FREEDOM || cz- Teen Wolf ff

27. Halucinace

Allison

Už jsme museli zachraňovat Ethana, který si chtěl rozřezat pilou břicho a přitom na tu pilu málem spadl Stiles... Teď hledám Scotta a Cristyne. Někdo by měl jít zkontrolovat Veronicu. Rozešla jsem se směrem k jejímu pokoji. Čím blíž jsem byla, tím hlasitěji jsem slyšela vzlyky. Šla jsem čím dál tím rychleji, na konci jsem už málem běžela. Rozrazila jsem dveře. Veronica klečela na zemi a brečela. Přiběhla jsem k ní a chtěla jsem jí uklidnit, když jsem se k ní ale přiblížila, přeměnila se a začala na mě vrčet. ,,Veronico" Veronica se zvedla a rozešla se ke mně. Když byla skoro u mě, zastavila se a sklonila pohled. ,,Veronico?" Její pohled se zase zvedl ke mně, ale už se mě nesnažila zabít. Pokrok. V tu chvíli, co jsem si začínala myslet, že se začíná uklidňovat, se její ruka vyšvihla k jejímu vlastnímu hrdlu. Rychle jsem jí tu ruku chytila a snažila jsem se jí dát pryč od jejího hrdla. Nemám šanci ji udržet, pořád je vlkodlak. Potřebovala bych obě ruce na její jednu, ale ona je má taky dvě... Veronica zkusila s levou rukou to stejné co předtím zkusila z pravou. Těsně před tím, než její drápy stihly rozříznout její hrdlo, někdo jí chytil ruku. Podívala jsem se na Cristyne, která druhou rukou vzala i pravou ruku od Veroniky, kterou jsem doteď držela já. Na Cristyne šlo vidět, že se těžce ovládá, ale zatím to zvládá. Cristyne dala Veronice ruce od těla, otočila ji a přimáčkla ji ke zdi. Veronica zavrčela, ale vzhledem k tomu, že je Cristyne starší a ještě k tomu její alfa, byla silnější. Cristyne rozsvítila oči a zařvala na ní. Veronica sebou chvíli zmítala, ale nakonec se přeměnila zpátky na člověka. Obě zhluboka dýchaly. ,,Allison, nevím jak dlouho se dokážu ovládat." Cristyne vydechla. ,,Musíme najít Lydii a Stilese." Pomohla jsem Veronice na nohy a vyšly jsme z pokoje.

Katherine

,,Už můžete jít." Kývla jsem na Jennifer. Ta jen přikývla a potichu odešla pryč. Trochu jsem si oddechla a podívala jsem se na Dereka, který už se probudil. ,,Ahoj..." Usmála jsem se na něj. Derek mi hned úsměv oplatil. Pomohla jsem mu se posadit. ,,Jak špatné to je?" Prohlédla jsem si ho a zašklebila jsem se. ,,Vypadáš jako chodící mrtvola..." Derek se uchechtl. Povzdechla jsem si a opatrně jsem ho obejmula, tak abych mu neublížila. Derek kolem mě hned obmotal ruce a posadil si mě na klín. Chvíli jsem jen tak seděla a objímala ho. ,,Myslela jsem, že jsi umřel..." Podívala jsem se na něj. Derek mě pohladil po vlasech. Podívala jsem se mu do očí. ,,Musíš se začít hojit." Derek se usmál. ,,Už se hojím." Nadzvedla jsem obočí, a pak jsem se podívala na jeho tělo. Fakt že jo, začínal se hojit. ,,Jak to? Doteď se nehojil..." Derek mě políbil a když se odtáhl usmál se. ,,Teď jsi tady ty." Ušklíbla jsem se na něj. Zase jsem se podívala do jeho očí. Derekovy oči sjeli k mým rtům a zase zpátky. Udělala jsem to samé. Derek si mě popotáhl ještě blíž k němu a zase mě políbil. Po chvíli přešel ze rtů na krk, kde jsem si jistá zůstane cucflek. Potichu jsem mu zavzdychala do ucha. Derek se usmál a vrátil se k mým rtům. Po chvíli mi začal sundávat triko. ,,Měl bys odpoč-" ,,Ššš..." Utišil mě a znova mě políbil.

