🇨🇿 Vyvolení: Smrt 77 || Five Hargreeves ff [ DOKONČENO ]

0.6 ☂︎ ... Strach z ... (kliknutím upravíte vybraný text)

!!NÁZEV KAPITOLY JE TAK SCHVÁLNĚ!!

.

"Apokalypsa," zkonstatoval zatajeným dechem, když si utíral slzy do rukávu jeho obleku.

"Jsou tři vodítka. Našel jsem tě, hihi, zahrajeme si znovu?"

Tohle se mi vůbec nelíbí. Jeho nastavená dětská melodie v kombinaci se zašifrovanou zprávou mi nahání strach.

Je to asi takový pocit, jako kdyby vás někdo sledoval, vy se otočíte a nikde nikdo. Anebo jako kdyby vám lezlo po těle padesát pavouků , jejich chlupaté nožičky vás lechtají, ale vy se nesmíte pohnout. Jedním slovem DĚSIVÉ.

Necítila jsem vůbec svůj dech, srdce mi bilo jako o závod.

"Mrtvý, medvídek, holčička, víc vám nemohu pomoct. Mám tě rád a vždycky budu, jsi moje malá hvězda" hned jak dozpíval svoji nastavenou frázi, ropná látka se vpila zpátky do těla medvídka.

Po chvíli jsem upadla do postele a oddechla si. Spasitel mezitím vzal medvídka a zmizel v jeho modrém obláčku.

.

POHLED PĚTKY:

"Čau Klausi, zase jedeš na drogách?" sarkasticky jsem se usmál.

"Slyšel si tu zprávu o Diegovi? Někdo mu prostřelil mozek skrz na skrz," začal naznačovat mně dávno pochopenou věc.

"Ano, moje holka ho zabila,"

"Ty máš už holku? Proč jsi mi o ní neřekl?" tvářil se zdrceně i překvapeně zároveň z mých slov.

"Protože ti do toho nic není," odpálkoval jsem ho ostře a zeptal se ho s předpokládáním nečekané odpovědi. Nechápu, co jsem chtěl vlastně od něho slyšet: "Nevíš náhodou něco o tomhle?"

Zvedl jsem před něho ďábelskou panenku, plyšového medvídka.

"Máš štěstí, čirou náhodou jo," vlil do sebe další alhokol, nejspíš vodku.

"A co?"

"Co co?"

Prootočil jsem očima, plácl se do obličeje.

"Co víš o tomhle?"

"O čem?"

"Ty vole, o tomhle medvídku!" ztrácel jsem s ním už zase nervy. Vythl jsem mu chlast z ruky a sám se napil.

"Hej to je moje!" ohradil se.

"Tak mluv už konečně, pak ti ji vrátím!" zalhal jsem s přesladkým úsměvem.

"Fajn! Už mluvím! Viděl jsem ho na černém trhu, prý patřil malé holčičce. Otec ji zabil matku, když byla malá. Říká se, že až její duše najde sedm dětí, nebe ztemná a uslyšíme příchod konce světa. Zabije každého mrtvého, jen aby našla svého otce a pomstila se mu," dodával na můj vskus až přebytečné efekty rukami.

Zamyslím se, je to jak ta samota. Ne, je to horší.

Malé traumatizované dítě bude zabíjet mrtvé, dokud nenajde i svého otce.

Nechá ale živé na pokoji nebo ne? Pochybuji o tom. Zničí svět, musím tomu i s ostatními zabránit.

Mám snad navrhnout spojenectví mezi upíry a lidmi? Mezi námi z mafie a mnou z Umbrella Akademie? Čím více nás bude, tím lépe. Ale co když zase něco pokazím?

Jsem na jak vážkách, znovu pochybuji sám o sobě. Nejsem dosti silný, musím více makat na sobě! Musím být dokonalý pro ostatní, pro všechny kromě Klaris, Tobbyho, Waise, Ezra a Zary. Ti mě přijímají takového, jaký jsem.

Aspoň doufám, věřím v tom-

"Proslýchá se, že prý našla zatím jen dva kluky,"

"Díky Klausi," otočil jsem flašku směrem dolů, vylil mu alkohop na podlahu a hodil mu prázdnou sklenku. "Jak jsem slíbil,"

"Cos to udělal? Zabil jsi mojí celoživotní lásku," jen jsem prootočil očima a vrátil se portálem zpátky.

.

= = =

.

🥀

.

Dneska sice kratší, akorát budu ještě předělávat názvy jednotlivých kapitol <33

Mimochodem děkuji znovu za obrovskou aktivitu, za necelý měsíc 100 přečtění / 5 kapitol.. moc si toho vážím :)

Jinak, jak jste si mohli asi všimnout, v popisu knihy nahoře přibylo "SEASON 3 ZAHRNUTA", takže později děj ze sezóny 3 bude zahrnut, ale asi až kolem 20 kapitoly (možná později), takže se nebojte, že celý tento děj knihy je mimo děj ze seriálu.

.

slov: 590