Stepfather Louis

2.díl

Seděla jsem na posteli jenom v tričku u kalhotkách a vyděšeně koukala na Louise jak jde k mé posteli a sedá si na ní. Z jeho očích nešlo nic vyčíst. Zloba, smutek prostě nic. Jenom modro-šedé oči zírajíc na mě. Najednou vztáhl dlaň k mé tváři a já čekala facku. Ale místo toho mi stíral slzy které mi nevědomky stékali. To už jsem nevydržela a schoulila se do jeho klína a začala brečet. On mi jenom hladit záda. Když jsem se uklidnila tak jsem se znova podívala do jeho očí, byl v nich smutek.

,,Promiň," zašeptala jsem a zklopila zrak na své dlaně. 

,,Proč si to udělala?" zašeptal nazpátek. Co mu na to tak mám říct, že jsem to chtěla nebo že to byl slib. Na obojí mi řekne že jsem ještě dítě takže mu radši řeknu pravdu.

,,Kvůli slibu s Nell. A vím že to je hloupý ale když jí to vyšlo, tak proč ne mě," znovu jsem začala brečet. Nechápu to, proč jí to vyšlo a má toho nejlepšího kluka na světě a já si vybrala toho největšího hajzla. Kdyby domu nepřišel Louis tak mě tady ted'kon ojíždí a já řvu bolestí. Objala jsem ho ještě silněji a hlavu zavrtala do jeho hrudě. Byla jsem za něj ráda. 

,,Jakýmu slibu?" zeptal se nechápavě Louis. 

,,No, že v 15... o to... přijdeme," zamumlala jsem a neodvážila se mu podívat do očí. Chvilku přestal s hlazením zad ale po chvilce zase pokračoval. Ted' nák nevim jestli to byl dobrý nápad mu to říct. Mohl by to říct mamce a ta by nebyla moc nadšená.

,,Prosím neříkej to mamce, počkat, a kde vlastně je?" vždyt' já jí vůbec neviděla a pochybuju že přišel Louis sám.

,,Byla unavená tak si šla lehnout ale prý si to zítra s tebou vyřídí. Bylo tady víc lidí než povolila a hluk byl slyšet i na konci ulice že se docela divím že nikdo nezavolal policii," sakra.

,,A ted' mi řekni proč jste si slíbili zrovna tohle," dvakrát sakra, myslela jsem že už se to zamluvilo. Já vlastně ani nevím proč jsme si to řekli. Bylo to spíš něco co nám v tu chvíli přišlo jako nejlepší nápad. Navíc jsem myslela že na to Nell zapomene. Vždyt' to byly 2 roky, jenže ona na to nejenom nezapoměla ale i splnila. Tak jsem to nechtěla zkazit, vlastně už jsem to zkazila.

,,Já nevím, byly jsme ještě malý. A... a já myslela že na to zapomene ale nezapoměla a dokonce i splnila. Nechtěla jsem rušit slib," řekla jsem s přestávkami. Sice už jsem nebrečela ale vzlykala jsem ještě docela dost. U něj v náruči se cítím v bezpečí a věřím mu.

,,Ale naštěstí si ho porušila, no spíš já ti ho porušil," řekl úlevně a já si také oddychla.

,,Děkuju," zašeptala jsem a zívla.

,,Jdi spát Tess," řekl Louis a položil mě na postel kde mě pak přikryl peřinou a políbil na čelo. Mám ho ráda. Moc ráda.