It's better if you don't know me | Snarry

Svědomí

V první chvíli byl Severus zaražený. Co se to zatraceně děje?!

V další už ale spolupracoval. Co mi to udělá, když jednou zhřeším a podniknu něco, co chci doopravdy jen já a nikdo jiný?

Vyhodí tě ze školy, idiote! Odpovídalo mu naprosto srozumitelně a zároveň rozumně jeho svědomí.

Nikomu přece nic neřekne! Snažil se Severus svému svědomí odporovat.

A co když ano? Co když je to jen blbý vtip, který vymysleli Nebelvíři, aby se tě konečně zbavili?!

Ta slova zněla tak reálně, že se Severus zastavil. Už o nich dávno přemýšlel, prakticky od doby, co se dozvěděl, že mu ty dopisy psal Potter. A vždy své svědomí s těmito myšlenkami poslouchal. Co kdyby to teď neudělal? Co kdyby se alespoň pokusil Potterovi věřit?

Severus otevřel oči, které měl od "hádky" se svým svědomím zavřené.

Potter se v tu chvíli taky zarazil. Co jsem to udělal? Teď už se mnou NIKDY nepromluví! Jsem naprosto v háji. Udělal jsem tu největší blbost, co jsem mohl!...

Ale než Harry stihl utéct z kabinetu (což chtěl fakt doopravdy hodně, hodně moc udělat), Severus ho chytil pevně za ruku a odmítl pustit.

„Pusť mě do své hlavy," Sev se snažil, aby do jeho hlasu vnikl pouze klid a touha po pravdě, kterou cítil, ale nakonec z toho vzniklo něco, co se stěží dalo považovat za prosbu.

„Cože?" Harry byl zmatený. Proč by po něm Severus něco takového žádal?

„Pusť mě do své hlavy a ukaž mi nějaké důkazy, ať ti můžu konečně věřit!" Severus zněl tak zoufale, až Harryho málem přesvědčil.

„Vážně? Nedokážeš věřit tomu, co ti říkám? Co ti už tak dlouhou dobu tvrdím a za čím si stojím? Severusi..." Ale i tak to bylo jen málem. Copak by dokázali vypěstovat vztah na něčem, čemu jeden z páru vlastně ani nevěří? Ne, a Harry to věděl, proto udělal to, co udělal.

„Když mi začneš věřit nebo se o to alespoň pokusíš, tak napiš. Jak už dávno víš, ten papír je oboustranný, můžeš psát jak ty, tak já."

A s těmi slovy Harry Potter, Zlatý chlapec, odešel z kabinetu svého profesora lektvarů.

Tak jo, právě jsem na horách, sedím v restauraci a piju čaj. Jakou lepší chvilku než tuto bych si mohla vybrat na vydání kapitoly, že?

Jo, omlouvám se, že to tak dlouho trvalo (přiznejme si pravdu, fakt to trvalo hodně dlouho), ale uvidíme, možná když si najdu čas, tak by tomu v budoucnu mohlo být jinak...

Vaše Kabi_jban!