Jasper and Daisy Cullenovi /Twilight saga/

24

Další den šla Daisy normálně do školy. Občas na ní někdo zvláštně koukal, ale nikdo nic neříkal. Ani ona sama nevěděla co se to děje a už vůbec o tom nechtěla mluvit. Jediný co věděla bylo, že je tu blízko Viktorie, ale jelikož si byla jistá, že to ví i Alice, tak to nezmiňovala.

Ráno jela Daisy s Bellou a Jasperem Edwardovým autem a tak odpoledne jí nezbývalo nic jinýho než jet znovu s ním. Měli namířeno na stanici, kde se sestry měly sejít s Charliem.

Cesta byla tichá. Jasper s Daisy seděli vzadu a drželi se celou dobu za ruku a nevnímali Bellu s Edwardem.

Vystoupili u stanice a když došli ke dveřím, Daisy s Bellou si všimly, že Charlie zrovna mluví pravděpodobně s manželským párem.

"Já vím, že víš co viděla." řekla po chvilce ticha Bella a Daisy víc sevřela Jasperovu ruku. Ten jakoby pochopil a hned jí objal a přitiskl si jí k sobě. Edward nechtěl za žádnou cenu říct Belle, co viděla Alice a Daisy to tak i vyhovovalo. Bella si to sice neuvědomuje, ale vždycky udělá blbost, která jí zavede do nebezpečí a Daisy to odnese, protože se před ní postaví.

Jasper to Daisy hned řekl. Ikdyby to neřekl, tak Daisy to věděla moc dobře. A ani trochu se jí to nelíbilo. Chtěla hlavně Bellu udržet v bezpečí a Jasper se snažil udržet v bezpečí zas jí. Věděl, že neudělá blbost a tak se jí to nebál říct.

"Řekni mi to" naléhala na Edwarda Bella, když mlčel. "To nic nebylo." zalhal jí Edward. "Vypadal jsi ustaraně" řekla nedůvěřivě Bella a střelila pohled k Daisy. Nechtěla na ní naléhat, ale chtěla vědět, co se stalo.

"Všichni si všimli, jak je Alice divná. I Jasper se tvářil ustaraně" zastala se ho Daisy a Edward jí poslal děkovný pohled. "Jo, protože si křičela" ohradila se Bella. "Prostě to neřeš. Kdyby to bylo něco důležitýho, tak nám to řeknou" řekla už unaveně Daisy. Měla Bellu víc než ráda, ale unavovalo jí, jak do všeho strkala nos.

"Ty to víš?" zeptala se Bella Daisy. "Ne. A ani to vědět nechci Bello. Každý má právo na soukromý" vysvětlovala jí Daisy jak pětiletému dítěti.

Bella se nakonec s povzdechem obrátila ke sklu, přes který byl vidět pohled na Charlieho s manželským párem.

"Co se asi stalo?" nahodila Bella. "Jejich syn se ztratil v Seattlu víc jak před rokem" vysvětlil Edward. "Charlie dělá všechno co může, ale -" odmlčel se Jasper a i s Edwardem trochu sklonili hlavu.

"Ty o tom něco víš?" zeptala se Bella hned zvědavě Edwarda a Daisy jen tak tak potlačila povzdech, který se jí dral z hrdla. "Už nějakou dobu situaci v Seattlu sledujem. Nevysvětlitelná zmizení, vraždy. Jestli se situaci stane ještě nápadnější, tak nastoupí Voltuři" vysvětlil Edward.

Daisy už to věděla a tak jen přihlížela a nechala se hladit na zádech od Jaspera. Už se těšila až si večer zase spolu lehnou u ní v posteli a budou jen oni dva.

"Když přijdou do Seattlu, tak můžou přijít sem a my s Daisy jsme pořád lidi" strachovala se trochu Bella. "Tak daleko to nezajde, ale my bychom do Seattlu zajeli" řekl jí Jasper.

V tu chvíli se otevřeli dveře a ven vyšel manželský pár a za nimi hned Charlie.

