7. kapitola

220 11 0
                                    

NATHAN:

Zkusím si ustlat na pohovce v obyváku, i když už s tím mám jisté nepříjemné zkušenosti. Pokaždé, když jsem u Montgomeryových přespával, tak jsme spolu s Terrym spali v jeho posteli. Na té pohovce se totiž nedá vůbec spát. A když už se vám podaří usnout na tak staré pohovce, tak vás z ní ukrutně bolí záda. Pokud to prostě nepůjde, tak si holt lehnu k Terrymu do postele. Má dvoulůžkovou postel, takže když si každý bude ležet na svojí půlce, tak se ani nedotkneme. Tohle mě ale zas až tolik netrápí. Je mi jedno, jestli budu ležet v posteli, na gauči nebo na zemi. Trápí mě to, že mi Terry pravdu o tom, že je homosexuál, řekl až po čtyřech letech, a ještě ke všemu to vypadalo, jako by to neměl v plánu mi někdy říct. Vážně si myslel, že mě ztratí kvůli takové prkotině? Ale zase proč se mu divím? Kdybych byl v jeho situaci, tak by to o mě nikdo nevěděl.

Terry sedí na zemi, zády opřený o svou postel. Mezitím co se já rozvaluju na břiše v jeho posteli a píšu si s Francescou Thompsonovou, která mi tak jaksi nechce dát pokoj.

„Kdo ti píše?" Zakloní Terry hlavu, aby na mě viděl.

Frustrovaně si povzdechnu. „Francesca. Píše mi, jak moc jí chybím a že mě děsně moc chce a jestli bych k ní nepřišel."

Napíšu jí: Nejsem doma. Jsem mimo město.

Hned mi na to odpoví: Aha. Škoda. Pak mi ještě od ní přijde druhá zpráva: Mohli jsme si spolu užít.

Kdy ta holka konečně pochopí, že o ní takový zájem nejevím. Můžu jen doufat, že se do mě nezabouchla. Protože by to bylo v prdeli. Nechci mít žádný vztah. Nemám na to čas. Tréninky máme šestkrát týdně a do toho přes dvacet zápasu ročně. Navíc by mě to zbytečně rozptylovalo.

„Taky jsi na prášky z toho, že se na nás přijedou podívat z Rangers?" Zeptá se mě Terry a přesedne si ze země ke mně na postel.

Zvednu na něho pohled od mobilu. „Jsem a totálně. Snažím se na to moc nemyslet." Pousměju se na něho.

Pípne mi upozornění na mobilu. „Co to má znamenat?! Dělá si ze mě prdel?!" Vyštěknu a čumím na Instagramový profil od Francescy.

„Udělal jsem něco?"

„Ne ty ne, Terry. Promiň." Kouknu krátce na Terryho a pak svůj pohled stočím zpátky na svůj mobil.

Nemůžu uvěřit tomu, co udělala. Francesca se se mnou vyfotila, když jsem usnul po sexu u ní v posteli a nejen, že si mě dovoluje fotit, když o tom nevím. Ona si to ještě dala na Instagram, označila mě tam a do popisku napsala: Moje láska a asi tak pět srdíček.

Už tam má dokonce i komentáře. Polknu a rozkliknu to. Jsou tam komentáře typu: Jéééé. Vy jste roztomilí. Cute. Sluší vám to. Krásný pár. A pak typu: Krávo. Děvko! Fůůůůj. Nehodíte se k sobě!!!

S tím posledním naprosto souhlasím. To se kurva fakt nehodíme. Napíšu jí do zpráv: Okamžitě to smaž!

Francesca: Nikdy.

Já: Smaž to! HNED!

Francesca: Ne!

Já: Jo!

Francesca: Nesmažu tak krásnou fotku. Jsme tam oba nádherní. Hlavně já.

Frustrovaně zavrčím, chci se už radši odhlásit, když mi pípne další oznámení: @FrancieThompson zveřejnila nový příspěvek.

Nasraně na to kliknu a málem dostanu srdeční zástavu, když uvidím druhou fotku. Tentokrát mě na ní nelíbá na tvář, ale leží mi na hrudi. Vypadám tam fakt dobře, protože tam jde vidět moje vypracovaná hruď i trochu břišáky, ale to nic nemění na tom, že jsem na jejím Instragramu a vypadáme jako pár.

Já, Ty a New York (Nathan a Terry)✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat