Název mluví za vše ne snad? Tohle jsem, už jednou psala, byl to můj úplně první příběh... a upřímně, ne moc dobrý. Tak jsem se ho rozhodla udělat znovu. Delší kapitoly, delší příběh a rozhodně míň gramatických chyb. XD
Ale stejně sem dám popis:
Nu...
Po očku jsem se podíval na Dotty. Snažila se vstát. Nikdo nad ní nestál. Za sebou jsem uslyšel zavrčení a otočil jsem se. Jen pár metrů ode mě Jino skočil na Machoziho a začal s ním krutě zápasit. Přiběhli tam další hyeny a Safira s Andromedou a s Nywele. Ucítil jsem na tváři něčí tlapu. Macho mě shodila na zem a teď stála proti mně. Podíval jsem se za sebe. Byla tam rokle, opravdu široká a hluboká. Sledoval jsem každý pohyb, který Macho udělala. ,,Zrádkyně!" Slyšel jsem řev a Macho ležela opět na zemi, tentokrát ji k zemi tiskla Dotty. Měl jsem zrychlený tep. Opět jsem zaregistroval Jina s Machozim. Dotty začala zápasit s Macho a já nevěděl, komu mám pomoct. Ale kdosi rozhodl za mně. Skočila po mně hubená hyena s dlouhýma nohama, na kterých měla vyditelné svaly. ,,Neboj se lvíčku, brzy to budeš mít za sebou." Řekl hyení samec skřiplavým hlasem. Shodil jsem ho ze sebe a začal jsem vrčet. ,,Co jsi zač?!" Zeptal jsem se a on se jen zašklebil. ,,Jsem Tofautilvíčku. A teď se rozluč se životem." Odpověděl a se zavrčením po mně skočil.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Svým hustým ocasem mě švihl přes tvář a já málem skončil v rokli. Počkal jsem, až po mně znovu skočí a já ho odhodil zpět k ostatním hyenám. Ucítil jsem silný pach krve. Za mnou byli mrtvé hyeny a vyčerpané, ale stále tvrdě bojující lvice. Dotty zápasila s hyenou a po Macho nebylo ani památky. Že by utekla? To se mi nezdá... Pomyslel jsem si a hledal jsem jí pohledem. Místo toho se mi naskytl hrůzostrašný pohled na Tofautiho, který tiskl mého nejlepšího přítele k zemi a Machoziho, který se ho snaží zakousnout do hrdla.
