Lví král: Příběh Nuky

Dotty je pryč

Znovu jsem se probral. Tentokrát jsem se, už nemohl zvednout vůbec. ,,Jino co se děje?" Zeptal jsem se svého přítele, který seděl po mém boku. Jino se na mě jen podíval. Zavětřil jsem. Hyeny! Pomyslel jsem si a brzo viděl, jak přes rokli, ve které jsem byl, přeskakují hyeny. Byli jsme v díře, která byla ve stěně v té rokli a byla obrostlá keři a pár trny. Konečně jsem se rozkoukal. ,,Jino, jak dlouho jsem byl v bezvědomí? A co tu dělají ty hyeny?" Zeptal jsem se potichu a Jino aniž by se na mě podíval, odpověděl: ,,Hyeny si přišli pro odplatu. A v bezvědomí jsi byl dýl, než předtím, to je pravda." Mluvil hodně tiše. Když se hyeny i jejich pach ztratily v dálce, Jino vylezl z našeho úkrytu. ,,Dokážeš se zvednout?" Zeptal se a já se o to pokusil. Šlo to kupodivu lehce. ,,Všichni lvi ze smečky, si šli hledat svoji vlastní smečku. Takže se docela divím, že se královská smečka ubránila, když jsem tam vlastně, když nepočítám Mheetua, Simbu a Kovua, jediný lev..."

Řekl Jino, když jsme spolu bok po boku kráčili do Lví říše. ,,Jino... Proč jsi mojí matce neřekl, že jsem naživu?" Zeptal jsem se zvědavě a Jino si povzdechl. ,,Říkal jsem jí to, al nevěřila mi." Odpověděl. ,,Myslíš... Myslíš, že nás přijmou do smečky?" Zeptal jsem se zase a Jino na mě pohlédl. ,,Já, už v jí jsem. Tebe doufám přijmou. Máš nějak moc otázek ne?" Pousmál se můj kamarád a oklepal se, až se mu rozcuchala jeho zrzavá hříva. Byli jsme teď oba ve Lví říši. Uviděl jsem Nalu, Mheetua a Kovua, jak se spolu baví. Jino mi naznačil, abych za ním šel. Mheetu s Nalou odešli a Kovu tam zůstal sám. Zaplavila mě nervozita. ,,Kovu..." Začal Jino a můj mladší bratr ho pozdravil. Já se krčil v trávě. ,,Zahnali jste ty hyeny, výborně." Řekl Jino a Kovu se usmál. Podíval se mým směrem. ,,Kdo tu s tebou je?" Zeptal se podezíravě Kovu a já se konečně zvedl. Kovu se na mě nevěřícně podíval.

,,N-Nuko? T-ty žiješ?!" Kovu zněl překvapeně. Já jen nepatrně přikývl. ,,Rád bych byl... Ehm... S vámi. Udělal jsem chybu v tom jaký jsem byl." Řekl jsem opatrně a Kovu na mě zíral, jako by viděl Slona s kopyty. ,,Můžeš být s námi!" Začal Kovu a přitiskl se ke mě. ,,Každý lev se teď hodí, hyeny zahnali pár lvic, tedy Carinu, Macho a Dotty." ,,DOTTY?!" Vykřikl jsem zděšeně a Kovu přikývl. ,,Je mi to líto Nuko, vím, jak jsi ji měl rád." Řekl Kovu a já se odtáhl. ,,Musím ji najít!" Křikl jsem, ale pak se tam objevila Nala. ,,Nuko... Hyeny jsou pryč, už je nedohoníš." Řekla klidně, ale já na ni nevěřícně zíral. ,,Nalo... Já viděl tu bitvu... Tu mojí smečky a vaší smečky. A na jedno jsem nezapomněl. Jsme jako jeden." Řekl jsem a Nala sklopila zrak. ,,V tom případě... Hodně štěstí Nuko." Usmála se Nala a Kovu se na ni překvapeně podíval. Já jsem, ale přikývl a pomalu odcházel. ,,Počkej Nuko!" Zavolal někdo za mnou a já se otočil. ,,Jdu s tebou Nuko." Jino. Vděčně jsem se na něj usmál. Kráčeli jsme bok po boku, najít ztracené lvice.

V médiích máte, jak vypadá Jino. Tak se zatím mějte vy XDďáci!😁😉