WAR OF LOVE

14

„Vážně nevadí že jdu taky?" Zeptala se mě po několikáte Dí. „Dí říkám to naposled. Ne!" Všimla jsem si jak je Dí nejistá, ale nemusí být. Možná jen z toho, že určitě na ní někdo bude něco zkoušet. „Zavolej Avery že už jsme tu." Podám Dí svůj mobil, kde už mám v kontaktech připravenou Avery.

„Čauky, pojďte rovnou nahoru." Avery vypadá dost šťastně, zřejmě dlouho nebyla někde venku. „Co máte v plánu si vzít na sebe?" Zeptala se nás Avery. „Něco máme sebou v taškách, takže pak si něco vybereme." Odpoví Dí.

Sedím spolu s Dí na posteli a sledujeme jak Avery skáče po pokoji a zpívá si od Pitbulla písničky, které má na playlistu. „Avery, nechci ti kazit náladu, ale teď si sedni. Potřebuju tě už namalovat." Řeknu Avery. „No jo furt, už víme v kolik chceme přijít domů?" Zeptala se nás. „Mně to je jedno. Já ani nevím ke komu jdeme." Řekla Dí. V tu chvíli mi došlo že mi Harry ještě neposlal jeho adresu. „Hlavní je aby jsme se vůbec dostali domů, Dí podej mi prosím mobil." Poprosím jí. „Jasný, proč?" Zeptá se. „Musím zavolat Harrymu o adresu, jinak by jsme se tam nedostali." Odpovím jí a při tom hledám Harryho číslo v kontaktech. „,Tak se ho rovnou zeptej, zda nevadí že jdu taky." Já a Avery se podíváme na Dí naštvaným pohledem, protože už jsme jí stokrát říkaly, že může. „Dí, už jsme ti řekly že to nevadí." Odpoví jí Avery. „Prosím." Kňourá Dí. „Fajn" řeknu když začnu volat Harrymu.

Chvilku to vyzvání, ale po chvilce se ozve Harryho hlas. „Ano?" Zeptá se. „Ahoj Harry, tady Luna." Řeknu mu. „Ahoj Luno, děje se něco?"
„No, mohl by si mi poslat Adresu kde bude ta párty?" Poprosím ho. „Jasný. Malém bych na to zapomněl." To by bylo hodně blbý kdyby na to zapomněl. Když se podívám na Dianu, je nervózní. Klepou se jí nohy. Nevěřila bych že pouhé zeptání jí dokáže takhle rozhodit. Furt si mačká ruce a kolena. „Harry, chci ti jen oznamit že sebou beru ještě jednu kámošku. Ať se ti to líbí nebo ne." Dí se na mě usměje, ale nebyl to upřímný úsměv. Furt se bála co Harry řekne. „Vždyť v pohodě. Čím víc lidí, tím to bude lepší." Zasměje se Harry do mobilu. Z Dí odpadne nervozita a už mi věnuje upřímný úsměv. „Dobře, mi se jdeme připravit, tak zatím." „ahoj" řekne a típne hovor. „Jdeme se připravit!" Zařve Avery.

Přijeli jsme na příjezdovou cestu u baráku a zaparkovali jsme. Dům byl veliký a luxusní. Šel z něho velký hluk, nedivila bych se, kdyby na ně sousedi zavolali fízly. „Jdeme?" Zeptám se holek. „Jasně." Řekne Avery a otevírá dveře od auta. Dí se hned vydá za ní.

