,,Ehm, takže jak už víš, tak mamka jede do Paříže a hlídat tě budu já. Ty víš že já ti dovolim všechno, ale párty ti zakazuju, to ti je doufám jasný?!" řekl klidným hlasem ale pořád koukal někam za mě, teprve až ted' se podíval na mě a pokračoval
,,A... taky doufám že to co se stalo včera večer se už nebude opakovat, tím nemyslím to že ti zakazuju s někým spát, ale nedělej to z donucení, počkej si na pravou chvíly, kdy to sama budeš chtít a nikdo na tebe nebude tlačit." Wow, něco podobného sem od něj čekala ale až takhle ne. Mamka má fakt štěstí že ho má, já sama bych ho brala. Ne, počkat... to zní divně. Ale je to pravda, neuskutečnitelná pravda. Tak jo, asi bych se z toho měla vyspat nebo něco takovýho. Jako, vždycky se mi Louis líbil, jak vzhledově tak i povahově. Byl takovej roztomile dětský dospělák. Ale spíš jsem ho brala jako mamčinýho přítele a mýho kámoše. Po tom večeru ho mám ještě víc ráda, za to že mě vyslechl a pomohl. Kdyby tam nebyl tak fakt nevim co bych dělala. To bych se nejspíš psychicky zhroutila. Já vím že jsem o to chtěla přijít, ale abych z toho něco měla a ne být znásilněná. Navíc jsem ráda že o tom mamka neví, ta by mi dala zaracha na doživotí. Uh, tak a ted' se vrátit do reality.
,,Jenže někoho takovýho najít bude to nejtěžší v mým životě. Protože jeden je bud' gay a nebo děvkař. Já bych chtěla někoho hodnýho, kdo by mě měl rád, jenže někoho takovýho sem zatím nepotkala," dala jsem si tvář do dlaní a přemýšlela jak je život nespravedlivý když mě v tu chvíli Louis objal a zašeptal
,,Potkala, jen o tom ještě nevíš," dal mi pusu do vlasů a odešel z obýváku. Cože? Ted' fakt nevím jestli mi tím chtěl něco naznačit nebo se mi jenom zdálo že mi to řekl ale docela mě to zmátlo. Myslel tím sebe? To pochybuju, ale já mu žádnýho kluka nepředstavovala. Doháje! Ted' nad tím budu celou odbu přemýšlet! Sakara! Měla bych napsat Nell, určitě už nedočkavostí hoří, jenže když jí řeknu že jsem to neudělala tak bude zklamaná. Ne, nic jí nenapíšu. Až si o to řekne tak se uvidí kolik podrobností jí řeknu, ale 100% vím že o Louisovi jí nic neřeknu. Ještě by se mi vysmála a řekla že sem se zabouchla do svýho nevlastního otce. Nevlastní otec, doprčic! Od ted' si zakazuju všechny myšlenky na něj! Není to správné.
,,Oběd," zakřičela mamka z kuchyně a já se zvedla z gauče abych jí řekla že na jídlo nemám ani pomyšlení. Když jsem vešla do jídelny a viděla mamku jak se usmívá a nandavá jídlo, tak jsem se rozmyslela a sedla si za stůl. Na Louise jsem se ani jednou nepodívala. Měla bych si zagratulovat. Když tak až v pokoji, přece jenom by to vypadalo divně si tady třást s rukama navzájem. Když jsem dojedla jídlo tak jsem vstala s poděkováním za dobrej oběd a šla do pokoje. Asi po 10 minutách někdo zat'ukal na dveře.
,,Dále," řekla jsem a viděla jak mamka zavírá za sebou dveře a sedá si na postel kde jsem ležela.
,,Jsi v pořádku zlato?"
,,Jo, jsem. Jenom mi není dobře takže se asi trochu vyspím," hned na to jsem zívla a potvrdila svoje slova. Mamka jenom starostlivě kývla a odešla z pokoje. Asi po 5 minutách zíráním do zdi a nic nepřemýšlením jsem usla.
,,Tess? Zlato vzbud' se," zatřásla se mnou mamka, a já se zmateně posadila na posteli.
,,Klid, jenom jsem se chtěla rozloučit před odjezdem," objala mě a dala mi pusu na tvář.
,,Měj se tu dobře a nic neproved', mám tě ráda," znova mě objala a já jí zamručela na souhlas. Hned jak zavřela dveře tak jsem znovu usla. Tentokrát mě už nic neprobudilo, teda když nepočítám ráno.
ČTEŠ
Stepfather Louis
FanficTess Tomlinson, tak se ted' jmenuje patnáctiletá dívka. Její nevlastní otec je Louis Tomlinson. Brala ho jako kámoše, kterému se může svěřit se vším. Jenže co když ho začne brát z jiného pohledu. A co s tím udělá on? Cítí k ní něco? Co všechno se pr...