Howl criminals // vinnie hacker // dokončeno

fotografie

,, vinnie mohly by jsme sem do obýváku pořídit nějký společný fotky nemyslíš?" ,, ale víš že jo, bylo by to hezký" ,, jo" zadívaly jsme se na obývák když jsme ho po našem příjezdu musely ještě trochu dát do kupy. Byla tu spousta prachu a já si všimla že něco chybí na stěnách. Jenefer stejně potřebovala koupit další balík ganulí do zásoby. Vinnie si Jenefer strašně zamiloval, hodně mu nahradila oba psy ale smozdřejmě že tam vždy bude to malé prázdé místo se vzpomínkama na jeho pejsky.

,, vezmeme jenefer sebou?" ,, jo ať je taky na fotce" odpověděla jsem vinniemu na jeho otázky když jsme vycházeli z domu. Nandala jsem jenefer vodítko a radši košík, jen pro jistotu. Já vím že by jenefer nikomu neublížla ale místní policii by to bylo zcela jedno. vyjeli jsme, jenefer byla v kufru a hrála si s nějakou její hračkou. Když jsme vyjížděli od baráku zpomněla jsem si na to jak jsme ujížděli před mými a vinnieho rodiči. Zasmála jsem se protože jsem si taky uvědomila jak nás to vlastně sblížilo. ,, proč se tak usmíváš?" zeptal se mě vinnie s úsměvem" ,, uvědomila jsem si že jak jsme tenkrát utíkali, tak to byla docela dobrá zkušenost a navíc jsme jeden pro druhého riskovali život" ,, máš pravdu, některý dny byly docela fajn" ,, ale ty nejlepší jsou teď" s vinniem jsme se zasmáli a vinnie se dál soustředil na cestu. Po hodině jsme zastavily u jedné budovy. Vešly jsme do ní společně s vinniem a naším psem Jenefer. Oznámily jsme že by jsme si chtěli nechat udělat nějaký společný fotky. Připravila se místnost a my si vybarli pozadí, jednoduché bílé a fotku na které bude smotná jenefer by bylo světle hnědé a rozmazané. Přišel fotograf a všechny si nás upravl jak potřeboval. Udělal fotek několik a my s vinniem vybrali jen ty dvě nejhezčí. Chceme nechat na zdi ještě místo pro jiné fotky. Když nám fotky předaly daly jsme je do auta a jeli nakoupit nějaké jidlo pro jenefer. Nechali jsme ji v autě, bude tam max 10 minut takže to nevadí. Auto jsme zamkly a šlly do obchodu. Vzaly jsme granule a další pamlsky a hračky a pak šly zaplatit. Došly jsme do auta a jenefer spokojeně spala. Vinnnie nastartoval a jeli jsme zase domu.

posuneme se o měsíc

,, vinnnie kam to jedeme?" ptám se už vinnieho po třetí jízdy neznámo kam. ,, uvidíš" vinni se vždycky jenom usměje a dál nic neříká. Po hodině jsme někde zastavily a já s vinniem vyšla z auta ven. Chytil mě za ruku a šel semnou po pláži k bílému altánku. Stála jsem tam a vinnie za mnou, koukaly jsme na moře a vinnie stál za mnou. Cítila jsem jak se vinnie odemne odsunul a skrčil. Myslela jsem že si zavazuje tkaničku. Otočila jsem se a viděla vineho klečet s otevřenou krabičkou. ,, t/j vezmeš si mě?" ,,..ano" měla jsem slzy v očích s představou že spolu prožijeme zbytek let. Vinnie mi nasunul prstýnek a já mu skočila okolo krku. S vinnie jsem se zatočila ve vzduchu a šly jsme se projít po pláži. ,, to abych se podívala po nějakých šatech" ,, máš pravdu, kdy by jsi chtěla svatbu" ,, nevím možná příští měsíc" ,, tak dobře, sobota?" ,, jo asi jo" zbytek času jsme s vinniem mluvily o plánech na svatbu.

Šaty už mám vybrané, i jak budud mít sčesané vlasy a jak budud namalovaná, jaké budud mít nehty a všechny doplňky které si na sebe vezmu. Nevím jak bude vypadat vinnie protože jsme si řekli že ten druhý nebude vědet jak vypadáme. Dort bude mílo mramorový a svatba bude do bílo-modra. Na svatbě bude opravdu málo lidí kvůli tomu že ani jeden z nás nemáme nejlepší rodinu. Budou tam jen prátelé a lidi kterým věříme. Do naší svatby zbývá už opravdu jen pár dní...