Aëgire - Tajemství oceánu [ODJ/Eragon ff]

Smrt a bolest

Eragon pevně semkl rty a připravil se na bolest. Žádná rána však nedopadla. Místo toho jej ona škorpióní žena obešla, aby mu viděla do obličeje.

,,Paní tě chce živého, ale nemusíš být hned bez jediného škrábance," zasyčela. Její hlas přitom zněl jak škrábání kamene o sklo. Pak pokynula dvěma dalším Škorpióním tvorům. ,,Přiveďte ji!" rozkázala.

Přikráčeli k nim dva škorpióní muži a mezi nimi, Eragon zalapal po dechu, Arya. Byla zraněná a pohmožděná na mnoha místech a z úst jí vytékala krev. Pohled měla zamlžený, jakoby byla omámená nějakou drogou. Mají Aryu.

Žena se usmála a odhalila při tom špičaté zuby. ,,Tady ji máme." Škorpióni elfku pustili a ta klesla na kolena. Žena ji chytila za bradu a zvedla Aryin obličej. ,,Krásná, mladá tvář, bude tě škoda, ale tebe Paní nepotřebuje." V ruce se jí zableskla dýka, jíž vzrazila Aryi do břicha. A znovu, a znovu. Pak Aryu pustila a elfka umírajíce padla na bok a zůstala ležet.

,,NÉ!" Eragon zařval jako raněné zvíře. ,,Aryo!" Nedokázal uvěřit, že ta, jíž miloval je mrtvá. Viděl však krev rozlitou kolem jejího těla i tu, jež ulpěla na rukou jejího vraha. Tělo bledé a bez života. ,,Za to zaplatíš," zachrčel. Hodlal se pomstít.

,,Jak zábavné," zacvrlikala škorpióní žena. ,,Škoda, že už tu s námi moc dlouho nebudeš. Paní má s tebo jiné plány." Položila mu dlaň na tvář. Její dotek však pálil jako rozžhavené železo a zanechal Eragonovi na tváři rudý obrys ruky. ,,Neboj se, nebude to trvat dlouho."

Eragon svěsil hlavu a zavřel oči. Chtěl aby její smrt byla jen zlý sen ze kterého se probudí. A přesto, věděl že je vzhůru a viděl, co se stalo. Nemělo smysl si lhát.

Najednou ho do nosu zasáhl pach kouře. Vzdáleně vnímal křik škorpióních lidí. Někdo nebo něco muselo vyvolat paniku, ale Earagon chtěl zapomenout a přestat vnímat.

,,Jednotko, do formace!" zavelel čísi hlas. ,,Připravte ohnivzdorné štíty! Želvu, teď!" Eragon slyšel řinčení zbraní a štítů. Co ho však upoutalo byl řev. Mocný dunivý dračí řev.

Zvedl hlavu a ohromeně hleděl do chaosu plamenů a kouře. Budovy hořely jasným ohněm. Lidé vyděšeně utíkali pryč, zatímco se jednotka škorpiónů vrhla vstříc onomu peklu. Uprostřed toho Eragon zaznamela dvě šmouhy. Vířily oheň a zakládaly další požáry, dokud nebyla celá vesnice v plamenech. Pak teprve vzlétli vzhůru. Dva majestátní draci. Jeden rudý jako pameny kol. Druhý by krásou zahambil i nejzelenější smaragd. Trn a Fírner.

A na nich jejich Jezdci. Murtagh s, po tom co se stalo nedokázal Eragon věřit vlastním očím, Aryou. Žila. Je naživu!

Oba draci slétli směrem k němu a přistáli. Murtagh pohotově seskočil s Trnova hřbetu, doběhl k němu a jal se mu rozvazovat zápěstí. Než stačil Eragon cokoliv říct, nebo jen poděkovat, Murtagh ho popadl za předloktí a táhl ho k Trnovi.

,,Sedej! Okamžitě, nemáme času nazbyt bratře."

,,Ale co S-"

,,O tu se teď neboj!" vyhrkl Murtagh.

Eragon poslechl a vyšvihl se do Trnova sedla. Murtagh vylezl za ním a hned na to oba draci vzlétli. Jak stoupali. Vesnice se zmenšovala a Eragon pochopil, proč zůstali Škorpióni tak dlouho skrytí okolnímu světu. Vesnice ležela veprostřed doliny, obklopena lesy a jezery. Všude kol jen vysoké, zdánlivě nezdolné Dračí hory.

Přelétli na konec údolí a přistáli na břehu jednoho z jezer. Tam ležela na zemi stočená v klubíčku Safira. Zhluboka oddechovala a z nozder jí stoupal kouř.

