7. Podpálená polovina SHIELDU

86 6 0
                                    

Slyšela jsem jak agenti ječeli a běhali ze strany na stranu. Nechala jsem plameny ať si dělají co chtějí a soustředila jsem se na ty šašky.

Kapitán po mě hodil štítem ale tomu jsem se snadno vyhnula. Větší problém byl se samotným kapitánem.

Když viděl že mi štít nic neudělal, vrhl se na mě ručně. Musím říct, bojovat umí dobře. Srazil mě na zem ale brzo mě zase pustil, protože jsem celá hořela, doslova. Kapitán byl na chvíli mimo hru ale to už jsem se prala s Natashou. Odrážet její kulky a Hawkeyovi šípy byla docela fuška zatímco jsem likvidovala Plecháče.

Tomu jsem za chvíli propálila oblek, takže musel přistát. Na blízku to taky nebylo snadné ale pak se mi podařilo strhnout mu helmu a omráčit ho. Kapitán ho musel odtáhnout pryč, protože by jinak v těch plemenech umřel.

Plameny se mezitím rozšířily všude a to jim dost komplikovalo boj. Hawkeyovi po čase došli šípy, tak se po mě ohnal lukem. Uskočila jsem do strany a místo mě zasáhl Natashu. Ta odletěla na zad ale po chvíli se zase zvedla. Hawkeye vyvedlo z míry že trefil ji, takže jsem měla čas ho kopnout do břicha a odpálkovat někam pryč.

Natasha byla o dost tvrdší oříšek. Její karate mě málem složilo ale naštěstí se právě v čas ulomil jeden trám ze stropu a spadl těsně vedle ní. Odhodilo ji to kousek od Hawkeye.

Zatímco se ti dva zvedali, utekla jsem na chodbu. Tam mezi plameny pobíhali vyděšení agenti a snažili se hasit. Jeden z nich si mě všiml a hasičákem na mě namířil.

Uchechtla jsem se a vystřelila jsem na hasičák. Nastlakovaný stroj vybuchl agentovi do obličeje a skácel se k zemi obalený pěnou. Ostatní na mě mezitím začali střílet ale jejich kulky se roztavily v plamenech. Zneškodnila jsem je proudem ohně a utíkala jsem chodbou dál. Oheň šel za mnou a nenasytně pohlcoval vše okolo.

Běžela jsem dál a sem tam jsem se ohlédla, zda mě nesledují. Najednou se ale ozval příšerný řev a stropem přímo přede mě spadla ta velká žába. Jakmile si mě všiml, zařval na mě. Změnila jsem se na tygra a oplatila jsem mu to.

Pak se zničehonic za mnou objevili Hawkeye a Natasha. Přesně v tu chvíli po mě Hulk skočil. Skočila jsem na zeď a odrazila jsem se od ní takže jsem přistála za Hulkem. Ten dopadl přímo na ty dva. Úplně jsem slyšela to jejich ufffffffffffffffffffff, jak v robloxu.

Hulk se rychle vzpamatoval ale oni ne. Ti mi teď ale starost nedělali. Ta zelená žába se vrhla přímo na mě a já opět uhnula jen tak tak.

Takhle jsem před ním uskakovala asi dalších pět minut než mě to přestalo bavit a nenechala jsem ho vypadnout oknem.

Utíkala jsem dál a cestou jsem uhýbala agentům. Jenže pak se stalo něco s čím jsem asi mohla počítat. Spustil se požární alarm a ze stropu začala stříkat voda. Skvělý.......

Zaskučela jsem bolestí jak se mě studená voda dotknula. Když jsem se ale rozhlédla, nikde nebyl žádný úkryt. Nezbývalo mi nic než tu bolest vydržet takže jsem se rozběhla vpřed a doufala jsem že východ je blízko.

K mojí smůle těsně před východem se mi cosi omotalo kolem nohou a strhlo mě to k zemi. Když jsem zvedla hlavu abych se podívala co to bylo, zjistila jsem že nohy mi k sobě poutají jakési zářící provazy. Marně jsem se snažila osvobodit ale najednou přiletěli další a svázali mi přední tlapy.

Ze tmy vyšel nějaký čaroděj s červeným pláštěm a díval se na mě.

,,Pane mám ji!" zakřičel někam a za chvíli sem přišli agenti a ten Fury. Plameny začínaly pomalu skomírat jak byl neustále spuštěný ten požární poplach. Snažila jsem se jim bránit ale jak jsem byla oslabená vodou neměla jsem sílu, vyčerpáním jsem se dokonce změnila na člověka.

Agenti mě donesli zpátky do klece a tam mě nechali dokonce i svázanou. Zůstali ale stát u vchodu pro případ že bych chtěla něco udělat. Nevnímala jsem je a jen jsem ležela.

Můžete mi prosím připomenout co jsem to říkala o tom útěku?








Ahoj koťátka. Moc se omlouvám že jsem tak dlouho nepsala ale snad mě za to nepohřbíte zaživa. Snad kapča líbí. Čauky mňauky 🐱🐯.

FIRE AND ICE/Avangers ffKde žijí příběhy. Začni objevovat