Cristyne

,,Běžte do Isaacova a Boydova pokoje, měli by být tam. Jdu najít Scotta." Přikývla jsem a rychlím krokem jsem došla do jejich pokoje. Vešli jsme a Stiles v tu chvíli vyběhl ven. Skoro se na nás nepodíval a běžel k autobusu. ,,Cristyne, Veronico." Podívala jsem se do koupelny, kde ve vaně, napuštěné vodou ležel Boyd s trezorem na hrudi, aby zůstal ponořený. Rozešla jsem se tam a Veronica hned za mnou. Každá jsme chytily trezor z jiné strany a na teď jsme ho zvedly. Byl těžký a bez vlkodlačí síly, bychom to určitě nezvedly, ale povedlo se a položili jsme trezor na zem. Stiles v tu chvíli přiběhl zpátky se světlicemi v rukách. Na poprvé se mu nepovedla zapálit, ale na podruhé se mu to podařilo. Stiles se rychle rozběhl k Boydovi, který i po sundání trezoru zůstal pod hladinou a popálil ho světlicí. Boyd se rychle vyšvihl do sedu a zalapal po dechu. Podívala jsem se na Veronicu, kterou právě držel Stiles v náručí a pro usmála jsem se sama pro sebe. Podívala jsem se na Lydii. ,,Kde je Isaac?" Lydia pokrčila rameny. Znovu se mi zrychlilo dýchání. Pokusila jsem se soustředit na zvuky. Uslyšela jsem v místnosti šest srdcí, ne pět. Naklonila jsem hlavu. ,,Podej mi tu světlici." Stiles se na mě podíval a pak mi podal světlici. Zapálila jsem ji a klekla jsem si k jedné ze dvou postelí. Odhrnula jsem přikrývku, která zakrývala místo po postelí, kde ležel Isaac schoulený do klubíčka. Vyděšeně se na mě podíval. Rychle jsem ho popálila světlicí a tím ho dostala z transu. Isaac vylezl z poza postele a já ho hned objala. Isaac byl dost roztěkaný, schoval jeho hlavu v mém rameni. ,,Zůstaň tady." Usmála jsem se na něho a rozešla jsem se za Lydií a Stilesem najít Scotta. Isaac mě chytil za ruku a přitáhl si mě do polibku. ,,Běžte si lehnout, taky jste si tím museli projít, zvládneme to." Ujistil nás Stiles. S Veronicou jsme se na sebe podívaly. ,,Jste si jistí, že nebudete potřebovat nějakého vlkodlaka?" Stiles s Lydií oba přikývli. Povzdechla jsem si. Stiles s Lydií odešli a Veronica šla hned za nimi. Ještě jednou jsem políbila Isaac a vydala jsem se za ní zpátky do našeho pokoje. Hned když jsme vyšli ven, do nosu mi uhodila vůně benzínu. Podívala jsem se na Veronicu, která to určitě taky cítila. Rozhlédla jsem se po place. Uprostřed stála čtveřice, Lydia, Allison, Stiles a Scott, který byl politý benzínem a v jedné ruce držel zapálenou světlici. Nervózně jsem zatnula čelist a pomalu jsem se rozešla k nim s Veronicou v patách. Přidali jsme se k Allison, Lydii a Stilesovi a čekali, co Scott udělá. ,,Není naděje..." Začal Scott. ,,Co tím myslíš, Scotte? Vždycky je naděje..." Allison se snažila se Scottem mluvit. ,,Ne pro mě. Ne pro Dereka..." Allison začaly stékat po tvářích slzy. ,,Za Dereka jsi nemohl, víš, že si za něj nemohl..." ,,Vždycky když se snažím bojovat, jenom to zhorším. Lidé se zraní... Lidé umírají." To už i my z očí vytekla slza. ,,Scotte, poslouchej mě..." Vložil se do toho Stiles. ,,Tohle nejsi ty." Přistoupil o krok blíže. ,,Tohle je někdo ve tvojí hlavě, kdo ti říká ať to uděláš... Jasné?" ,,Co když ne? Co když to jsem jen já? Co když tohle, je ta nejlepší věc, kterou můžu udělat pro všechny ostatní." Scott ho odbyl a začal mluvit o tom, jak ho pokousali a jaké to bylo předtím, že nebyli nic...  Stiles se na něj prosebně díval, stejně jako my všichni ostatní. ,,Možná bych měl prostě zase být nikdo... Vůbec nikdo." Scott pohnul rukou, ve které držel světlici. ,,Scotte, jenom mě poslouchej... Nejsi nikdo. Jsi někdo, jsi... Jsi můj nejlepší kamarád." Na Scottovi šlo vidět jak bojuje... ,,A já tě potřebuju... " Pokračoval Stiles a pořád se k němu přibližoval. ,,Scotte, jsi můj bratr. Takže..." Stiles vstoupil do benzínu rozlitého na zemi. Veronica sebou škubla a všichni jsme to se slzami v očích pozorovali. ,,Jestli to chceš udělat tak... mě prostě budeš muset vzít sebou." Stiles pomalu přibližoval ruku k zapálené světlici, kterou mu následně vyndal z ruky a odhodil mimo benzín. Podívala jsem se na stále hořící světlici, která se kvůli větru začala kutálet zpátky k benzínu. Já a Lydie jsme se rozběhly a skočily jsme na Stilese a Scott, abychom je dostaly z dosahu benzínu. Veronica a Allison se rozběhly hned za námi. Vteřinu poté, co jsme se ocitly na zemi, benzín vzplanul do dost velké výšky a v ohni jakoby se ukázala postava se z ohyzděným tělem. Isaac a Boyd vyběhli ze svého pokoje, protože to nejspíš, kvůli nadpřirozenému sluchu slyšeli a hned nám šli pomoct. 

