Já, Ty a New York (Nathan a Terry)✔️

13. kapitola

Kapitola je s VAROVÁNÍM...

NATHAN:

Vrátíme se až kolem půl sedmé s holkama se nám to trochu protáhlo. Po nákupech, jsme zajeli ještě do podniku s názvem Tea&Coffe, kde pracuje jako brigádnice Holly. V nákupním centru jsem si nekoupil ani jednu mikinu, což byla pro Terryho záhada stejně jako pro mě. Ale přece jen jsem si něco koupil, a to dvě obyčejná černá trička bez potisku, protože černých triček není nikdy dost. 

Hned jak vejdu do domu Terryho rodičů, tak mě ovane vůně Jasmininých božských lasagní. Sundáme si bundy, vyzujeme se a pak se odebereme společně bok po boku do jídelny a usadíme se s Terrym k jídelnímu stolu. Jsou tu usazení už všichni kromě tety Jasmine a Emmy, které vzápětí přijdou i se skleněnou zapékací mísou plnou lasagní. Odtrhnu pohled od mísy, abych nezačal slintat a podívám se kde kdo sedí, zase a opět přímo naproti mně sedí babizna a vedle ní George a vedle něho Leah a Emma, která si tam právě teď přisedla, vedle Terryho sedí jeho oba rodiče. Jako první si jídlo naberou ti naproti a pak já s Terrym, a nakonec Terryho rodiče.

„Dobrou chuť." Popřejeme si všichni a pustíme se do jídla, které chutná tak dobře, jak vypadá.

Ticho narušuje jen cinkání příborů o talíř. Ovšem jen do doby, než zase promluví babka. Nemůže být, aspoň u jednoho jídla zticha. „Terry, tak jsem přemýšlela..." Ona někdy přemýšlí? Pochybuju. „Nechtěl by ses vrátit zpátky k Rebecce?" Vždyť to říkám, ta babka neví, co je to přemýšlení. O Rebecce mi Terry vyprávěl, takže vím, o koho jde.

Kouknu se na Terryho, který se celý napřímí a hodí po ní nechápavý pohled. Všichni přestanou jíst a sledují dění.

Když jí Terry neodpoví tak pokračuje dál „Dneska jsem ji potkala v obchodě a dala jsem se s ní do řeči. Myslím si, že je to moc slušná, milá, a hlavně překrásná holka. Nechtěl bys to s ní zkusit znovu?" Zase si babku představím na ledě, kde do ní střílím jeden puk za druhým. Nevím, proč ani co to vlastně dělám, ale pod stolem položím svou ruku na Terryho stehno a začnu mu ho jemně hladit. Terry se na mě nepodívá, jen trochu strne překvapením, ale mou ruku pryč nedá.

„Nechci se k ní vracet." Řekne Terry důrazně.

„Ale proč? Nechápu tě takové hezké děvče."

Ona prostě nedá pokoj. Musí rýpat do každého a zjišťovat co vlastně vydrží, než bouchne vzteky.

„Prostě se k ní vracet nechci." Odsekne. Nedivím se mu, že s ní ztrácí nervy.

„Vy jste si snad něco udělali?" Vyptává se ho dál a fakt, že Terryho těmi pitomými dotazy vytáčí buď nevidí anebo ho štve schválně.

„Nic jsme si neudělali." Odpoví ostře.

„Tak to potom nechápu, co máš za problém, vždyť-" Terry ji však utne než stačí dopovědět větu.

„Už mám dost těch tvých keců! Můžeš mi už laskavě přestat kecat do života!" Vyštěkne. Za těch deset let, co Terryho znám, jsem ho neviděl takhle rozzuřeného.

„Terry!" Okřikne ho Teta Jasmine.

„Co je?!" Vyjede i po Jasmine. „Už mě nebaví neustále poslouchat ty kecy, že bych si měl konečně najít holku a jak bych měl přestat dělat to, co mě v životě baví a naplňuje." Pak svůj pohled stočí zpátky na babiznu. „Nestojím o tvoje rady do života, jsem dospělý a je to můj život, ve kterém si budu dělat to, co budu chtít!"

„Terry? Podívej se na mě." Pohladím ho znovu po stehně. Poslechne mě a stočí svůj pohled mým směrem, v jeho očích spatřím zlost, ale taky provinilost. Ale vidím na něm, že se snaží se uklidnit. Zhluboka se nadechuje a vydechuje, já ho mezitím stále hladím po stehně.