Safiro! Eragon seskočil z Trnova hřbetu a rozběhl se směrem k ní.

Dračice zvedla velkou modrou hlavu. Maličký?

Bez varování ho zaplavila vlna pocitů, pachů a obrazů. Eragon se překvapeně zarazil. Co to-?

Safira však jen zabručela a vyfoukla z nozder kouř. Unaveně položila hlavu zpatky na zem.

Eragon se otočil na Murtagha a Aryu. ,,Co se s ní stalo?"

Murtagh si povzdechl. ,,Museli jí podat nějakou drogu, nabo slabý jed. Pořádně nespolupracovala, a dost dlouho trvalo ji přesvědčit, aby šla s námi. Nakonec jí však Arya domluvila alespoň takhle," ukázal na ležící dračici.

Eragona však napadla další věc. ,,Tam ve vesnici. Oni... ukázali mi tvoji smrt," obrátil se k Aryi. ,,Vypadalo to tak opravdově, jakoby tě zajali a popravili. Co se doopravdy stalo?" domáhal se odpovědi.

Místo Aryi opět promluvil Murtagh. ,,Skorpiové jsou krvežíznivý národ. Vyžívají se v týrání oběti a to jak fyzicky tak psychicky. Nejsilnější z nich ovládají iluzi tak mistrně, že netušíš, co je pravda a co lež." Na chvíli se odmlčel. Ztišil hlas a pokračoval. ,,Galbatorix se naučil ovládat klam díky nim. Učil se jejich magii. Použil ji i na Nasuadu." Z jeho hlasu čišela vina a bolest.

,,Galbatorix možná nevyužil jejich sílu jen k mučení, ale i skrývání pravdy. Je možné, že před naším zrakem skryl něco dalšího. Jen nevíme, co," přidala se Arya.

Eragon se zamyslel nad jejich slovy. Na rtech mu vyvstala další otázka. Počkal však až do večera, kdy rozdělali oheň, aby ohřáli večeři.

Eragon se usadil u ohně a hleděl do rudých ohnivých jazyků. Klackem rozhrábl uhlíky a pohlédl na oba své společníky. Zhluboka se nadechl a promluvil: ,,Ta žena... Škorpiónka... ona mluvila o své Paní, která si nejspíš přeje moji smrt. Co když někdo z Galbatorixových lidí přežil a verbuje Škorpióny?"

Murtagh se zamračil. ,,Většinu Galbatorixových důstojníků jsem znal osobně, nebo alespoň z doslechu. Všichni však byli v boji zajati nebo zabiti. Nikdo z nich nechyběl a ani nikdo nebyl žena. Ledaže..." Najednou se Murtagh zarazil. ,,... na hradě se povídalo, že ve sklepeních držel několik dětí, které učil magii. Co je na tom pravdy bohužel nevím."

Arya zarazila další úvahy o Galbatorixovi otázkou: ,,Jak najdeme Nöu."

Eragon se trochu zastyděl, že v to přemýšlení zapomněl na vlastní učeňku. Murtagh se na ně překvapeně podíval. ,,Kdo je Nöa?"

,,První z nových jezdců. Nedávno ji však unesli," odpověděl mu Eragon.

Murtagh nadzvedl jedno obočí. ,,A co její drak?"

,,Musela jsem poslat Solus zpátky do Ellesméry. Byla příliš... rozhozená ze ztráty své Jezdkyně," doplnila Arya.

,,Víte alespoň, kdo ji unesl?"

Piráti, odpověděla za Eragona Safira, která se před chvílí probrala z účinků škorpióního jedu.

,,Už jsem o nich lecos slyšel. Následuje je prý Mořský had. Větší než jakýkoliv drak. Osobně si myslím, že přehání," řekl Murtagh.

Arya si povzdechla. ,,Bojím se, že bohužel nepřehání. Mám podezření, že to co všichni viděli nebyl obyčejný had, ale Nïdhwal.

Kvetha Šur'tugalar!
Co říkáte na toho Nïdhwala? Od jeho první zmínky ve čtvrtém díl ODJ jsem věděla, že ho sem dám. Co si o Nïdhwalech myslíte Vy?

Za druhé. Jak je u Seleniny růže možné, že jsme přesáhli dvě stovky přečtení!? To tak lehce přesahuje mé chápání. Mám pocit, že snad zacnu chystat i třetí díl. Já vás miluju frycäya 💙💙💙💙💙💙💙💙. Eka elrun ono.

Eheh úterý, takže asi příště ( sobota).
Sé onr sverdar sitja hvass!
Vaše Nayä ( která si snad brzy objeví v příběhu).