First Snow (Minsung)

9.

„dnešek považuji za naprosto nejstupidnější. Není možné, jak jsme se mohli bavit o něčem takovém” Felix se nalepil na Chanbina a starší okolo něj omotal svoji ruku. Všichni už byli u Minha a sdíleli jeden obývák.

„o čem jste se bavili?” Hyunjin se zvědavě optal. Jasně, že mu to nemohlo ujít. Byl tak moc zvědavý, že to musel vědět

„Felix se mě zeptal, jestli bych šel do trojky” Jisung si posmrknul. Byl ještě lehce zmrzlý z cesty, když sem šli

„tys mi zase řekl, že bys mě pozval do sprchy, abych se přidal k tvým neslušným věcem, že jsme kamarádi a není to divný” Felix mu to oplatil stejnou mincí

„nikdy jsem nebyl překvapený tím, co ti dva vymýšlejí. Do teď si pamatuju jejich výkus” Seungmin se oklepal. Jako kdyby se to stalo včera

„to se stalo? Kdy?” Changbin nadzvedl obočí a podezíravě si prohlédl Jisunga

„bylo to na střední ve druhým ročníku na lyžáku. Hráli jsme flašku” Jisung osvětlil situaci. Nebylo potřeba dodávat víc

„měla to být obyčejná pusa. Nevím, co jste na tom nepochopili” Jeongin se do nich obul taky. Taky si na to ještě vzpomíná. Holka, která jim dala tenhle úkol málem omdlela

„jsme kamarádi, není to nic divného” Felix si založil ruce na prsou

„no, nevím kdo se pak přiznal, že už dlouho chtěl Jisunga políbit. Cos na něm vůbec viděl?”

„no dovol. Já jsem náhodou hrozně handsom, tak neval. Taky jsem se mohl vykousnout s tebou” ten den na lyžáku si měl Jisung vybrat mezi Felixem a Seungminem. Když se podíval na Seungmina, viděl že mladší byl značně proti a ten nápad se mu moc nelíbil. A když se Jisung podíval na Felixe, tak měl jasno. Pihatý chlapec nevypadal, že by mu to vadilo a dokonce se do toho hrnul po hlavě
„možná proto jsme s Felixem tak dobří kamarádi. I když mi leze na nervy. Co dodat.”

„mám si Felixe před tebou hlídat?” Changbin upevnil ruku okolo Felixe a neustále koukal na Jisunga

„spíš naopak, to on se vykousl semnou, ne já s ním”

„co to? To jsou všechno novinky” Chan vypadal, že se diví. Ale to rozhodně nemohl. Věděl, jací jsou ti dva, i když to bylo trochu komplikované

„samozřejmě, že se s tím nikde nechlubíme, že” Jisung pokrčil rameny

„navíc, Jisung má teď v hledáčku někoho jiného, že?” Jeongin šťouchl do Jisunga a samolibě se usmíval

„ne, nemám. Poslední, kdo byl v mém hledáčku, byl Chan” Jisung si prohlížel své ruce. Ať už věděl, že všichni viděli, jak se na Minha první dny koukal. Jak moc se červenal, když mu byl starší blízko a uvazoval mu šálu. Musel ho ze svého hledáčku vyškrtnout a dělat, jako kdyby tam nikdy nebyl.
Pakliže chce být Minho odtažitý, tak ať je. Chce být jen kamarád? No fajn, jak chce.

„kdybys nekecal” Changbin si rýpnul do Jisunga taky. Byl tak průhledný, ale teď tak nevypadal. Ani trochu, jako kdyby to myslel vážně. Což on myslí a smrtelně vážně.

„tak klid jako jo? Hleďte si svého. Mimochodem, přišli jsme se sem dívat na film, ne probírat mě” Jisung si založil ruce na prsou a pohled zapíchl na vypnutou televizi. Začalo mu být nepříjemné, že je středem pozornosti. Ano, není to poprvé. Vždycky tomu tak bylo, ale dneska si to rozhodně neužíval a chtěl, aby si každý hleděl svého a nedobírali si ho.

„Jisung má pravdu. Nechme ho být a pusťme si konečně něco” Minho zapnul televizi a sedl si na gauč. Není potřeba říkat, že byl lehce překvapen tím, co se dozvěděl. Ale není nutné hned do Jisunga rýpat.
Na druhou stranu, ho nehezky bodlo u srdce. Když Felix řekl, že ho má Jisung rád a mladší to teď popřel, čemu měl Minho věřit?
Ať už jeho milostný život byl jakýkoliv, nelíbilo se mu, že se Jisung oddaluje. Nelíbilo se mu, že mladší nechce přiznat, že se mu Minho líbí. Minho si přišel, jako kdyby mu Felix lhal a jeho veškeré pocity k Jisungovi, nebyly vzájemné.
Což možná nebyly, že? Ale to bych lhala i já. Nicméně Minho viděl, jak se Jisung od jejich návštěvy bistra, přemáhal. Něco v tom musí být a rozhodně by si s Jisungem měl promluvit co nejdříve.