O rodiče přišla ani už neví jak. Ve škole byla považována za exota a byla šikanována. Jednoho dne už šikanu nevydrží a vybuchne. Doslova.
Od té doby neberou události rychlý spád. Avangers ji budou považovat za nebezpečnou a pokusí se ji zajmout a př...
Probudilo mě dost nápadné šustění v keřích poblíž mé skrýše. Zvedla jsem hlavu a rozhlédla jsem se. Od svého útěku jsem usínala výhradně v tygří podobě, což mi teď poskytovalo jisté výhody.
Nasála jsem nosem vzduch a okamžitě jsem ucítila pach několika cizích lidí. Postavila jsem se a vydala jsem se k nejbližšímu keři že kterého jsem cítila jednoho člověka.
Když jsem strčila čumák do keře, něco mě do něj praštilo. S popuzeným zakňučením jsem zacouvala. Z keře vylezla nějaká žena v červeném outfitu a nějaký modrý blonďák.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Z ostatních keřů začali vylézat další lidi. Byl tu nějaký plechový muž, týpek s lukem, voják s štítem, zrzka z pistolemi a jakási zelená žába. A ještě nějaký blonďák s kladivem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vztekle jsem zasyčela. Tohle se mi nelíbí.
,,Tohle má být ta holka co se za ní honíme takovou dálku?" zeptal se ten plechovka.
,,Očividně Starku, je to ohnivá tygřice? Ano je, no tak," odsekl ten voják.
,,Já mám jméno," zavrčela jsem. Všichni se s otevřenými pusami otočili na mě.
,,Ono to mluví," hlesl ten kladivoun.
,,Jasně že mluvím. A nejsem žádné To. Co jste zač?"
,,My jsme Avangers," řekl pyšně ten plechovka.
,,Hm aha," zabručela jsem. Když jsem si je lépe prohlédla opravdu vypadali jak ti šašci co zachránili New York.
,,Půjdeš s náma," řekla nesmlouvavě ta zrzka.
,,No tak to teda prrr. Já s váma nikam nejdu."
,,No to teda jdeš, jak sis už určitě všimla, jseš tak trochu nebezpečná. Takže se koukej změnit na člověka a pojď," přikázal mi ten plechovka.
Moje odpověď bylo jedno velký Ne-e.
,,Ne."
,,Jak jako ne?" prskl ten blonďák.
,,Nikam s váma nejdu. Nebudu něčí experiment."
,,Hulka to nebavit," zabručela ta žába a hmátla po mě tou velkou zelenou tlapou. Uskočila jsem do strany abych se mu vyhnula ale to už po mě střílel ten lučištník. Nechci ho chválit ale má zatraceně dobrou mušku. Uhýbala jsem jen tak tak. Najednou ten plechovka něco vystřelil z té jeho robo paže. Dopadla na mě taková ta velká síť s závažími.
,,HEJ!" Začala jsem jsem sebou házet a snažila jsem se tu síť rozdrásat drápy. Nedařilo se mi to protože ta síť byla z nějakého ultra pevného kovu. Ať jsem dělala co jsem dělala, síť nijak nereagovala.
Ti šašci se očividně bavili mým úsilím dostat se ven, protože jim po tvářích přeběhlo pár pobavených úsměvů.
Bavíte se šášouni?
Nakonec už je to zjevně přestalo bavit, protože ta velká žába vzala síť i se mnou do ruky a někam mě nesla. Ostatní šli za námi.
Šli jsme k nějakému velikému letadlu. Ta žába mě dost hnusně mrskla dovnitř a já se v té síti rozplácla jak dlouhá, tak široká. Zavrčela jsem nazpátek ale to už mě násilím dotáhli do nějakého kotce, sundali že mě síť a zavřeli mě tam. Mrskala jsem sebou ze strany na stranu, snažila jsem se to podpálit ale všechno marné. Nakonec jsem to vzdala a stočila jsem se na zemi do klubíčka.
Párkrát mě přišli zkontrolujte ale když viděli že nic nedělám, zase odešli. Po čase se na obzoru objevil New York.
Čau mňau koťátka. Přiznám se že napsat tuhle kapitolu mi trvalo trochu dýl než jsem čekala ale snad mě za to nepohřbíte zaživa. Zatím ahoj 🐯.
