Jasper and Daisy Cullenovi /Twilight saga/

27

Den ve škole utekl pro Daisy docela rychla. Měla sice strach o Bellu, ale když jí Sam napsal, že se ukázala u nich tak se trochu uklidnila. I tak se cítila dost provinile. Bála se, že s ní její sestra už mebude chtít mluvit. Až do večera byla s Jasperem u Cullenových. Kde se jí ostatní snažili udržovat při dobré náladě, ikdyž Edward byl sám na nervy.

Nakonec se se všemi rozloučila a vyrazila domů. Když vyšla ze dveří akorát se střetla s Bellou a Charliem jak spolu u dveří mluví. Podle toho Daisy odhadla, že Bella se vrátila jen pár chvil před ní.

"Děje se něco?" zeptala se Daisy. "Ne, všechno v pohodě" usmál se na ní Charlie. Hned na to někdo zaťukal a všem bylo jasný, že je to Edward. "No nic, necháme vám soukromý" usmál se na Bellu Charlie a vzal Daisy za rameno a společně odešli do kuchyně.

"Prominm, že jdu tak pozdě, ale byla jsem s Jasperem" omluvila se Daisy. Charlie se nad tím jen zasmál. "Nic se neděje. Jaspera mám aspoň rád" mrkl na ní a Daisy mu s úsměvem dala pusu na tvář než se šla převléct do svého pokoje.

Jenže jakmile vešla dovnitř hned za ní vtrhl do pokoje Edward a za ním hned Bella a prohlížel její pokoj jako by něco hledal. "Děje se něco, Edwarde?" zeptala se vyvedená z míry Daisy. "Někdo tady byl" řekl oboum sestrám. Hned na to se všichni tři sebrali a jeli ke Cullenovým. Daisy se ještě stihla rozloučit s Charliem než odjeli.

Jakmile vešli do vnitř kolem Daisy se hned omotali dvě chladné ruce a přitáhli si jí do objetí. "Nic mi není lásko" ukliďnovala ho Daisy zatímco ho hladila po zádech. "Já vím, jen když jsme se to dozvěděli tak jsem dostal strach" usmál se na ní omluvně Jasper a políbil jí.

"Kdo to byl? Neznáme ho?" zeptal de Carlisle když se všichni sešli v obývácím pokoji. Daisy se cítila ještě hůř když se Bella na ní za celou tu dobu sotva podívala. Jasper si toho byl vědom a držel si jí blízko u sebe.

"Cizinec" odpověděl Edward. "Nepoznal jsem pach" dodal ještě a Jasper zesílil stisk okolo Daisy pasu. Až když mu Daisy položila svoje ruce na něho tak se uvolnil. "Někdo, kdo jen prochází?" zeptala se Esme. "Ten by nenechal jejího otce naživu" odporovala Rosalie. "Pach se ztratil asi 5 mil jížně od jejich domu" dodal s napětím v hlase Jasper. Ještě předtím se vydal Jasper zkusit ho vystopovat, ikdyz se nechtěl hnout od Daisy.

V tom se Daisy zatmělo před očima. Viděla blonďatýho mladýho muže prochází ulicemi. Nebylo to nic zajímavýho. Po chvilce se obraz změnil na Viktorii. Byla tam s tím chlapcem a mluvili o něcěm, ale Daisy tomu nerozumněla. Poslední obraz byl jak se políbili než se všechno dalo do normálu.

Když se znovu ocitla v realite ležela na zemi a nad ní se skláněli všichni Cullenovi a Bella. Všichni měli ve tváři napsanej strach. Nejvíc Jasper, který jí k sobě tiskl a vypadalo to, že ldyby mohl brečet tak už dávno brečí.

