balíčku Klausovu krev.

Kol si vzal hned tu jednu z vrchu společně jsme si to otevřeli a napili se, a to kousnutí se mi začalo léčit.

V: „Kole! "

KLM: „nemohl jsem tě nechat umřít Viki "

V: „proč? Jaký jsi k tomu měl dů- "

Kol mě políbil a podíval se na mě a já nevěděla co to do něj vjelo.

KLM: „protože tě miluju "

V: „máš Davinu Kole tohle nepůjde... "

KLM: „ale Viki tohle je něco jiného "

V: „ne Kole tohle nepůjde..."

Obešla jsem ho a odešla jsem do pokoje. Kole tam ještě chvílí stál a přemýšlel nad tím co jsem mu řekla.

Z pohledu Kola

Davinu jsem taky miloval a už chápu co na ní Nik viděl ona je prostě jedinečná, a proto o ní klidně budu s Nikem bojovat, protože ona za to stojí.

Davinu si samozřejmě udržím taky kdyby mi to s Viki nevyšlo, ale myslím, že to jde dobrým směrem

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Davinu si samozřejmě udržím taky kdyby mi to s Viki nevyšlo, ale myslím, že to jde dobrým směrem. Přece jenom Nik si to u ní docela hodně podělal, takže mám stále šanci.

Odešel jsem z jejich penzionu a šel za Nikem do Grillu na burbon.

KM: „kde jsi byl tak dlouho? "

KLM: „donutil jsem Viki vypít tvoji krev "

KM: „Kole ale toto mělo být její rozhodnutí "

KLM: „neovládl jsem jí jen Stefan do pár balíčku nalil tvoji krev a ona jí prostě vypila a pak...pak odešla a byla na mě asi trošku naštvaná "

KM: „půjdu si s ní promluvit přece jenom má dneska narozeniny tak jsem jí koupil dárek "

KLM: „jo...ona má dneska narozeniny..."

Bylo mi blbý že jsem jí nic nekoupil ale aspoň jsem jí zachránil život což je ten nejlepší dárek na světě, takže Nik nemůže mít lepší dárek než já.

Klaus dopil ten burbon a odešel pryč z baru. Po chvilce jsem si uvědomil že si jí tím dárkem může získat zpátky tak jsem taky dopil skleničku burbonu a šel za ním.

KLM: „Niku myslím že bys za ní měl jít zítra "

KM: „ne půjdu za ní teď "

Snažil jsem se ho přemluvit, ale asi jsem mu lezl na nervy tak mi zlomil vaz.


Z pohledu Klause

Kola jsem odtáhl do uličky a šel jsem za Viki jí aspoň popřát hodně štěstí k narozeninám, protože během párty jsem to nestihl, protože byla s přáteli.

Ale mě to nevadilo slušně jsem zaklepal a zrovna mi otevřela Viki.

V: „co ty tu..."

KM: „chtěl jsem ti dodatečně popřát hodně štěstí k narozeninám a mám tu pro tebe i takovou maličkost "

Vytáhl jsem si z kabátu podlouhlou krabičku, které byl nádherný náhrdelník.

V: „to je od tebe hezký Klausi ale nemůžu si to od tebe vzít bylo to určitě drahé "

KM: „lásko je to dárek k tvým narozeninám "

V: „lásko jo? To jsi se ještě neodnaučil? "

KM: „takové nádherné osobě se to hodí říkat "

Přišel jsem k ní blíž, ona si dala vlasy na bok a já jí nasadil ten náhrdelník.

KM: „moc ti sluší a omlouvám se za vše, jestli budeš chtít si promluvit tak můžeme "

V: „no, jelikož nemám nic jiného na práci, jelikož se mi zahojil ten kousanec tak klidně můžeme "

Usmál jsem se, byla jsem rád že si chce promluvit, protože jsem v tom viděl naději, že bychom se mohli dát znovu dohromady a jak mi řekl Elijah: „zkus si s ní promluvit, když bude vědět pravdu tak určitě změní názor " měl jsem z toho dobrý pocit.

Šli jsme s Viki si sednout do parku na lavičku kde jsem jí následně vysvětlil, jak to bylo s Caroline a že bych jí nikdy nepodvedl.

V: „promiň že jsem si to nenechala vysvětlit..."

KM: „to nic lásko jen chci abys věděla, že tě pořád miluju a budu tě milovat do konce mého života "

V: „taky tě miluju a bud navždy "

Obejmuli jsme se a já byl rád že se to mezi námi urovnalo a všimnul jsem si Kola, jak se na nás dívá naštvaným pohledem a pak odešel.

Moc dobře jsem věděl o co mu šlo. Chtěl mi přebrat Viki, ale to se mu nepodaří, protože si jí bude bránit jako oko v hlavě.

Nechápu proč to chtěl udělat když má Davinu ale v tem moment mi to bylo jedno protože jsem byl s osobou kterou už nechci nikdy ztratit. Podíval jsem se na ní a usmál se.

KM: „jo abych nezapomněl pořádáme rodinný bál a pro Rebakah to hodně znamená, takže počítám s tím, že budeš můj doprovod "

V: „s radostí "

Šli jsme společně do penzionu a rovnou ke mně do pokoje. Klaus u mě měl ještě nějaké oblečení, takže jsem se převlékli do pyžama a šli jsme spát.

Middle SalvatoreKde žijí příběhy. Začni objevovat