O rodiče přišla ani už neví jak. Ve škole byla považována za exota a byla šikanována. Jednoho dne už šikanu nevydrží a vybuchne. Doslova.
Od té doby neberou události rychlý spád. Avangers ji budou považovat za nebezpečnou a pokusí se ji zajmout a př...
Možná to je chyba co dělám, kdo ví. Ti šašci si to každopádně zaslouží. V noci po odchodu Zmrzliny, jsem se dala do práce. Zjistila jsem že přímo na stropě mé klece, hned vedle světla, je nainstalována malá kamera. Plameny jsem rozbila kameru a pak i světlo. Přesně podle mého očekávání se za chvíli dovnitř nahrnuli agenti, aby zkontrolovali co se děje.
Jelikož tam byla tma jak v pytli, moc toho neviděli. Tím pádem nemohli vidět, že jakmile otevřeli mou klec, protáhla jsem se kolem nich ven.
Věděla jsem že neuteču, stále jsem byla dost oslabená posledním vodním mučením. Když ale neuteču, co mi zabrání se trochu pobavit?
V první řadě jsem zamkla ty trubky v mé kleci. Myslím ty agenty, ne nějaké potrubí. Mezitím jsem si v hlavě rozpočítávala na koho mám jít první. Nakonec jsem se rozhodla pro Starka.
Už dříve jsem zjistila že jeho nejmilejší majetek jsou jeho obleky, alkohol ale především velká dóza Nutely. Chvíli mi to trvalo ale nakonec jsem se dostala do části základny která byla vyhrazena Avangers. Cestou jsem potkávala spousty agentů ale k mému štěstí, jsem zůstala nepovšimnuta.
Ve společenské místnosti Avangers jsem zamířila rovnou do kuchyňské části. Nechápu jak je možné mít tak velkou ledničku ale to je asi nutnost když máte v partě Thora. Zásoby chlastu na policích byly předpokládám od Starka takže většina skončila vylitá v dřezu.
Pustila jsem se do průzkumu lednice a doufala jsem že mě tu nikdo nechytí. Nakonec jsem našla co jsem hledala, tu největší Nutelu co jsem kdy viděla.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
V odpadkáči jsem našla už prázdnou dózu od Nutely a v nějakém šuplíku tekuté lepidlo. Kdo už ví co chci udělat? No tak, hlaste se.
Ano správně, skutečnou Nutelu jsem si vzala a do prázdné dózy jsem vystříkala celé lepidlo. Aby to vypadalo věrohodně, nasypala jsem do toho potravinářské barvivo (hnědé) a zamíchala jsem. Aby to i správně vonělo, nasypala jsem tam nevím kolik granka.
Prohlédla jsem si svoji práci. Vypadalo to dobře. Jen kam teď schovat tu Nutelu, hmmmmm. Jasně, tu falešnou jsem dala do ledničky ale tu pravou. Aha už vím.
Vkradla jsem se do pokoje od kapitána. Trochu Nutely jsem mu napatlala na prsty a na tvář aby to vypadalo že to jedl. Pak jsem Nutelu jen zasunula přímo pod něj pod postel. Pak jsem vzala jeho štít a velmi jsem musela odolat abych s tím nesjela schody. Tak jsem to prostě použila jako servírovací tác, dala jsem na něj půl tuctu lahví whisky a dala do Starkova pokoje.
Tak hotovo. Další cíl.............*dramatické bubny*.........Thor.
Na něj jsem měla už jiný vtípek. Nevím kde se to tam vzalo ale v kuchyni jsem našla barvu na vlasy, dokonce ideální barvu, ......zelenou.
Ano správně, hodlala jsem mu nabarvit vlasy. Když jsem s ním skončila, vypadal jak vikingská verze Rákosníčka. Barvu jsem schovala k Robinu Hoodovi. Tomu jsem prostě jen čmajzla luk a schovala jsem ho do Thorovi skříně. Díky bohu, měl tam jenom trička a navíc děsně nevkusné.
Na toho McQueena jsem nic moc vymyšleného neměla, tak jsem mu pokoj zamknula asi na milion zámků. Až se ráno vzbudí a nebude mu jít otevřít, jsem zvědavá jak se dostane ven. Červené kouzelnici jsem připravila nad dveře kyblík s lepidlem a třpytkami. Lepidlo i třpytky jsem schovala do pokoje od Natashy.
Té jsem zase ostříhala vlasy ale fakt dost. Ne na plešato, ale to její mikádo už bylo šílené krátké. No a Banner........... tomu jsem všechno v pokoji natřela na zeleno. Všechno, takže i telku a tak. A ještě ráno až se vzbudí se mu na hlavu vylije kýbl zelené barvy. Měl by dostat zelený šok a s trochou štěstí se i promění na Hulka.
Byl tu ještě jeden pokoj ale ten byl prázdný, tak jsem ho nechala být. Poslední cíl byl Fury. Tomu jsem se vkradla do kanceláře a polila jsem mu nějaké dokumenty kávou. Pak jsem vzala nějaké složky a vsunula je pod postel Pietrovi.
Když jsem to vzala kolem a kolem, byla to velmi úspěšná a taky uspokojivá mise. Když jsem se vrátila ke kleci, ti agenti tu furt byli. Pustila jsem je a jak mě v té tmě neviděli, neškodně kolem mě prošli. Já jsem si sedla zpátky do klece kde jsem se zamknula aby to vypadalo, že jsem vůbec nebyla pryč. Tak, a teď si jenom počkám na budíček.
S touto myšlenkou jsem s úsměvem na rtech usnula.
Ahoj koťátka. Psát tuhle kapitolu mě zatím bavilo asi nejvíc. Ježiši co jsem to vymyslela 😂. No každopádně, upřímně mi napište jaké si myslíte že budou reakce Avangers. Zatím čau mňau 😊🐯.
