Stepfather Louis

13.díl

Začal mi sundavat tričko a aby toho nebylo málo, tak mi začal po těle přejíždět rukami a jen tak náhodou se mi dostal k rozepínání podprsenky. To jsem se mu snažila jakkoliv vykroutit, jenže i mojí chybou se mu to povedlo a já se neudržela a zařvala na něj.

,,Ty jeden idiote, okamžitě mi ji zapni a vypadni od sud," a v tu chvíli mi došlo, že vedle v kabinkách utichlo veškeré brebentění. Když jsme se podívala zpátky na Louise, tak se jen čertovsky usmíval a já měla sto chutí ho přetáhnout ramínkem. A taky mi došlo, že i když budu mít štěstí a ty husy vedle, mě nepoznali po hlase, tak poznají Louise, když ho vyhodím ven. Totiž, každá ženská na třídních schůzkách, ho mojí mamce záviděla, takže bych se ani nedivila kdyby se o něm bavili před svými dcerami a moji spolužáci ho občas viděli jak na mě čeká před školou v autě. Takže, když se Louis chystal otevřít dveře, rychle jsem ho zachytila rukou a stáhla ho ke mně.

,,Nikam nechod'," zašeptala jsem a doufala, že to ty holky neuslyšely. Jenže Louis si to samozřejmě vzal po svém, a zase mě začal líbat. Odstrčila jsem ho a ukázala na ještě rozeplou podprsenku, on jen protočil oči a zapnul mi ji. Naznačila jsem mu aby stál co nejdál ode mně a ani se nehnul. Rychle jsem si přezkoušela všechno oblečení a Louis mi jen kýval na souhlas nebo vrtěl hlavou. Uslyšela jsem že holky, už odešly a úlevně si oddychla.

,,Ty seš ten největší vůl na světě!" řekla sem Louisovi, ale ten jako by se ho to netýkalo, se v klidu usmál a dal mi poslední pusu, než odešel z kabinky. Zakroutila jsem nad jeho chováním hlavu a vzala si oblečení do ruky. To které jsem nechtěla jsem nechala v kabince, přece to nebudu jak debil hledat po celým obchodě, když si nepamatuju od kud jsem to vzala. Když jsem vyšla, tak jsem se chtěla otočit a vrátit se do ní. Ty pitomé káčy stáli venku a čuměli na mě.

,,Tak teda tebe bych tu nečekala," řekla Gabriela a povýšenecky zvedla obočí, které tam mimochodem ani neměla, byla to jen tužka na oči.

,,Koho si tu vlastně měla? Že by toho novýho?" řekla Monica, a já se tu málem úlevně rozesmála. Takže Louise neviděly, to znamená, že se musely vrátit před chvílí. Aspoň, že to, jinak by to vyhlásily po celý škole a to radši nechci vědět, co by se stalo.

,,To vás nemusí vůbec zajímat, nazdar," rychlím krokem jsem přešla celej obchod k pokladnám, kde už čekal Louis. Rychle zaplatil oblečení a už jsem ho co nejrychleji táhla pryč.

,,Ty si asi vůbec neuvědomuješ, co všechno se mohlo stát!" byla jsem naštvaná, ale jenom trochu, jenže to musím Louisovi nějak vyčíst, když to byla jeho vina.

,,Nic se nestalo, vylezl jsem z kabinky, zrovna když byly otočené k nějakým šatům a šel hned k pokladnám," vůbec jsem nechápala, jak může být, tak v klidu. Vždyt' by to odnesl hlavně on.

,,By mě zajímalo, co by si udělal, kdyby tě viděly."

,,Neviděly mě, takže není co řešit," možná má pravdu a neměla bych to řešit, jenže tu je pořád to malé 'ale'. Nechala jsem to být, nechtěla jsem si znepříjemňovat den. Měli jsme nakoupeno všechno co jsme chtěli a mohli jsme vyrazit domů. Rychle jsem se mrkla na mobil, kolik je hodin. Bylo po 4 hodině, byli jsme tam dost dlouho. A hlavně nesmím zapomenout na Zacka. Vlastně musím ještě napsat Nell, aby mě kryla. Když jsme dorazili domů, šla jsem si dát do pokoje oblečení a pak poslala Nell krátkou zprávu s tím, že kdyby volal Louis, tak že jsme spolu. Pak jsem se převlékla a šla do obýváku. Louis byl na notebooku a já si zapla telku. Když jsme se dohodli, že k večeři uděláme toasty, tak jsem šla do kuchyně připravit jídlo. Louis se ke mně brzo připojil, takže jsme už seděli na pohovce u filmu. Jednou rukou jsem jedla a druhou jsem měla propletenou s Louisem.

,,Tess, zlato, probud' se. Říkala si, že jdeš v 7 s Nell, ne? Už je půl 7, měla by ses připravit," doháje! Musela jsem usnout, ale moment, vždyt' já s Nell nikam nejdu... sakra Zack. Rychle vlítnu do pokoje se oblíct a učesat. Kouknu na čas a už mám jen 15 minut. Když běžím dolů tak dám Louisovi rychlou pusu a už pospíchám ke škole. Už tam skoro budu a až ted' mi začne fungovat mozek, vždyt' já vůbec nevím, kam bysme mohli jít! Jako jo, znám, to tady, ale večer je skoro všechno zavřený. Skvělý, a ted' mi taky došlo, že ho vůbec neznám a nevím co je zač. Když jsme se seznámili, tak byl milej. Snad takový bude i ted', hlavně se nesmím ztrapnit. Vždyt' je to přece jenom prohlídka. Jenže čeho? Sakra, blbej nápad. Třeba to je úchyl! Hlavně to chce klid. Když se rozhodnu to otočit a jít domů, tak zjistím, že už jsem tady. Otáčím se abych viděla kde je Zack, a vidím jak jde ke mně, s jendou rukou za zády. Sakra, chce mě zabít! Fajn, pitomější nápad jsem ještě neměla. Ale ta tma mě trochu děsí. Když přijde ke mně, usměje se.

,,Ahoj, jsem rád, že jsi přišla. Tohle je pro tebe," řekne jemně a podá mi krásnou, bílou růži, kterou měl za zády. A kurva...

Um... jak už jsem jendou psala do komentářů, tak se snažím psát, když mám dobrou náladu, abych tu povídku nezkazila. Dneska jsem se vykašlala na školu a konečně se prospala. Takže jsem si řekla, že bych měla něco vymyslet. No, něco jsem vymyslela, i když jsem se asi 2x sekla a nevěděla co dál... ale i tak doufám, že se vám díl líbil a přetrpěli dobu od posledního přidání, děkuju:)