"Ahoj" pozdravily sestry nastejno. "Ahoj" usmál se na ně Charlie a změřil si pohledem i Edwarda s Jasperem. "Dobrý den" řekli prozměnu nastejno Edward s Jasperem. "Ahoj Jaspere" usmál se na něj. "Edwarde" řekl už trochu odměřeně.

"Jdeme na večeři?" řekla rychle Bella, aby odvedla Charlieho pozornost od Edwarda. "Jdem, znamená jen já, ty a Daisy?" zeptal se radši Charlie.

Na to se Edward zasmál. "Jen jsem je sem dovezl" uklidňil ho Edward. "Uvidíme se" usmál se na Bellu a pomalu scházel schody.

"Přijdeš pak?" zeptala se Jaspera tiše Daisy aby je nikdo neslyšel. "Jistě. Miluju tě" políbil jí a Daisy s radostí spolupracovala. Vyrušila je až Charlieho odkašlání a tak se odtáhli.

Naposledy se na Daisy usmál a scházel dolů za Edwardem. "Holky, rodiče chtěli abychom vám připomněli ty letenky, co jste dostaly k narozeninám." vzpomněl si Edward, ale Daisy bylo jasný, že to řekl schválně před Charliem. Taky věděla proč by měly odletět a plně s tím souhlasila.

"Jaký letenky?" zeptal se zmateně Charlie. "Jen abychom navšívily mámu na Floridě." vysvětlila s povzdechem Bella. "To bylo laskavé" poznamenal Charlie. "Propadne. Radši jí využijte tenhle víkend" radil Jasper. "Rádi pojedem." usmála se na oba Daisy. Věděla, že Bella tam nechce, ale byla za tím názorem, že je to pro ně nejlepší.

"Nemůžu tu všechno hodit za hlavu a jet" namítala Bella. "Ale můžeš" řekla trochu podrážděně Daisy. "Je to poslední možnost jí vidět než absolvuješ" přemlouval i Edward a narážel tím i na její přeměnu. "Vážně to není špatný nápad" přidal se na jeho stranu i Charlie.

"Tak fajn, když si vezmete ty další letenky" souhlasila nakonec Bella a s tím byla spokojená i Daisy. "Počkat. Vy máte čtyry?" zeptal se teď už znepokojený Charlie. "Super. Z toho mám vážně radost" řekl sarkasticky Charlie a radši šel do auta.

Večer Daisy s Jasperem zase leželi u ní v posteli a jen se tiše mazlili. Nebylo třeba slov. Stačilo, když si byl jeden vědom toho druhýho.

"Řekneš mi, co se s tebou děje?" zeptal se najednou Jasper. Měl o ní vážně strach a byl by klidnější, kdyby aspoň věděl co se s ní děje. Takhle jen věděl, že je to nejspíš nějakej dar, ale nevěděl co se u toho děje.

"Slíbíš mi, že to nikomu neřekneš?" zeptala se po chvíli váhaní Daisy. "Slibuju" políbil jí do vlasů a Daisy spokojeně zavřela oči, ale hned je zase otevřela. "Já vlastně nevím co se děje úplně přesně. V tý Itálii jsem měla neskutečněj vztek a vyplulo to samo a myslím, že to byl jakýsi neviditelný spínač. Tehdy jsem věděla přesně co dělat." začala Daisy a u toho si hrála s Jasperovou rukou.

"V tý jídelně to bylo ale jiný. Měla jsem najednou pocit jakobych stála na hřibitově. Jakoby kolem mě proplouvalo tolik duší a v hlavě jsem měla křik lidí. Znělo to jakoby umírali. Pak vše utichlo a všechny hlasy říkali jedno jméno. Její. Viktorie. Mám pocit, že jsem i zahlédla pár lidí v jídelně i přesto, že jsem je nikdy neviděla a do školy nechodili" vysvělovala dál.

Nechtěla o tom původně s nikým mluvit, ale nakonec usoudila, že bude třeba jen lepší, když o tom bude vědět aspoň Jasper.