FIRE AND ICE/Avangers ff

12. Oni se fakt zbláznili

Dovedli mě až do Furyho kanceláře a tam mi sundali pouta. Posadili mě do toho černého křesla před jeho stolem a odešli. I tak jsem ale věděla že zůstali stát přede dveřmi.

Za chvíli dovnitř vešel Fury a posadil se do té točící židle za svým stolem. Po něm do místnosti vešla Natasha a nějaký agent. Když mě uviděli a všimli si že nemám pouta, okamžitě se na mě začali vyčítavě dívat, jakobych za to snad mohla já.

,,Děkuji že jste tady všichni přišli," poděkoval nám Fury.

,,No já jsem jaksi neměla na výběr," zamumlala jsem ale přesně podle mého očekávání, mě ignorovali.

,,Zavolal jsem si vás sem, protože mám pro vás jistý návrh," zadíval se na mě, ,,a potřebuji k tomu vaši pomoc," kývl na ty dva. Tohle byl snad jediný okamžik, kdy jsme měly s Natashou stejný názor. Obě dvě jsme se zamračily a ten agent taky.

,,Jaký návrh?" zkusila jsem se zeptat.

,,Jistě jste si už všimla, před časem, vlastně ještě před tím než jste sem dorazila, jistý Loki, zaútočil na New York a zanechal zde slušné škody. Už delší dobu se snažíme o jeho dopadení a ačkoli spolupracujeme s jeho bratrem, nejsme schopni ho dostat."

,,A jak do toho patřím já?"

,,No, řekněme že byste mohla podstoupit výcvik a stát se jednou z našich agentek. Základní dovednosti už máte. Tím že jste sama byla po nějakou, sice krátkou, dobu na útěku, mohla byste pomoci s dopadením Lokiho."

,,COŽE?!" Já, Natasha i ten agent jsme vyskočili ze židlí.

,,Nemůžete ji přijmout za agentku! Tím že byste jí svěřil příliš citlivá data, mohla by pak ohrozit bezpečnost celého SHIELDU! Koneckonců, tolik se zase od Lokiho neliší!" začala vyšilovat Natasha

,,Co prosím?!" zamračila jsem se. Koukala jsem na filmy s Avangers a tím pádem vím kdo Loki je a co napáchal. Ale srovnávat mě s ním? Copak já jsem zdemolovala město?

,,V tomhle jsem s agentkou Romanovovou za jedno," ozval se ten agent.

,,Ano to máte pravdu agentko, ale jistě pochopíte proč to chci udělat. Nejen pro dopadení Lokiho," řekl s klidem Fury. Poslední větu podezřele potichu zamumlal ale já ho slyšela zcela zřetelně. Pořád jim nedochází že mám hodně dobrý sluch?

,,Jenže já nehodlám být jednou z vašich agentek!" začala jsem protestovat, ,,Kdybych se jí stala, podřídila bych se vám a já nikdy nebudu vaše loutka! Loki je váš problém, hledejte si ho jak chcete ale já, vám s tím nikdy nebudu pomáhat i kdybyste byli svatí!"

Furyho moje reakce očividně nepotěšila. Zamračil se a zmáčkl nějaký čudlík. Za chvilku dovnitř naběhli ti agenti co mě sem vedli a nasadili mi pouta. Potom mě násilím dotáhli zpátky do klece.

Když odešli, svezla jsem se podél zdi na zem a schoulila jsem se do klubíčka. Nikdy! Nikdy, nebudu jejich agentka! Kdybych byla jejich loutka, to by se jim líbilo! Zvedla jsem se a nakopla jsem zeď vedle sebe. Celá klec se se mnou otřásla ale to mi nevadilo.

,,Vybíjíš si vztek?" Když jsem zvedla hlavu, uviděla jsem Starka jak na mě čumí.

,,Ne, asi chcu péct bábovku. Abych ji pak mohla rozbít Furymu o hlavu." Stark nadzvedl jedno obočí.

,,Cože prosím? Ty ho zrovna nemusíš co?"

,,Ne. Ani nikoho jiného na tomhle prokletém místě."

,,Jo, to je celkem pochopitelné. Ale přesto....... proč se nechceš stát jednou z našich agentek?"

,,Proč? Protože bych musela za a) pracovat s pitomcema jako jsi ty, za b) byla bych podřízena rozkazům toho piráta a byla mu vydána na milost a nemilost! Nikdy nebudu jednou z vašich loutek, to dřív začne sněžit v pekle!"

,,To slovo pitomec bojí," poznamenal, ,,ale to přejdu. Každopádně předpokládám že tos byla ty kdo mi dneska dal do nutely lepidlo."

,,Byla i nebyla. Kdybych to byla já, nebylo by mi to líto, spíš bych si to vychutnala. Naopak kdybych to já nebyla, litovala bych že mě to nenapadlo první," řekla jsem vyhýbavě. Nenaznačila jsem že mám prsty i v těch dalších věcech ale on to nejspíš věděl. A taky to dál najevo.

,,Takže hádám žes to byla to kdo mi dal do pokoje kapův štít a obarvila Thorovi vlasy na zeleno?"

,,Byla i nebyla," řekla jsem jako před tím.

,,Mhm.........no, ať už jsi to byla nebo nebyla na tom nesejde, Fury bude naštvaný. Je zvyklý prosazovat svou. Takže čekej že se tě bude snažit přesvědčit. Řek bych, že pro dnešek jeho milý chování skončilo a nastoupí jeho obvyklá nálada."

,,Je milé že mě na to upozorňuješ," spojila jsem ruce za zády a snažila jsem se působit že to všechno je mi jasné a jeho řeči pro mě nic neznamenají.

,,Nesnažím se být milý jen................. teď působíš jako on.'

,,Jako kdo? Aha, už vím. Ty myslíš Lokiho. No, z toho co vím, jsem zjistila že nějaký čas pobýval tady v této kleci a že vám dost leze na nervy. Jestli lézt vám na nervy znamená být volná, klidně budu pokračovat."

Přešla jsem až k průhledné stěně takže mě od něj dělilo jen sklo. Jako někdo kdo viděl film Avangers, dobře vím jak probíhal rozhovor mezi Lokim a Natashou a tak jsem se to rozhodla Starkovi připomenout. Neměl by zapomínat že ti, co se ocitnou v této kleci nejsou hračky.

,,Nezapomínej," řekla jsem nebezpečně tiše, ,,že jsem vám podpálila polovinu základny a nebojím se to zopakovat! Nejsem vaše loutka a NIKDY jí nebudu!"

Nekřičela jsem ale dávala jsem si záležet abych dala svým slovům patřičný důraz. Bylo mi jasné že to pochopil protože se zatvářil strašně divně.

,,Skutečně ses s ním nikdy nesetkala? Teď zníš přesně jako Loki."

Uchechtla jsem se. ,,Ne, nikdy jsem se s ním nesetkala. To ale nemění nic na tom, že se k vám nikdy nepřidám."

,,Musela jsi se s ním setkat, mluvíš jako on. Dokonce si z nás děláš srandu jako on."

,,To že mluvím jako on neznamená nic víc."

,,Hm, aha." A odešel. Jen tak. Prostě se sebral a šel. Co to jako?!

Ahoj koťátka. Tohle je snad nejdelší kapitola co jsem kdy napsala. Rovných 1000 slov. Každopádně, co myslíte? Zatím čau mňau koťátka.