Dad in problems. [5SOS]

23.část

"Hej Luku, Emily, pojďte!" křikl Ashton.
"Konečně," odpověděla jsem.
"Nestěžuj si zlato," zasmál se Luke.
"Opožděně všechno nejlepší," objal mě Mikey.
"Děkuju," usmála jsem se.
"Krásný narozeniny," přiřítil se Ash.
"Díky," odpověděla jsem.
"Vše nej," mávl na mě z dálky Calum, pousmála jsem se a dál jsem ho neřešila, na to co mi udělal se nedá zapomenout i když jsem v sobě měla slušnou dávku vína, nikdy se to nemělo stát.
Rozhlížela jsem se kolem sebe, všude byli balónky ve tvaru srdce.
"Děkuju," objala jsem Luka.
"Červené?" zeptal se.
"Řekni, že máš i bílé, protože červené nechci už nikdy vidět," odpověděla jsem.
"Dojdu pro ně," hodil na mě nechápavý pohled a mířil do domu. Fajn, tohle jsem asi zkazila.
"Děkuju, za tohle všechno," usmála jsem se.
"Není zač, Lukův nápad," odpověděl Ashton.
"Tady to je," přišel Luke.
"Jsi úžasný, děkuju," řekla jsem.
"Maličkost," usmál se.
"Já si tě ani nezasloužím," odpověděla jsem.
"Ale jo," věnoval mi pusu na tvář.
+++
"Emily, co se stalo?" zeptal se Luke, když jsem přišla z koupelny. A je to tu, jestli se dozví něco víc, tak mě vyhodí a budu jen troska co nemá nic.
"Nic se nestalo, mělo by snad?" pousmála jsem se.
"Od té doby co jsem se vrátil z LA jsi jako vyměněná," objasnil.
"To ne, to se ti jen zdá," odpověděla jsem.
"Emily, stalo se tu něco?" zeptal se.
"Něco jo, ale nemyslím si, že bude dobré, když o tom budeš vědět," sklopila jsem zrak.
"I kdyby to bylo cokoliv, tak tě nikdy neopustím Emily," pohladil mě po tváři.
"Ale jo, vyhodil by jsi mě odtud," stekla mi po tváři slza. Nechci mu lhát, je to tak ještě horší.
"Emily, slibuju, nikdy tě nenechám jít, nikdy," upřel na mě zrak.
"Já to nedokážu, nedokážu ti to říct," běžela jsem do koupelny a tam jsem se zamkla, dál jsem slyšela kroky, které míří z pokoje. Gratulace, právě jsi přišla o nejlepšího kluka, který existuje.
Luke's pov.
Zamkla se do koupelny. Nikdy bych jí neopustil, vždy bych tu byl pro ní. Co se stalo? Snad není ta chyba ve mně.
Hned jak jsem přijel, říkala mi něco o Calovi, co když to nebyl normální sex, co když on byl ten problém. Uvědomil jsem si, že v pokojích určených na tyhle věci máme kamery. Šel jsem k Michaelovi.
"Mikey, potřebuju záznamy z kamer ode dne, co jsem odjel až do dne, co jsem přijel," řekl jsem.
"Jasně, chvilku," odpověděl.
"Hele otázka, byl Calum doma, když jsem byl pryč?" zeptal jsem se.
"Druhý den odjel," pousmál se.
"Tak v tom případě ten první den, co jsem byl pryč," opravil jsem se.
"Stalo se něco?" zeptal se Michael.
"Právě, bojím se, že jo," odpověděl jsem.
"V jakým směru?" začal hledat.
"Něco mezi Calumem a Emily," řekl jsem.
"Aha, jáký pokoj, nevíš?" podíval se na mě.
"Kvůli tomu jsem tu," vykulil jsem na něj oči.
"Fajn, moment," odpověděl a začal něco ťukat.
"Stůj, tady," ukázal jsem na obrazovku.
"Na," podal mi sluchátka, obraz jsem vidět nepotřeboval, stejně půlku místnosti zakrývala květina.
"Já chci tebe, ne kus plastu," odsekla Emily.
"Dočkáš se, pokud se uděláš zlato, tak ti udělám dítě, jako bonus," zasmál se Calum. To sprostý prase.
"Co chceš?" zeptala se, z jejího hlasu jsem cítil zděšení.
"Jen, sex s tebou častěji," další Calumova připomínka.
"Jednou stačí," odpověděla Em a dál mlčela.
"To mi stačí, díky," zaklapl jsem notebook a dal jsem mu zpátky sluchátka.
"Není zač," zazubil se a já odešel.
+++
Emily's pov.
Jsem tak blbá, s Calem se nic nemělo stát, vše to byla jedna velká chyba.
"Emily, prosím, otevři," klepal na dveře Luke.
"Chvíli mě nech o samotě," odpověděla jsem.
"Vím co se stalo Em," tahle slova mě zaskočila, pochybuji, že by mu Calum něco řekl a když, tak nějaké bláboly, které by mohly být proti mně.
Zdá se, že je čas se s tím smířit, příjdu o něj. Zvedla jsem se ze země a šla jsem za ním, sedla jsem si vedle něj na postel.
"Jak to myslíš?" zeptala jsem se.
"Tak jak to říkám," pousmál se.
"Co teď? Asi mám jít, že?" sklopila jsem zrak.
"Emily, nikam nejdeš, to ti říkám rovnou," upřel na mě své modré oči.
"Ale jakto, já tě zradila, když jsi mi vyznal lásku, já se chtěla vyspat s ním," odpověděla jsem.
"To možná ano, ale viděl jsem jak si se motala a taky co ti ten zmetek udělal, nikdy se to nebude opakovat, to ti slibuju a omlouvám se, že jsem tě tu nechal s ním," objal mě.
"Ale Luku, vždyť já tě zklamala," vždycky jsem na sobě viděla zápory.
"Nikoho jsi nezklamala," držel si mě u sebe.
"Vážně ne?" zvedla jsem hlavu.
"Ne, každý má svoje nedokonalosti Em a i kdyby z toho bylo něco víc, dokážeme si přece odpouštět," políbil mě.
"Víš, že jsi úžasný? Vážím si toho všeho, co pro mě děláš, nikdy tě nechci ztratit," pousmála jsem se.
"Příště se neboj mi cokoliv říct, jsem tu vždycky pro tebe," odpověděl.
"Děkuju," uvelebila jsem se u něj v náručí.

Dekují za přečtení. I uf yaaaaaaa. Líbí nebo ne? Další díl jsem vám přidala dost brzy, protože to mám předepsané až do konce. Další díl bude v sobotu. Prosím zanechte komentář s názorem. ♡ ily.