„Nazdar holky!" Zařve Matt. Kluci se hned otočí. Neujdou mi jejich zkoumavé pohledy na nás. Nebudu lhát ale slušelo nám to, nebo aspoň holkám. Byli tu lidi z naší školy ale i který k nám nechodili. Matt, Zach a Harry přišli k nám a obejmuli nás. „Ahoj" ozve se Dí. „Ale ale, koho pa nám sem čerti nesou?" Zeptá se Harry. Zach Dí zná, ale kluci ne. Matt i Harry si Dí prohlédnou od shora dolů. Dí je krásná. Má světle hnědé vlasy a zelené oči. Není malá ale ani vysoká. Je tak akorát. „Takže zaprvé, my nejsme čerti a zadruhé tohle je Dí." Kluci se Dí představí a věnují jí pozornost. Zach se směje jak kluci otravují Dí stupidními otázky, například, kolik jí je, odkud je, co má ráda a další blbosti. „S těmi čerty to tak Harry řekl blbě, vy jste totiž ďáblice." Řekne Zach a chytne mě a Avery kolem ramen. S Avery jsme se na sebe podívali a začali jsme se smát. „Tohle zní už líp" řekne Avery.

Zach, Avery a já jsme vešli do domu. Vevnitř to bylo přímo určeno pro večírky, nebo aspoň to tak vypadalo. Během 10 sekund nám podal nějaký kluk kelímky s neznámým pitím. Nevim co to bylo ale bylo to dobrý. „Spoustu lidí tu znám, je s nimi sranda, ale jsou tady i co jsou velký svině. Proto vás prosím, dávejte si pozor. Budu na vás dávat bacha ale nemám šanci vás hlídat celou dobu co tu budete." Poprosí nás Zach. „Jasný tati." Právě ho Avery nazvala tati? Dobře, já bych ho taky tak nazvala. Bylo slyšet že má o nás obavy. „Nedělejte si ze mě srandu. Trenéři by mě zabili." Zasměje se Zach. „Dobře promiň." Omluví se mu Avery.

Zach nás zavedl za klukama do obýváku. Přesně tam byli Lucas, James a Bryce. Harry a Matt se ještě asi věnovali Dí. Seděli tam na gauči a o něčem se zaujatě bavili. Tipla bych že to bude o hokeji. „Koukejte kdo přišel."  Zařval Zach na kluky. Ty se okamžitě podívali na nás. „Čau holky. Doufali jsme že přijdete." Obejmul nás James. Bryce si s námi plácnul a Lucas jen kývl hlavou. To mě trochu překvapilo . Vždycky má nějaké narážky a teď jenom sedí ? Tak aspoň budu mít pro dnešek pokoj od něj.  „Doufali? Máte tady více holek a vy jste doufali že přijdeme zrovna my? Vy by jste si hned našli náhradu." Odpoví mu Avery. Má pravdu, kluci by si dokázali hned někoho jiného najít. Kluci jako oni nemají oči pro jednu.  „Možná ano, ale nikdy by se nerovnaly vám." Odpoví někdo za námi. Byl to Harry spolu s Dí. Když jsem si prohlédla Dí, byla dost překvapena. Avery se začala bavit možná i trochu hádat s Harrym zda by si našli náhradu. Využiju té chvíle a vezmu si Dí stranou.

„Co pa ti Harry s Mattem vyprávěli ?" Zeptala jsem se Dí. „Oni jsou tak ukecaný! Vyprávěli mi o hokeji a takhle. Po tom se Harry vyptával na vás." Nic moc zvláštního. Nebudu se radši ptát na co se ptal. „Viděla si tady mého bráchu?" Vím že jsem na něj naštvaná, ale furt jsem jeho ségra a můžu mít starosti o něj jak on o mně. „Jo potkala, bavil se s nějakou blondýnkou." Kamkoliv jde, hned hledá nějaké úlovky. Dí vypadala zklamaně. Proč by byla zklamaná vždyť to je můj brá... Bože! Jí se líbí můj brácha! „Dí podívej se mi do oči." Čekám že se mi podívá do oči ale ona ani trochu sebou nehejbne. „Dí, prosím" jakmile jsem poprosila, Dí se na mě podívala s uslzenýma očima. „Tobě se líbí můj brácha?" Zeptám se jí opatrně. Ona jen přikývne a sleduje mě. Asi protože čeká, jakou budu mít reakci.