Dad in problems. [5SOS]

14.část

Utřela jsem si slzy z tváře a šla jsem se dolů najíst.
"Čau, co se tu dělo?" zeptal se Michael.
"Neřeš to," osekla jsem.
"Fajn," odpověděl.
"Promiň, já nechtěla být tak hnusná," uvědomovala jsem si, že si nezaslouží, abych byla hnusná i na něj, zlost na Cala jsem držela uvnitř sebe.
"Však v pohodě," zasmál se.
"Ne, to není," naznala jsem.
"Nějaký intimčo?" posadil se vedle mě.
"Spíš jo," odpověděla jsem.
"No povídej," pobídl mě.
"Radši ne, chci už Luka zpátky," schoulila jsem se k němu do náruče.
"Něco s Calem?" zeptal se.
"Jo, ale prosím nech to být," usmála jsem se.
"Tak to neřeš zlatko," objal mě.
"Asi máš pravdu," řekla jsem.
"Pojď zajdeme někam na večeři," naznal.
"Mně se nechce, kdyžtak až zítra," pousmála jsem se.
"Tak teda zítra, domluveno," odpověděl.
"Fajn," řekla jsem.
"Aspoň příjdeš na jiné myšlenky," naznal.
"Asi máš pravdu," ještě víc jsem se k němu přitulila.
"Všechno bude v pohodě," usmál se.
"Dneska někam jdeš?" zeptala jsem se.
"Ne, nemám náladu," odpověděl.
"Tak dobře," řekla jsem.
"Zkoukneme film?" navrhl.
"Klidně," usmála jsem se.
"Fajn, tak já něco vyberu, ty běž udělat popcorn, je v poličce první vlevo vedle ledničky nahoře," odpověděl.
"No dobře, jdu to někde najít," stoupla jsem si, podle Michaelovo popisu jsem to našla.
"Hele máslový nebo slaný?" křikla jsem.
"Tak to máslo," zasmál se.
"Dobře," usmála jsem se a dala jsem to do mikrovlnky, poté jsem to nasypala do mísy.
"Jé, úžasně to voní," odpověděl.
"Tak co jsi vybral?" zeptala jsem se.
"Annabelle," pousmál se.
"Jsi se zbláznil?" vykukila jsem oči.
"Ne," zasmál se.
Zapl film a začali jsme se dívat.
"Myslím, že půjdu spát k tobě do pokoje," zastavila jsem film.
"Nevadilo by mi to," usmál se.
"Lepší, než být po hororu sama," naznala jsem.
"Myslím, že jsme se dokoukali," zasmál se.
"Notak, to není vtipný," bouchla jsem ho.
"Já bych teda řekl že je," odpověděl.
"Tak se mi aspoň nesměj," usmála jsem se.
"Dobře, nebudu," naznal.
"Pojď, jdeme spát," vypla jsem televizi.
"Mně se nechce," odpověděl a hladil mě po zádech.
"Ale i tak jdeme jinam," vedla jsem ho k němu do pokoje.
"Emily, jsi úžasná holka," usmál se.
"Nene," odpověděla jsem.
"Ale jo," řekl.
"Mikey, nech toho," nadzdvihla jsem obočí.
"Luke má štěstí," naznal.
"Začínáš mě děsit," odpověděla jsem.
"To ne, neboj, já tě nechci, jen jsi úžasná," usmál se.
"Děkuju," řekla jsem.
"Počkej tady, já se jen jdu rychle umýt," odpověděl.
"Nenechávej mě tady samotnou," objala jsem si kolena.
"Je to jen chvilka," dal mi pusu na čelo.
"Dobře, spěchej," usmála jsem se.
Usmál se také a běžel do koupelny, po pár minutách přišel.
"Žádnej duch tě nesebral? To je dobrý," řekl Mikey.
"Nedělej si srandu," naznala jsem.
"Fajn," usmál se.
"Strašně mi chybí Luke," objala jsem Mikeyho.
"Vrátí se brzy, tak za čtyři dny," odpověděl.
"To je dobře, nechci tady být sama," řekla jsem.
"Nejsi tu sama, jsem tu s tebou," pohladil mě po zádech.
"Děkuju," pousmála jsem se.
"Jdeme spát," rozhodl a převalil nás na postel.
"Mně se nechce," řekla jsem.
"Neodmlouvat," usmál se.
"Ale notak," udělala jsem psí oči.
"Emily," přikrčil obočí.
"Fajn, dobrou," odpověděla jsem.
"Dobrou noc," dal mi pusu na tvář.
"Díky, jsi skvělý kamarád," usmála jsem se a zahrabala jsem se pod peřinu. Po chvíli jsem usnula.

Takže tenhle díl jsem.přidala brzy, protože mi přišlo divné vám přidat uchýla Cala, já to nemysela špatně, je to divné se omlovat, když nevíte jak to bude dál. Mám vás strašně ráda, děkuji za přečtení! ♡ ily.