14. část - Cora O'Connor

277 28 1
                                    

Čau, lidi! Následující díly budou o tom, jak všech sedm žilo před tím, než přijeli do nápravného centra.

Doufám, že se Vám příběh líbí :) Uděláte mi velkou radost, když budete komentovat a dávat votes :) ...Enjoy!



28. 1. 7:20

Právě jedu autobusem do školy. Všude je hodně místa na sezení, ale jako vždy jsem si stoupla do části bez sedadel. Sice pojedu autobusem skoro půl hodiny, ale vůbec mi nevadí stát. Ani se nedržím žlutých tyčí jako ostatní. Je to pro mně příležitost spálit nějaké další kalorie. Každou zatáčku budu vyvažovat jen svým vlastním tělem.

Zastávka je přímo před školou, takže to je blízko. Došourala jsem se do třídy, kde na mně čekala Gabi.

,,Ahoj!" zavolala na mně hned jak mě uviděla. ,,Sundej si ten svetr, vždyť topí, je tu na zdechnutí."

Jenže mě bylo dobře v mém tlustém černém svetru.

,,Čau, píšme dneska něco kromě matiky a angličtiny? Šprtala jsem se na to včera celý den." informovala jsem Gabi.

,,Coro, většinou jsi to ty, kdo tyhle věci ví. Ale slyšela jsem kluky jak říkali něco o tom, že bude písemka ještě z biologie," řekla a sedla si vedle mně, dál od topení.

,,Do prdele! Ježiši, to snad ne, na to jsem se neučila. Jak jsem na to mohla zapomenout?" zpanikařila jsem a začla hledat svůj sešit do biologie.

Asi minutu jsem si četla nově probíranou látku, když na mě Gabi promluvila: ,,Už to děláš zase."

,,Hm? Co?" Nevěděla jsem o čem mluví.

,,No zase klepeš tou nohou, uklidni se, nebuď nervózní. Vždyť vždycky dostaneš jedničku. I když to "neumíš"," řekla Gabi.

Asi měla pravdu, ale stejně jsem si to dál pročítala.

Už jsem měla po všech písemkách. Napsala jsem sice všechno, co se po mně chtělo, ale furt mi to přišlo jako málo.

Od včerejšího večera jsem nic nejedla. Rozhodla jsem se teda sníst kousek müsli tyčinky, která má nízký obsah kalorií. Každé sousto jsem zapila douškem vody. Četla jsem, že se jídlo tímhle způsobem rychleji stráví.


16:04

Dojela jsem domů a začala cvičit. Každý den cvičím hned po škole. Mám na papíru napsané všechny cviky. Dohromady mi to zabere asi hodinu.

V pět hodin se začnu učit. Chci mít totiž nejlepší známky. Jako kulisu si k tomu vždy pustím nějaké písničky. Nejraději mám Bring me the horizon, mohla bych je poslouchat pořád, nikdy to nebude znít ohraně.


20:30

,,Mami, jdu ven s Jackie!" zakřičela jsem od hlavních dveří a nasadila Jackie obojek.

,,Ať si do hodiny doma!" ozvalo se zpátky.

Kolem proběhla moje mladší sestra a řekla mi: ,,Vypadáš jako kostlivec." Vyplázla na mně jazyk a rozběhla se pryč. Protočila jsem jen oči a vyběhla s Jackie ven. Jsem ráda, že se mnou chodí ráda běhat. Alespoň si obě udržíme dobrou fyzičku.

7 in the houseKde žijí příběhy. Začni objevovat