Po delší době jsem se konečně dokopala k tomu, abych napsala den odjezdu..
Tak jo.. v úterý 5.8.2014 jsme odlítali do Čech, já po 3 týdnech domů a sestřenka s rodinou asi po půl roce, mě se domů nechtělo protože jsem si Anglii neskutečně moc zamilovala, ale život tam není jednoduchý. Jenže mě se líbí rušný město, všude samý provoz, samý černoši, obchody..to je Londýn, to je to nejlepší!
V úterý jsme museli vstávat kolem půl 4 protože tuším že v 8 jsme letěli domů, na letiště jsme se dostali docela v pohodě, ale měli jsme asi pul hodiny na to dostat se k letadlu. A samozřejmě co by to bylo za výlet aby se něco nestalo...prostě už jsme měli jít na kontroly..a já zjistila že nemám občanku jelikož jsem letěla na občanku a né na pas..teď se tomu tak maximálně můžu zasmát, ale předtím na tom místě to byli neskutečné nervy. Začala jsem lítat po letišti a hledala občanku, pak nějaká ženská do mě začala něco hustit a já vůbec netušila, tak nějaká češka to tam za mě vyřídila, protože sestřenka už prošli kontrolou a tak..nakonec asi po 15ti minutách jsem tu občanku našla a bylo vše OK no ale k letadlu jsme se dostali asi 5 minut před odletem takže to byli docela fofry :D..já měla číslo sedadla na letence jiný než sestřenka s rodinou tak jsme měli sedět odděleně nakonec to dopadlo tak, že jsme seděli úplně v první řadě, tak to bylo docela hard, bylo to nejlepší. Aspoň jsem nebrečela v letadle jak tenkrát protože jsem věděla že sestřenka v Čechách bude ještě týden, že budeme slavit narozeniny malýho, že pojedeme do Telče a že si to užijeme. Ale o tom tady psát nebudu, ať mám o čem psát v dalších dílech. Pak když jsme kolem 12 přiletěli do Brna tak na mě u vchodu čekala ségra s dědou, to bylo super přivítání, pak na sestřenku tam čekal strejda tak to bylo všechno super, bomba, cool! :D Všichni jsme jeli k nám domů a bylo to prostě boží. Ale stejně jsem si říkala, Londýn byl Londýn. Od té doby jsem tam zatím nebyla ale uvidím jak se čas vyvine, třeba tam ještě tenhle rok poletím. To je vše z dnu odletu, ale takové nervy jsem nezažila, myslela jsem že neodletíme.
Tak zatím papa čaau!
