Dad in problems. [5SOS]

9.část

"Tak co?" přišel za mnou Calum.
"Víš, já jsem přemýšlela, já nechci být taková," odpověděla jsem.
"Nic v tom není, žádný city," řekl.
"Já vím, no právě," usmála jsem se.
"Co se tak najednou stalo?" zeptal se.
"Nechci si jen zkazit život, zítra prostě normální den, jako bychom byli jen kamarádi," řekla jsem.
"Co ti Luke provedl?" nadzdvihl obočí.
"Otevřel mi oči a vyplnil část mě," odpověděla jsem.
"Jako, že s tebou, to?!" vykulil na mě oči.
"Sakra, to ne," reagovala jsem.
"Spíš ti ty oči zakryl," odpověděl.
"Jen jsem se zamilovala," řekla jsem, už jsem se na něj nedokázala podívat, prostě to nešlo.
"Luke nemá city," naznal Calum.
"Ale já jo," řekla jsem.
"On tě nikdy nebude  milovat," zakroutil hlavou.
"Sakra Cale," objala jsem ho.
"A-ano?" zakoktal se.
"Ty jsi teď jak v tranzu," zasmála jsem se.
"Nikdy bych nezažil, že by mě někdo objal," odpověděl.
"Nikdy?" zeptala jsem se.
"Ne," zakroutil záporně hlavou.
"Aha," odtáhla jsem se.
"Je to celkem milý," pousmál se.
"Co mám dělat?" zeptala jsem se.
"Já nevím, nejsem žádný partnerový poradce," odpověděl.
"Nepromluvil by jsi s ním?" usmála jsem se.
"O čem?" zeptal se.
"Já nevím, neřeš to," odpověděla jsem a šla jsem do pokoje.
"Tak co, jak bylo s Calem?" Luke se na posteli převalil, aby mě líp viděl.
"Nech toho," řekla jsem.
"Jen se ptám," odpověděl.
"Nic nebylo a nic nebude, stačí?" vykulila jsem oči.
"Jo," usmál se.
"Díky za pochopení," odpověděla jsem.
"Mám otázku," řekl Luke po chvíli.
"Netušila bych, že by tě něco zajímalo," naznala jsem.
"Zajímá," odpověděl.
"No?" sedla jsem si na druhou část postele.
"Jestli bys se mnou byla, kdybych nebyl takový," řekl.
"Jaký?" zeptala jsem se.
"Hloupý, úplně divný, uchýl a já nevím co ještě," odpověděl. Co mu říct? Mám ho ráda, možná i víc než ráda.
"Jsem tady," řekla jsem.
"Já to myslím jinak," pousmál se.
"Jdu si najít něco k jídlu, potom to dořešíme," odpověděla jsem a mířila jsem do kuchyně. Co tu může být k jídlu.
"Máš hlad?" zasmál se Cal.
"Popravdě, ani moc ne, jen jsem potřebovala vypadnout," odpověděla jsem.
"Ale copak?" zeptal se.
"Všechno je divný," naznala jsem.
"Souhlas," usmál se.
"Ani se nezeptáš co? Ty jsi kámoš na baterky," odpověděla jsem.
"Promiň, tak povídej," usadil se.
"Ono ani moc není co, jen se mi zdá, že nám všem tady přeskočilo," usmála jsem se a namazala jsem si na chleba Nutellu.
"To jsem se toho dozvěděl," zasmál se.
"Já vím," řekla jsem.
"Luke je jak počasí," odpověděl.
"Já vím," pousmála jsem se.
"Ale, copak?" nadzdvihl obočí.
"Nic, čau," odpověděla jsem a běžela jsem nahoru, Luke ležel na posteli a podle všeho se ani nepohnul.
"Já jdu ještě do sprchy, chvilku počkej," odpověděla jsem a s jeho trikem jsem zaplula do koupelny. Opřela  jsem se o dveře a sklouzla jsem po nich na zem.
"Já jsem takovej krétén!" křikl Luke vedle v pokoji.
"Jenže já tě miluju," odpověděla jsem si sama pro sebe. Asi jsem boj se svým mozkem přohrála a to definitivně. Vlezla jsem si do sprchy a nechala jsem kapky vody padat na mé tělo, potřebovala jsem vypnout. Vylezla jsem a oblékla jsem se.

Děkuju za přečtení. Mám vás strašně ráda. ♥ jak myslíte, že to bude pokračovat dál? :) napovím, že tam bude něco s Calem, ale to později 3:) :') Děkuju za všechno ♡ ily.