Howl criminals // vinnie hacker // dokončeno

Mexiko

Nakonec jsme s vinniem museli jinam, jeho chata nebyla bezpečná a my potřebovali jinam. Jeli jsme do mexika a ubytovali se v klidném městě, je tu spousta fajn lidí a já si s vinniem našla práci. Ačkoliv já i vinniem máme dost peněz, potřebujeme zapadnout. Já jsem si našla místo v jednom malém obchodě. Vinnie si zase našel práci u kamioňáků. Bude sem do města vozit poteviny a další věci. Ale nebude jezdit jenom tady, proto se bojím že si ho někdo vyhlídne a bůh ví co by se stalo. Já jsem si musela trochu natrénovat střílení ze zbraně. Dřív jsem to uměla ale časem jsem vyšla ze cviku. Jako menší jsem chtěla být policistkou. Bydlíme s vinniem místním hotelu společně se dvouma psy. Jsou poslušní ale někdy mám pocit že mě z nich jebne.
Jediný co nechápu je proč mě stále moji rodiče hledají a vinnieho taky, však vinnie si žije svůj život a do nikoho se nesere. Já si hchi žít už taky sama
ale oni mi v tom prostě zabraňují.

Je pondělí a já jdu pracovat. S vinniem jsme se rozloučily, jsme stále jen dobří kamarádi. Najedla jsem se a pak se šla obléct. Vyrazila jsem pěšky, obchod není daleko. Když jsem přišla v obchodě už byly moje dvě spolupracovnice a já se dala do práce. Po chvíli doplňování přišel jeden maldý muž a šel za mnou. ,, dobrý den, co potřebujete?" ,, dobrý den, potřebuji ovesné vločky ale nikde je nemohu najít" ,, bohužel nám došly ale jestli je nepotřebujete nutně tak přijďte zítra",, dobrá, děkuju" ,, za málo" odešel a já si vzpoměla jak vypadal, byl docela hezkej. Celej den utíkal jako vždy pomalu a já z práce šla domu už po tmě. Vinnie zase zůstává v práci déle. Vyšla jsem a cítila za sebou zase pohledy. Otáčela jsem se ale nikdo nikde nebyl, přidala jsem do kroku. Zachvíli jsem i kroky za sebou začala slyšet, naštěstí jsem byla jen pět metrů od hotelu. Rozeběhla jsem se a dupot za mnou také, zachvíli jsem vpadla do hotelu kde ke mě přiběhla jedna žena co tam pracovala ,, paní nestalo se vám nic?",, ne, pouze se mi zamotala hlava" ,, já vás odvedu na pokoj" ,, to nebude nutné, děkuji" oklepala jsem se a vydala se do pokoje. Tady se zdálo být všechno v pořádku, objednala jsem si kávu a vyčala na ni. Přinesl mi ji povědomí kluk ,, neviděla jsem já vás někdy?",, nevím" ,, ale jo dnes ráno v obchodě" ,, a jo vzpomínám si" usmál se a odešel, než odešel sáhnul pod stůl. Bože můj, je táák nenápadnej. Bylo mi jasné co tam dal, štěnici. Vzala jsem ji a vyhodila oknem ven na ulici kde jezdila auta. nepochybuji že ji nějaké rozjede.
Teď už si jen dávat pozor na toho parchanta. Kávu jsem raději vylila do záchoda a vyčkal na vinnieho.

,, ahoj",, ahoj, musím ti něco říct" ,, hm povídej" ,, ráno v obchodě za mnou byl jeden kluk, když jsem šla z práce měla jsem pocit jakoby mě něco sledovalo, když jsem přišla do hotelu a objednala si kávu, přinesl mi ji zase on ale tentokrát i se štěnicí" ,, co jsi s ní udělala" ,, vyhodila ji ven, před hotel" ,, t/j měla jsi ji zničit!" ,, nekřič" pípla jsem protože z něj šel strach, až pak jsem si všimla že má monokla ,, vinnie kdo ti to udělal" ,, to je jedno" ,, není, řekni mi to"
,, dobře, jeden chlap si myslí že spím s jeho ženou ale já jen dělám svoji práci ale já ze všech jsem jedinej co nikoho nemá a dávaj mi to sežrat" ,, můžeu ti pomoct" ,, jak?" ,, můžem dělat že spolu chodíme" ,, dobře, a nevadí ti to?" ,, mě ne, spíš jestli tobě. Myslím že se ti asi líbí holky víc upravený na podpadkách a j-",, ne líbíš se mi taková" přerušil mě vinnie a já se mu zadívala do očí. Naše rty se zachvíli spolily a mě došlo že to myslí vážně. Sundala jsem mu třičko a on mě...

,, tak já myslím že už to v práci nebu muset jen předstírat" ,, takže jak je to mezi námi?" ,, no já bych řekl že jsem asi spolu",, to víš" zasmály jsme se a já ho obejmula. Je to šílený, dva lidi co se neznali ale přitom mají tolik společného. Rodinu kterou nemají rádi, jsous i podobní povahově a poznali se šíleným způsobem. Kdybych poslechla moje rodiče a nechodila do toho lesa, nebyla bych právě v Mexiku s mým přítelem a dvěma psy. Už jsme jak rodina, chybí jen dítě ale na to si myslím máme čas.