Já, Ty a New York (Nathan a Terry)✔️

8. kapitola

Kapitola je s VAROVÁNÍM...

TERRY:

Do pokoje mi vtrhne v celé své přirozené kráse Nathan. Je bez trička. Má na sobě jenom šedé tepláky, které mu skvěle obepínají jeho dokonalý zadek. I když jeho zadek vypadá dokonale úplně ve všem. Moje oči samy kloužou, níž po jeho těle od jeho dokonale vypracovaného hrudníku až po lem jeho tepláků, zpod nichž vyčuhuje i kousek jeho černých boxerek. V puse mám vyschnuto jako bych byl někde na Sahaře. Polknu, ale stejně mi to v ničem nepomůže. Zase se na mě usmívá úplně stejným připitomělým úsměvem jako když vešel zpátky do domu, když jsem ho asi tak před dvaceti minutami pouštěl dovnitř hlavními dveřmi. Jsem zase beztak rudý. Protože do prdele, proč musí být Nathaniel Harrison tak zatraceně sexy?

Prohne se matrace pod jeho váhou, když si lehne do postele vedle mě. „Nevadí ti, že budu spát tady? Nic ve zlém, ale opravdu na vaší pohovce usnout nejde."

Do prdele. „Ne, nevadí mi to. Já bych na té pohovce taky spát nemohl." Pokusím se o úsměv. Snažím se působit naprosto normálně a ignorovat svoje rychle bušící srdce.

„Dobře." Řekne s úsměvem.

Otočím se zase jeho směrem a naše oči se na krátký moment střetnou.

„Co je Terry?" Zasměje se Nate.

„Nic..." jen chci tě. Už se nechci držet zpátky. Už to nemůžu v sobě dál tajit. Přisunu se blíž k němu, Nathana to přinutí se na mě znovu otočit. Naše oči se znovu střetnou. Vymažu mezi námi tu několika centimetrovou vzdálenost, když jemně zavadím o jeho rty těmi svými. Pak se ale rychle odtáhnu.

NATHAN:

„Promiň...Promiň...tohle jsem dělat neměl...neměl jsem to dělat...omlouvám se já...já." Hází ze sebe slova a u toho se ode mě odtahuje. Světe div se, že nesletí z postele. Jsem z toho, nebudu lhát dost zmatený. Ale taky jsem překvapený z toho, jak moc se mi líbilo na svých rtech cítit mužské rty. Cítit jeho rty. Chytnu ho za předloktí, divá se na mou ruku, ale nepodívá se mi do očí.
„Proč se mi omlouváš?"

„Já..." Zarazí se. „prostě zapomene na to, že se to někdy stalo."

Palcem jedné ruky mu podeberu bradu, aby se na mě podíval, a teď to jsem já, kdo přitiskne své rty na ty jeho. Otevře ústa a já mu do nich proniknu s jazykem. Naše jazyky se střetnou. Zasténá mi do rtů. Zabořím mu prsty do vlasů na zátylku a přitáhnu si ho blíž k sobě.

„Měli bychom přestat..." Řekne Terry zadýchaně. Já ale nechci přestat. Libí se mi to. Libí se to i mému ptákovi, který mi už ztvrdnul.

„A chceš přestat?" Zeptám se ho stejně zadýchaně.

„Ne....nechci, ale měli bychom přestat, než to zajde dál." Trvá si na svém.

Ignoruju ho a přestanu se věnovat jeho rtům a prolíbám si cestičku od jeho koutku úst až k jeho šíji. Z úst mu vyjde tichý sten. Vrátím se zpátky k jeho rtům a pokračujeme v líbání. Líbáme se tvrdě, surově. Terry má pravdu, vážně bychom měli přestat, jenže já nechci. A vím, že Terry taky nechce přestat. Erekce mě už začíná bolet a tu Terryho cítím na svém stehně, otře se mě s ní o moje stehno, když se ke mně natiskne ještě blíž. Unikne mi sten do našeho polibku. Terry mi zastrčí ruku pod pás tepláků a přejede mi po něm přes látku boxerek. Od hlasitého zasténání, mě naštěstí umlčí jeho rty.

TERRY:

Líbám ho na rty a mám ruku v jeho teplácích, kterou pomalu vyndám. Čímž si vysloužím Nathanův vraždící pohled. Skousnu mu jemně spodní ret. Zase tiše zasténá. Miluju jeho sténání. Hlavně když sténá kvůli mně. V jeho očích teď vyzařuje chtíč. Čistá ničím nerušená chtíč. Pootevře rty a já mu do nich znovu vklouznu s jazykem. Naše jazyky se zase střetnou. Teď zasténám já. Odjakživa jsem toužil po tom ho líbat. Odjakživa jsem tohle chtěl. Odjakživa jsem chtěl jeho. Ale nemůžu vypnout svůj vnitřní hlas, který mi neustále opakuje, že bychom s tímhle měli přestat. A já ho poslechnu. Přestanu ho líbat a odtáhnu se od něho.
„Terry?" Když mi do uší dolehne jeho sametový hlas, přinutí mě to na něho pohlédnout.