"Jsem v pořádku" usmála se na všechny ikdyž se ji trochu motala hlava. "Jsi si jistá? Měl jsem strach, co se stalo?" naléhal trochu pořád vystrašenej Jasper. "Jsem si jistá. Nevím co se stalo, prostě se mi udělalo černo před očima" odpověděla trochu vyhýbavě Daisy. Chtěla to nejdřív všechno probrat s Jasperem a pak se s tím podělit i s ostatníma. Chtěla ale vynechat tu část s Emmettem.

"Tak pojď, pomůžu ti" usmála se na ní Esme a s pomocí Jaspera Daisy pomohli na nohy. Jenže jakmile si stoupla tak se jí trochu zamotala hlava a podlomily nohy. Naštěstí jí Jasper hned zachytil a starostlivě jí pozoroval. "Nic to není" usmála se na něj a dala mu rychlou pusu a tentokralt se ppstavila už na svoje pevný nohy.

Celá rodina na ní koukala starostlivě. I Bella měla o ní strach. Je to přece její sestra, kterou miluje. "Jsem v pořádku lidi! Vážně!" usmála se na všechny Daisy a opřela se zády o Jasperovu hruď. "Dobře" usmála se na ní Alice a pohladila jí po ruce.

"Kde jsme to skončilo?" nahodila Rosalie a tím se vrátila vážná atmosféra. "Tohle někdo naplánoval" povzdechl si Carlisle. "Viktorie?" zeptala se nejistě Bella. "Její rozhodnutí bych viděla." namítla Alic a Daisy zesílila stisk na Jasperově ruce. Nevěděla jestli to co viděla je pravda nebo jen její fantazie a bála se, že když to řekne a nebude to pravda, něco tím pokazí a odvrátí pozornost od skutečnýho viníka. Proto se rozhodla, že to řekne jen Jasperovi.

"Musí to být Voltuři" pronesl Edward. "Já nemyslím, že to byli Voltuři. Sledovala jsem taky Arova rozhodnutí" odporovala Alice, která částečně spoléhala na její vize. "Budeme opatrný" nahodil Emmett. "Budeme se střídat a hlídat Bellu a Daisy v jejich domě" rozhodl Carlisle. "Další ochraná hlídka?" nadhodila Rosalie. Ikdyž o Daisy měla taky strach. Měla jí mnohem radši než Bellu. "Rosalie!" okřikl jí Carlisle.

"Ne, má pravdu" ozvala se Bella. Daisy myslela na úplně to samý. Tohle nemůžou zvládnout a napadl jí jen jeden způsob. "Nemůžete chránit nás, hlídat našeho tátu a pátrat po vetřelci" namítla Daisy a Jasper se napjal. Tušil kam tím míří. "Taky po Victorii" dodala Rosalie. "A schánět si potravu" dodala i Bella.

"Nenechám tě tady bez branou" namítl trochu naštvaně Edward. "A já už vůbec ne! Daisy, nebudu žít ve strachu co se stane když nebudu u tebe, nebo co když se k tobě nedostanu včas." dodal Jasper ikdyž věděl, že Daisy s něčím přijde.

"A my vás nenecháme o hladu" odpověděla rázně Daisy a Bella přikývla. "Nebudeme tak bezbranný. Máme kluky" řekla nejistě Daisy a cítila jak se za ní Jasper napjal a tak ho se k něho otočila a obejmula ho, ale zároveň tak aby mohla mluvit a viděla na ostatní.

"Kluci udělají všechno pro to, abych byla v bezpečí a to samý Jacob pro Bellu. Můžete se střídat. Budeme s nima v bezpečí" dodala ještě Daisy. Věděla, že je to dobrý nápad a podle Belly obličeje to tak přišlo i jí.

"Ikdyž budu umírat bez tebe" zašeptala to Jasperovi do ucha a políbila ho. "Nelíbí se mi to" namítl Jasper. "Budu v pořádku, nemusíš se bát. Jen občas pohni" řekla s malým úsměvem a pobavení. v hlade Daisy. "Jak si přejete má paní" zasmál se Jasper a věnoval jí dlouhý polibek. Úplně zapomněli, že v místnosti nejsou jen oni dva.