WAR OF LOVE

6

„Tobě to trvalo. Oo! Pizza," vzal mi Noah pizzu a kousl do ní. „Hej! Tu jsme si objednali my." Chtěla jsem mu jí vzít ale on byl rychlejší a snědl jí. „Jsi moje dvojče takže co je tvoje je i moje." Uculil se na mě Noah. Tohle pravidlo říká celý život. Na druhou stranu má to nějaký výhody. „Co kluci? Jaký máš z nich dojem?" Zeptala jsem se Noaha. „Jo jsou fajn. Hlavně Lucas a Harry ty budou u nás každou chvíli." Řekl Noah a upřeně koukal na silnici. „Cože! No ty vole." Vykřikla jsem. Jestli mám u nás doma potkávat je dva tak se zblázním. „Musím s nimi mít dobrý vztah, Lucas je kapitán takže bude lepší, když budu s ním mít lepší vztah a přijde mi že se s klukama znám celý život. Vzali mě mezi sebe v pohodě." Bylo vidět že Noah je rád jaký má tým. Sice to neříkám často, ale když je Noah šťastný jsem šťastná i já. „Ať budete doma dělat cokoliv. Tak to vždycky ukliďte." Nehodlám mít doma furt bordel vím čeho je Noah schopný.

Doma jsem šla koukat na NETFLIX. Zatím tu nikoho neznám takže NETFLIX je moje záchrana. Koukala jsem na Láska přes okno. Když jsem se koukla na hodiny bylo 17:00. Co tak vím tak Noah měl dneska trénink od tří do půl pátý. Takže je doma, on musí být doma protože máma šla spolu s tátou do nové kanceláře a vzali sebou mladší bráchy. Fred je na vysoký takže ty zvuky co jsou z obýváku patří Noahovi a ještě pár lidem. Neříkej mi že jsou tady.

Šla jsem po schodech dolů a kdo tam samozřejmě byl. Lucas, Harry a teď nově i Zach spolu s nějakým klukem který taky byl v týmu jenže nevím jak se jmenuje. „Ahoj?" Vydala jsem ze sebe. Všichni se otočili. Jakmile mě spatřili začali se usmívat. „Nazdaaaar" hned mě pozdravil Harry. „To si už vyšla z pokoje? Tohle je Zach a Matt." Ukázal Noah na kluky vedle sebe. „Zacha znám ale Matta ne." Usmála jsem se na Matt ze slušnosti. Pak jsem koukla na Lucase jak mě zabijí pohledem. Proč? To fakt nevím. „Zach je v obraně a Matt v bráně. To si asi nevěděla." Koukl na mě Noah. „Ne, nevěděla. A jestli dovolíte jdu si dát něco k jídlu." Jak jsem řekla tak jsem udělala. Popravdě nevím co bych si mohla dat k jídlu. Koukla jsem do ledničky která sice byla plná ale nebylo tam to co bych chtěla. Znáte to, rodiče řeknou že lednička je plná ale vy jí vidíte prázdnou. Udělám si palačinky. Ty jsem neměla dlouho. Zavřela jsem si dveře v kuchyni, zapnula si písničky a začala si zpívat.

Asi po 20 minutách jsem otočila poslední palačinku. Při tom mi začala hrát moje oblíbená písnička od The neighbourhood Sweater Weather. Začala jsem si jí zpívat docela nahlas. Při dohrání písničku se zamnou ozvalo tleskaní. „Ah! Sakra neumíte klepat?" U dveří stáli všichni kluci co u nás byli. „Ne, užívali jsme si tvůj koncert." Usmál se na mě Lucas. Otočila jsem oči v sloup. Lucas se jen tomu pousmál. „Ty palačinky máš dobrý." Pochválil mi je Harry. „Děkuju," chtěl si vzít další ale já jsem ho plácla přes ruce. Odešla jsem do pokoje kde jsem si v klidu vychutnala moje palačinky.

Zabzučel mi mobil. Byla to zpráva od taťky.

T: Vyřiť Noahovi že ráno budu na něj čekat na zimáku jelikož dneska se už domů nedostaneme.
Dobrou.

Já: Jasný, dobrou.

Vypla jsem mobil a šla to říct Noahovi. Noah už byl sám v obýváku. „Táta s mamkou už dnes nepřijedou, takže na tebe bude čekat na zimáku ráno. Já už půjdu spát dobrou." Noah mi jen zamával. Já jsem si už jen lehla a upadla ke spánku.