"Tak tohle nebyly ani čtyři dny. Winterová," opakovala si dívčino jméno Euphemie.
"Čtvrtý ročník, Havraspár," doplnil ji Orion.
"Proč by to někdo dělal jí? Vždyť Winterová nikomu nepřekážela," přemýšlel Rookwood.
"A Ignatius jako jo?" vyletěla na něj Euphemie.
"No tak," klidnil je Orion.
Rookwood si ale v duchu poznamenal, že možná ano. Co když to bylo přesně takhle? Co když se někdo potřebovat Prewetta zbavit, aby mu nepřekážel?
"Co měla Winterová společného s Prewettem?" zajímal se Orion.
"Vůbec nic. Ani kolej, ani ročník, ani původ. Winterová je poloviční. Ti dva se prakticky neznali. Nemůže v tom být žádný vzorec," vrtěla hlavou Euphemie.
"Něco to musí být!" vyhrkl Abraxas.
"Nic tam není, ti dva nebyli odstranění stejně," předkládal svoji hypotézu Rookwood. "Co když je Winterová prostě jen někdo z davu? A Prewett byl odstraněn za nějakým účelem?"
"Jistě. Za čistokrevným je vždycky účel! Mohlo to být i naopak," hádala se Euphemie.
"No to teda nemohlo! Winterová s nikým problém neměla a Prewett..." zarazil se, protože málem vyzradil tajemství Lucretie. "Byl nebelvír, ti mají nepřátele vždycky. Už kvůli Zmijozelu," dodal rychle.
"A pak tu sedí naše nebelvírka se svými zmijozely, aniž by se bála," vysmíval se Abraxas.
"Nebojím se vás. Ani jeden z vás by Komnatu otevřít nedokázal, takže můžu být v klidu," prohlásila Euphemie.
"A jak víš, že jsem to neudělal?" Rookwood se prostě potřeboval hádat.
"Protože," zaculila se na něj, "jsi na něco takového moc měkký. Nedokázal bys to," ušklíbala se.
"Nemáš ani tušení, co všechno dokážu," hájil se Rookwood.
"Nechte toho, vy dva!" ozval se okamžitě Abraxas. "To se nedá poslouchat, to už radši cukruj s Orionem."
"Já necukruju!" křikla Euphemie, načež Rookwooda i Abraxase vykázala z primusských ložnic.
"Na tohle aby byl člověk svatej," vzdychla si pro sebe.
"Kdybys nebyla, už dávno by letěli. Ale uznávám, že to vaše hádání je k ničemu."
"Tak když to uznáš," pokrčila rameny Euphemie a naštvaně ho probodla pohledem. "Bradavice bývaly přece lepší, tak kam se to podělo?"
"Bývaly. Před příchodem Raddlea."
Euphemie se kousla do rtu. "No, asi jo."
"Nevěříš mi snad?" nechápal.
"Ale jo. Říkala jsem, že tobě věřím momentálně víc než sobě."
"Tohle neříkej. Mně radši nevěř," ozval se v rozporu s předchozími dny.
Euphemie se na něj překvapeně podívala. "A proč ne? Já myslím, že jsi docela dobrá partie na důvěru."
Při slově partie sebou Orion trhl. "Tak to už vůbec ne."
"Počkej, o co jde?"
Orion si povzdechl a posadil se k jejich stolu. "Minule jsem se neovládl," začal, ale Euphemie mávla rukou.
"No a co? Právě zkameněl člověk a hafoně rozpárali na nudličky, to by snad zpanikařil každý," poučila ho dívka, ale Orion se jako vždy ohradil.
ČTEŠ
Bez nás není svět světem
FanfictionKaždý má svá tajemství, každý má své cíle a každý má svoji cestu, jak jich dosáhnout. Lidé se pak stávají pouze nástroji na dosažení snů a přání jiných. Každému se dostalo na začátku karet do hry života, každému jiný počet, každému jiné, ale všechny...
