Byl jsem již dospívající lev. Můj otec byl mrtvý a králem se stal Simba a Nala královnou. Měli syna Kopu, který byl, už starší lvíče, stejně jako Vitani. Moji smečku, Ziru a i mě, Simba nechal ve Lví říši pod podmínkou, že nebudeme dělat potíže. Moje máma se za tu dobu seznámila s jiným lvem. O jeho jméno jsem se nestaral a navíc moji mámu opustil. Ale ona otěhotněla. Poznal jsem to na ní a navíc mi to i řekla. Jednou jsem měl hlídat Vitani. Já ale nechtěně usnul, protože moje sestra taky spala. Když jsem se, ale probudil, Vitani nikde. Hledal jsem ji všude možně a uslyšel její hlas. Smála se. Běžel jsem za tím smíchem a spatřil Vitani, jak si hraje s princem Kopou. Nechtělo se mi ji prásknout, ale co jsem měl dělat? Šel jsem proto za mámou a všechno jí řekl. ,,Mami! Mami! Viděl jsem Vitani, jak si hraje s princem Kopou." ,,Tos jí nemohl líp hlídat!" Zavrčela na mě a já se přikrčil. ,,Spala, tak jsem si taky zdřímnul, ale ona mezi tím odešla." Snažil jsem se bránit, ale Zira jen zavrtěla hlavou. ,,Jdu tam." Řekla a já se za ní díval jak odchází.
Potom, jsem se otočil, ale nechtěně narazil do Dotty. Neohrabaně jsem se postavil a podíval se na ni. ,,Promiň." Řekl jsem, zatímco ona protočila očima.
,,V pohodě Nuko." Usmála se a mnou projel, mě již známý, teplý vánek. Z dálky jsem zahlédl Macho, jak se na nás pohrdavě dívá. Snad nežárlí? Pomyslel jsme si a Dotty, jako by mi četla myšlenky. ,,Snad nežárlí." Řekla a já se na ni otočil. Najednou jsem uviděl svou mámu, jak v puse nese Vitani a naštvaně mě propaluje pohledem. Vitani jako by došlo, co se stalo a zavrčela na mě. Styděl jsem se. Dotty mi konejšivě olízla hřívu a tím jí narovnala. Usmál jsem se na ni a potom přesměroval pohled k Macho. Ta tam, už, ale nebyla.
ČTEŠ
Lví král: Příběh Nuky
PertualanganNázev mluví za vše ne snad? Tohle jsem, už jednou psala, byl to můj úplně první příběh... a upřímně, ne moc dobrý. Tak jsem se ho rozhodla udělat znovu. Delší kapitoly, delší příběh a rozhodně míň gramatických chyb. XD Ale stejně sem dám popis: Nu...