FIRE AND ICE/Avangers ff

15. Plán útěku

Vzbudila jsem se celkem brzy. Hodiny na zdi ukazovali pět ráno takže jsem měla dvě hodiny než přijde ten agent.

Zvedla jsem se a začala jsem potichu chodit po kleci. Kamera na stropě mě sledovala ale na tom nezáleželo. Stejně, co je špatného na chození po kleci? Nic....

Ta telepatka - Wanda myslím - říkala že mě Fury ani po výcviku nechce pouštět na mise takže mám jen dvě možnosti co dělat. Přesvědčit Furyho že jsem jim bezmezně oddaná a mohu jít na mise nebo, si najít nějakou jinou únikovou cestu.

Rozhodla jsem se pro variantu B. Nemám zapotřebí si hrát na bůhví jak oddaného agenta když jím stejně nebudu. A i tak bych byla pod dohledem.

Je jasné že tu na nějakou dobu ztvrdnu takže mám dost času. Nakonec jsem přišla s tímto geniálním nápadem:

Budu dál cvičit s Natashou, cvičení mi stejně jen prospěje. Nemusím být nějak extra poslušná, stačí když si budou myslet že mi můžou svěřit méně významné úkoly, například donést nějakou krabici nebo tak. No a když pro něco takového půjdu, náhodou se zatoulám ven z budovy a na letiště které je nedaleko. Jo, jsem génius já vím.

V sedm mi fakt donesli snídani - chleba, šunka, sýr, voda - a pak pro mě přišla ten agent. Neptal se jak se spalo nebo jiné zdvořilostní věci ale rovnou mi nasadil pouta a vedl mě chodbou.

V tělocvičně už na mě čekala Natasha. Neřekly jsme si ani ahoj a rovnou mě poslala běhat kolečka. Celé dopoledne jsme cvičily a mě na konci bolelo celé tělo. Ve dvanáct mě dovedli do klece a dali mi oběd. Po obědě mi nechali hoďku na odpočinek a pak mě zase dovedli do tělocvičny.

...

Ležím ve své kleci a čumím do stropu. Natasha nemá zrovna radost ze mě musí trénovat ale i tak si dává záležet abych byla na konci dne unavená a připadala si jak zpocená žíněnka.

Už jsem po večeři a protože nemám moc co dělat, čumím na strop. Od doby co tu tvrdnu je to moje oblíbená zábava. Sice na tom stropě není nic moc ale sem tam se najde nějaký flek který vyčnívá z okolní bílé.

S těmito....ehm, ehm....velmi záživnými myšlenkami jsem usnula a nebýt toho že mám bezesné noci, by se mi o tom stropu i zdálo.

...

Další ráno jsem se vzbudila zase nesnesitelně brzo. Měla jsem spoustu času než si pro mě zase přijdou a venku byla ještě tma. Dalo se předpokládat že většina lidí bude ještě spát.

Jenže pak jsem na chodbě zaslechla kroky. No tak nic no.

Dovnitř si to nakráčel Fury a zastavil se až u stěny klece. Postavila jsem se a přešla jsem až k průhledné stěně. Zírali bychom si do očí kdyby nebyl vyšší než já.

,,Pohodlí?"

,,Jak jen to v skleněné kleci jde," pokrčila jsem rameny.

,,Hm. Chtěl jsem se zeptat jak postupuje výcvik. Z pohledu agentky Romanovové postupujete rychle ale prý jste žalostně nezapálená pro věc."

,,Musím nesouhlasit. Agentka Romanovová je sice plně vycvičená agentka a má určitě víc zkušeností než já ale neví jak se cítím. Nikdo z vás. Jak si tedy myslíte že mě můžete pochopit?"

,,Nepotřebuji vás chápat abych chápal jak funguje mysl vězně. Snaží se aby to vypadalo že je svému vězniteli plně poslušný a pak mu vrazí kudlu do zad."

Řekl to s takovým odporem že to znělo jako bych pro něj byla nějakým odporným hmyzem. No počkej jednoočko, já ti ukážu......

,,Musím říct, že bys výborně odhadl mé plány kdyby takové vážně byly. Ale uvědom si laskavě, že nemám kam jít, do sirotčince se vrátit nemůžu. Tady dostávám jídlo, místo na spaní a ačkoli se mi to dvakrát nelíbí, možná si tu i zvyknu."

,,Taky vás můžeme vyhnat," upozornil mě Fury.

,,Ale to neuděláš," pousmála jsem se, ,,jsem příliš nebezpečná abys mě nechal volně běhat po světě."

Furymu asi došlo že jsem ho dostala protože zarytě mlčel. No co, je to pravda. To si nikdo už nepamatuje co jsem udělala za cirkus ve škole? Nechci aby se to opakovalo.

,,Jestli nás zradíte......"

,,Jo, já vím. Budu potrestaná, jasně, chápu," protočila jsem očima.

Fury přivřel oči jak si mě podezíravě prohlížel. Asi mi furt nevěří.......Wanda měla jsem asi pravdu.

Pak se otočil a s naštvaným výrazem - no, on se snad jinak tvářit neumí - odešel a já tu zase zůstala sama ve své kleci.

Odfrkla jsem si. Tohle bude na dlouho......

Nazdar bazar koťátka. Jak si užíváte prázdniny. Já se teda dost bavím a když pomyslím na školu která mě za měsíc a něco čeká.......uff, raději na to nemyslet. No nic, přeji krásné prázdniny. Zatím čau mňau 😊🐯.