Otevřela jsem oči a podívala jsem se na kouče a ostatní, kteří právě přišly do autobusu. Potom co Isaac zvedl hlavu z té mojí, zvedla jsem ji z jeho ramene. ,,Ani to nechci vědět... Fakt mě to nezajímá, ale v případě, že vám to uniklo, zrušili závody. Jedeme domů. Balíme! Balíme!" Zařval kouč a sedl si na svoje místo. Všimla jsem si Ethana, který si sedl na místo vedle Scotta. Nechtěla jsem je poslouchat, ale nakonec jsem stejně nastražila uši. ,,Jsme si celkem jistí, že Derek je pořád naživu." To bylo jediné co jsem slyšela, pak jsem přestala vnímat. ,,Derek je naživu..." Nevěřícně jsem se podívala na Isaaca, který mi pohled oplatil. ,,Kouči, můžu si půjčit vaši píšťalku?" Přerušila všechny Lydia. Ani nečekala na jeho odpověď a vzala si ji z jeho krku. ,,Hej... Pak mi to vrátíš..." Lydia si zase zpátky sedla a foukla do píšťalky, tak aby nepískla. ,,Vlčí mor..." Lydia ukázala Stilesovi svou dlaň, na které byl jemný prášek. ,,Takže pokaždé, když kouč v autobuse zapískal, Scott, Isaac, Boyd, Veronica, Cristyne..." ,,A Ethan..." Přerušila Stilese Lydie. ,,Všichni jsme to vdechli..." Naklonil se k nim Scott a hned po něm Allison. ,,Byli jste otrávení..." ,,Takže tak se Darach dostal do jejich hlav..." Stiles vytrhl Lydii píšťalku z ruky, otevřel okýnko a vyhodil ji ven. ,,Hej! Hej! Hej! Stilinski!" Zařval na něj kouč a v tu chvíli se autobus rozjel, takže už se pro píšťalku nemohl vrátit. 

Takže ještě jednou ahoj, chtěla jsem už dneska dopsat Motel Kalifornia. Týkali se toho i předešlé tři kapitoly a tahle je dlouhá jako tři kapitoly... Nechtěla už jsem to rozepisovat do více kapitol, takže jsem využila volný večer a napsala jednu dlouhou :). Doufám, že jste spokojení. Ahoj u další kapitoly.