Ashton's POV
Využil jsem toho, že potom, co jsme přišli z venku, všichni šli do svých pokojů. Zamířil jsem do knihovny. Nečekal bych tak velkou knihovnu na místě jako je tohle.
Z dámských záchodů vyšla Evony.
,,Ahoj, Ashi, kam jdeš?" zeptala se mě.
,,Do knihovny," řekl jsem a ukázal prstem na konec chodby.
,,Dneska už nikdo nečte. Nechceš jít radši k nám na pokoj?" Nabídla mi.
,,Ne, díky." řekl jsem a obešel ji.
Za mými zády jsem zaslechl ještě tiché ,,Tss."
Holka jako ona asi není zvyklá na odmítnutí.
Prohlédl jsem si pár knih. Některé jsou nové, některé staré. Avšak jedna mi padla do oka. Není to ale knížka. Vypadá to jako deník. Jen s poznámkama, básněma a myšlenkama. Se zaujetím jsem si ji vzal a posadil se do velkého křesla v rohu.
První stránka byla prázdná.
Na druhé bylo napsané toto:
i see these people everywhere.
they have hollow faces and
hollow hearts. some even have
hollow bodies, there is no soul
no goodness, just confusion
and questions and answers that
break into the air. i see these
people everywhere. i see them
all in me and i see them all
in you.
R. M. Drake
Tohle mě tak zaujalo, že to nechci pustit z ruky. Přečetl jsem si to ještě třikrát, než jsem otočil na další stranu. Tam žádná báseň nebyla. Byla tam nakreslená dívka, která plakala. Ten člověk, který to kreslil musí mít zlaté ruce. Bylo to jako živé. Prostě nádherné. Další stránka byla celá zaškrkaná černým inkoustem. Hádám, že se tomu, kdo to udělal zrovna něco nedařilo. Nebo jen chtěl vyjádřit co cítí.
Přelistoval jsem na konec. Protože konec bývá vždy zajímavý, hlavně poslední věta.
there is a space inside us.
one that no matter how close
we get, this space can only
be filled by our own laughter
and our sorrow. it is
something we cannot depend
on other people for. it is
something we have to make sense
of by ourselves.
R. M. Drake
Zase ten samý autor. Zdá se, jestli jsem to ted dobře pochopil, že ten, kdo to psal, došel nakonec k trochu pozitivnějšímu závěru. Jsem moc zvědavý jakými básněmi, kresbami nebo čímkoli jiným se dostal až k téhle závěrečné.
ČTEŠ
7 in the house
Teen FictionSedm teenagerů je zavřeno nápravném centru, které zároveň pomáhá léčit psychické problémy. Sejde se sedm teenagerů v jednom domě. Dokážou spolu vydržet po dobu třech měsíců? Začnou si lézt jeden druhému na nervy? Nebo si navzájem pomůžou dostat se z...
