2. část - Gaston Griffin

523 33 0
                                    

1. 3. Pondělí 8:20


Nechápu jak si mě tu mohli nechat! Nesnáším své rodiče. Zavřou mě sem kvůli něčemu, co ani nemůžu ovlivnit. Co je tohle za svět?! 
Naštvaně jsem vyklízel z tašky věci a skládal je do skříně, kterou jsem měl sdílet s nějakým klukem jménem James. 
Neřekl bych, že je tenhle pokoj dost velký pro dva. Prosím jen, ať to není nějaký psychopat. Nebo bych měl na konci tří měsíčního pobytu taky psychické potíže.
Ani ten chlap Harvey nechápe, že homosexualita není nemoc. Prostě jsem se tak narodil. Nemůžu za to, v koho dospívám. On by to měl chápat, když má být ten náš psycholog.

8:27
Někdo otevřel dveře bez zaklepání a jelikož jsem pořád nasraný tak jsem na vcházejícího zakřičel: ,,Soukromí ti nic neříká?!"
Dovnitř vešel kluk přibližně v mém věku s rozcuchanýma vlasama a modřinou na čelisti.
,,Čau, já jsem tvůj spolubydlící, James," zvedl ruku v pěst a já si v prvním momentě myslel, že mě praští. Naštěstí to byl jen pozdrav a tak jsem ho lehce ťukl pěstí. ,,Gaston."
Neměl s sebou žádné tašky, jen ryflové džíny, černé tričko a šedou mikinu. Plácl sebou na postel blíž u okna. 
,,Takžéé," protáhl se. ,,Proč tě sem zavřeli?"
,,A proč tebe?" odpověděl jsem otázkou.
Zasmál se. ,,Jo, kámo. To bych taky rád věděl."
,,To jsem rád, že nejsem jediný, kdo je tu bezdůvodně," řekl jsem popravdě a dostalo se mi trochu uvolňujícího pocitu.
,,Tak proč tu teda si?" zeptal se znova.
,,Protože moje matka si myslí, že na tom být gay je něco špatného. Takže si umanula, že jsem narušený a že potřebuju pomoc odborníka," hned jak jsem to řekl, jsem to chtěl vzít zpátky. Vždyť on může být stejný homofob jako moje matka a ještě mě tu bude šikanovat. Asi jsem to ze sebe prostě musel dostat, tak jsem to musel říct prvnímu člověku co se zeptal.
,,Aha," řekl jen a zadíval se do stropu.
Nevím jestli to byla dobrá nebo špatná reakce, a tak jsem jen tak, na odlehčení situace prohodil: ,,Jo a nejsi můj typ, takže se nemusíš bát toho, že bych tě pozoroval jak spíš nebo tak něco." 
Zasmál se a řekl: ,,Beru na vědomí."

8:40
Zazvonil zvonek a já i James jsme dostali stejný nápad. Šli jsme se podívat kdo přišel. 
Harley zrovna otvíral dveře další "oběti" cvokhasu.
 

7 in the houseKde žijí příběhy. Začni objevovat